Rajhradská sladovna opět v provozu. Do léta se tu nezastaví
Praha 22. září 2026
Humnová sladovna v Rajhradě u Brna po letní technologické odstávce znovu rozjela výrobu. „V nepřetržitém provozu tu budeme vyrábět základní surovinu pro výrobu piva až do června, kdy výrobu přeruší vyšší letní teploty,“ uvedl při zahájení nové sladovací kampaně sladmistr Václav Štursa. Při malé slavnosti přímo na humnech sladovny požehnali práci, zaměstnancům a sladu duchovní místního benediktinského kláštera.


Rajhradská sladovna produkuje slad tradičními postupy s vysokým podílem manuální práce. „Výroba tu probíhá klasickým humnovým způsobem, namočený ječmen klíčí rozprostřený v nízké vrstvě přímo na podlahách – humnech, přičemž zrno je potřeba pravidelně obracet, orat. Právě tento postup dává sladu vlastnosti, bez kterých se tradiční český ležák neobejde,“ popsal specifika sladu vyrobeného na humnech Václav Štursa.
Řemeslo na humnech, kontrola pomocí optiky
Protože proces klíčení vyžaduje nízké teploty, které v létě nelze zajistit, výroba se na několik měsíců zastavuje – letní odstávka slouží k údržbě, opravám a modernizaci provozu. Více než stopadesátiletá sladovna přitom sází na moderní technologie. Patří mezi ně optický třídič, který dokáže zkontrolovat každé jednotlivé zrno procházejícího ječmene a vyřadit vadné kusy. Tím je rajhradská sladovna v Česku ojedinělá.
Sladovna za uplynulou sezonu zpracovala sedm tisíc tun sladovnického ječmene, který nakoupila od zemědělců z okolí Rajhradu a z Vysočiny. Výsledkem bylo přes pět tisíc tun hotového sladu. Podle roční produkce jde o největší aktivní humnovou sladovnu na světě. Největším odběratelem zůstává Rodinný pivovar Bernard, slad z Rajhradu pravidelně míří také do minipivovarů a do zahraničí,“ dodal sladmistr Štursa.
Zbrojovka, dva požáry a nový začátek
Historie sladovny sahá do roku 1872. Dvakrát v ní vypukl požár. Za druhé světové války byla výroba sladu nahrazena výrobou zbraní: vznikaly tu díly pro letadla i pro německé rakety. Při osvobozování zde následně svedly boj německé jednotky s Rudou armádou a sladovna vyhořela. Provoz se podařilo obnovit až v roce 1951.
Od roku 2000 je sladovna součástí Rodinného pivovaru Bernard, který ji zachránil před uzavřením a postupně do modernizace provozu investoval desítky milionů korun. Sladovna zaměstnává tři desítky lidí.

