Vzteklina z Česka nezmizela náhodou. Veterináři připomínají význam očkování psů i opatrnosti při cestování se zvířaty
Praha, 21. září 2026
Česká republika je od roku 2004 oficiálně uznána jako území prosté vztekliny[1]. Ve světě ale následkem této nemoci zemře zhruba 50 tisíc lidí ročně[2] a riziko jejího zavlečení do Evropy trvá. Komora veterinárních lékařů proto v rámci Světového dne boje proti vzteklině, který připadá na 28. září, připomíná význam prevence, očkování a odpovědného cestování se zvířaty.
Vzteklina patří mezi nejzávažnější infekční onemocnění člověka i zvířat. Jakmile se u nakaženého projeví klinické příznaky, bývá onemocnění téměř vždy smrtelné. „V Česku se se vzteklinou u psů nebo lišek prakticky již několik let nesetkáváme, ale není to samozřejmost. Je to výsledek dlouhodobé prevence, povinného očkování psů, plošné vakcinaci lišek a práce veterinárních lékařů i státního veterinárního dozoru. Vzteklina je nemoc, u které si nemůžeme dovolit polevit. Jakmile se projeví příznaky, je už na léčbu pozdě,“ říká MVDr. Petra Šinová, prezidentka Komory veterinárních lékařů ČR.
Evropa bez rizika není
Přestože od posledního pozitivního nálezu vztekliny u lišek v roce 2002 se až doposud vzteklina v ČR u terestriálních obratlovců nevyskytuje a celé území ČR je uznáno jako vztekliny prosté[3], evropský prostor bez rizika není. Podle posledního souhrnu EFSA a ECDC bylo v roce 2024 v Evropské unii hlášeno 87 autochtonních případů vztekliny u zvířat mimo netopýry. Nejvíce případů evidovalo Polsko, následovalo Rumunsko a Maďarsko, jeden případ byl zaznamenán také na Slovensku[4]. V roce 2025 byl v Rumunsku potvrzen i lidský případ vztekliny po pokousání volně se pohybujícím psem. Pacient nedostal postexpoziční profylaxi a onemocnění podlehl[5].
Aktuální případy z posledních měsíců zároveň ukazují, že riziko se netýká jen zemí, kde se vzteklina vyskytuje dlouhodobě. V únoru 2026 potvrdily německé úřady případ vztekliny u mladého psa dovezeného z Ruské federace do spolkové země Porýní-Falc. Pes podle dostupných informací uhynul a následné šetření ukázalo nesrovnalosti v dokumentaci, včetně pochybností o věku zvířete a platnosti očkování[6]. V květnu 2026 byl případ vztekliny potvrzen také v Itálii u psa nelegálně dovezeného z Maroka do oblasti Vittorio Veneto. Italské úřady následně přijaly mimořádná veterinární a hygienická opatření včetně očkování zvířat v dotčené oblasti[7].
„Největším rizikem pro Českou republiku není domácí šíření vztekliny, ale její zavlečení ze zahraničí. Proto je důležité dodržovat pravidla při cestování se zvířaty, nekupovat psy z neověřených zdrojů a být obezřetný u zvířat nejasného původu. Očkování není formalita, ale základní ochrana zvířete, člověka i celé populace,“ upozorňuje MVDr. Kateřina Valdhans, viceprezidentka Komory veterinárních lékařů ČR.
Ve světě je situace závažnější. Podle Světové zdravotnické organizace si vzteklina každoročně vyžádá přibližně 59 tisíc lidských životů. Až 99 % případů lidské nákazy mají na svědomí nakažení psi. Obzvlášť alarmující je fakt, že zhruba 40 % obětí pokousaných zvířaty s podezřením na vzteklinu tvoří děti mladší 15 let[8]. Nejvíce obětí je v Asii a Africe, kde bývá horší dostupnost očkování zvířat i rychlé postexpoziční péče u lidí. Společným cílem světových zdravotnických a veterinárních organizací je proto v rámci globální iniciativy „Zero by 30“ dosáhnout do roku 2030 stavu, kdy na vzteklinu přenesenou psem nezemře žádný člověk[9].
Po pokousání je třeba jednat hned
Vzteklinu způsobuje virus z rodu Lyssavirus, který napadá nervový systém. Přenáší se nejčastěji slinami nakaženého zvířete, typicky při pokousání, ale rizikové může být i poškrábání nebo kontakt slin s poraněnou kůží či sliznicí. Inkubační doba se může lišit podle místa poranění, množství viru i dalších okolností a může trvat týdny až měsíce.
„Po pokousání nebo poranění zvířetem, u kterého nelze vyloučit riziko nákazy, je potřeba jednat hned. Ránu důkladně vymyjte vodou a mýdlem a co nejdříve vyhledejte lékaře. Pokud je postexpoziční profylaxe zahájena včas, dokáže rozvoji onemocnění zabránit,“ vysvětluje MVDr. Kateřina Valdhans.
U zvířat se vzteklina může projevit změnou chování, neklidem, agresivitou, plachostí, poruchami pohybu, ochrnutím nebo nadměrným sliněním. U lidí se mohou objevit bolesti v místě poranění, horečka, neklid, poruchy polykání, křeče, zmatenost nebo typická hydrofobie.
Samostatnou pozornost si zaslouží netopýři. U nich se v Evropě mohou vyskytovat specifické lyssaviry příbuzné viru vztekliny. Nález netopýra neznamená automaticky riziko, lidé by s nimi ale neměli manipulovat holýma rukama, zejména pokud jsou nalezeni na zemi, působí dezorientovaně nebo nejsou schopni letu. V takovém případě je vhodné kontaktovat odborníky, například záchrannou stanici nebo příslušné orgány ochrany přírody.
Očkování zvířat zůstává povinné
V Česku platí povinnost očkovat psy proti vzteklině ve věku od 3 do 6 měsíců a následně je pravidelně přeočkovávat podle doby účinnosti použité očkovací látky. Chovatel musí uchovávat doklad o platném očkování a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři.
„Majitelé někdy vnímají očkování proti vzteklině jako něco, co se jich v Česku už příliš netýká. Opak je pravdou. Důležité je totiž i v běžném životě, například při kontaktu psa s jinými zvířaty, při kontrole nebo při pokousání člověka. Právě proto, že očkování funguje, vzteklinu u nás nemáme. Pokud bychom prevenci přestali brát vážně, vytváříme prostor pro návrat nemoci, která má fatální následky,“ zdůrazňuje MVDr. Petra Šinová.
S hlídáním termínu přeočkování může pomoci také Centrální evidence psů. Ta podle nastavení chovatele umožňuje zasílat upozornění na očkování e-mailem nebo SMS zprávou.
Kromě psů se povinnost vakcinovat proti vzteklině vztahuje i na další zvířata, zejména lišky, jezevce a kuny držené v zajetí. I u nich platí, že musí být naočkováni do věku 6 měsíců a poté musí být každoročně přeočkováni.
O Komoře veterinárních lékařů České republiky – Komora veterinárních lékařů České republiky je stavovská organizace sdružující veterinární lékaře působící na území České republiky. Její existence je dána zákonem č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky. Komora dohlíží na výkon veterinárního povolání, stanovuje podmínky jeho výkonu, chrání profesní čest a odbornost svých členů, hájí jejich profesní, sociální a hospodářské zájmy a vydává stanoviska k odborným otázkám souvisejícím s veterinární problematikou.
[1] https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/vzteklina/
[2] https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/rabies
[3] https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/vzteklina/
[4] European Food Safety Authority (EFSA), & European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC). (2025). The European Union One Health 2024 Zoonoses Report. EFSA Journal, 23, e9759. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2025.9759
[5] Hurmuzache M, Gradinaru MA, Bărbuceanu F, Moțiu R, Popescu R, Lutic A, Müller T, Freuling CM, Vuta V. Death in the EU/EEA from autochthonous human rabies, Romania, July 2025: a call for action. Euro Surveill. 2025 Oct;30(43):2500794. doi: 10.2807/1560-7917.ES.2025.30.43.2500794. PMID: 41170571; PMCID: PMC12579317.
[6] https://uevp.fve.org/news/germany-an-imported-dog-with-forged-papers-dies-from-rabies
[7] https://uevp.fve.org/news/italy-reports-a-case-of-rabies-in-an-imported-dog
[8] https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/rabies
[9] https://www.who.int/publications/i/item/9789241513838