Český rozhlas a složky IZS podepsaly memoranda o krizovém vysílání, edukaci veřejnosti a posílení prevence
Praha 15. září 2026
Český rozhlas podepsal memoranda o spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR, Policejním prezídiem Policie ČR a Zdravotnickou záchrannou službou hl. m. Prahy. Dohody vytvářejí dlouhodobý rámec pro spolupráci při krizovém vysílání, rychlém a srozumitelném informování veřejnosti, odborné přípravě zaměstnanců Českého rozhlasu i společných vzdělávacích a preventivních projektech. Jejich podpis je významným milníkem v rozvoji systému krizového vysílání, který Český rozhlas strategicky buduje od léta 2025.
Český rozhlas začal současný systém krizového vysílání cíleně budovat před více než rokem. Už v době příprav brožury „72 hodin“ zpracované Ministerstvem vnitra, která připomněla význam rádia na baterky jako prakticky jediného zdroje informací v případě výpadku elektřiny, internetu nebo mobilních sítí, začal Český rozhlas řešit, jak vylepšit svou službu veřejnosti v mimořádných situacích. Cílem bylo nečekat, až krizová situace nastane, ale předem připravit postupy, kontakty, obsah, techniku i zaměstnance tak, aby Český rozhlas dokázal veřejnosti co nejrychleji nabídnout ověřené informace a konkrétní doporučení.
„Český rozhlas má v případě krizových situací mimořádnou výhodu: jeho vysílání může být dostupné i tehdy, když nefungují jiné běžné komunikační cesty. Proto jsme proaktivně přistoupili ke spolupráci se složkami IZS, se kterými se nám podařilo výrazně zlepšit krizovou připravenost v informování obyvatel České republiky při mimořádných událostech. Podpis memorand je proto důležitým milníkem práce, kterou jsme v uplynulém roce odvedli, a zároveň začátkem její další etapy,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Rok příprav, scénářů a praktických zkoušek
Během uplynulého roku Český rozhlas vytvořil základ systému, který má redakcím umožnit reagovat na závažné mimořádné události rychle, spolehlivě a podle předem připravených pravidel. „Pracujeme se scénáři pro 22 typů mimořádných situací, od povodní, požárů či blackoutu přes chemické a radiační havárie až po rozsáhlé výpadky komunikačních sítí nebo bezpečnostní hrozby. Vznikly kontaktní seznamy, síť odborníků, krizové karty, metodiky pro první minuty a hodiny vysílání, a samostatná zvuková grafika speciálního vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál, což je stanice, která v krizovém režimu přebírá veškeré vysílání rozhlasu,“ uvedl Ondřej Suchan, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu, který projekt krizového vysílání inicioval a vede.
Ve spolupráci se složkami IZS a pod dohledem zkušených psychologů už vznikly krátké a srozumitelné zvukové návody pro 5 krizových situací. Lidem mají například vysvětlit, co si vzít do evakuačního zavazadla, jak zabezpečit domácnost před odchodem, jak postupovat při nařízené evakuaci nebo kde v krizové chvíli hledat ověřené informace. „Zároveň jsme si nastavili měřitelný redakční standard. První ověřenou informaci jsme při závažné mimořádné události schopni odvysílat do 13 minut od jejího oznámení ze strany složek IZS, včetně prvního praktického doporučení pro obyvatele. Pokud to situace vyžaduje, jsme připraveni do 40 minut zahájit kontinuální speciální vysílání,“ doplňuje Ondřej Suchan.
Spolupráce prověřená v praxi
Nastavený systém Český rozhlas v uplynulém roce opakovaně prověřoval společně s Hasičským záchranným sborem ČR. Společná cvičení se týkala například povodně, požáru skládky nebo závažné dopravní nehody. Při pražském cvičení složek IZS LOĎ 2026, které simulovalo srážku plavidel na Vltavě, prošel praktickou zkouškou celý řetězec od prvotní informace přes její ověření až po vyslání reportéra a aktivaci mimořádného vysílání. Paralelně pracoval krizový tým v newsroomu Českého rozhlasu a pracovníci Generálního ředitelství HZS ČR.
Spolupráce už byla využita také při skutečných událostech. Při požáru budovy 34 ve Zlíně, úniku čpavku nebo požárech skládek pomáhal Český rozhlas dostat v řádu jednotek minut do vysílání důležitá upozornění pro obyvatele, například kvůli nebezpečným zplodinám ve vzduchu nebo pohybu dronů nad místem zásahu.
„V okamžiku skutečné mimořádné události není prostor začínat od nuly. Právě proto nám společná cvičení umožňují předem prověřit celý proces a odhalit místa, která je potřeba zlepšit. Spolupráce s Českým rozhlasem nám dává možnost využít jeho celoplošné vysílání i zastoupení ve všech regionech k rychlému předání informací obyvatelům,“ uvedl genmjr. Petr Ošlejšek, generální ředitel HZS ČR, pověřený zastupováním.
Reportér musí zůstat v bezpečí, ve spojení a soběstačný
Krizová připravenost ale nekončí ve studiu. Český rozhlas proto společně se Zdravotnickou záchrannou službou hl. m. Prahy pracoval také na tom, aby byli reportéři schopni bezpečně fungovat přímo v místě mimořádné události. Vznikly první prototypy mobilních krizových beden, tedy zásahových kufrů svíce než 40 položkami, které se vejdou do kufru auta. „Bedny obsahují mimo jiné záložní komunikační a energetické prostředky, satelitní terminál Starlink Mini, záložní telefon a SIM kartu, přenosný zdroj energie, ochrannou přilbu, reflexní vestu, zdravotnický materiál, vodu a základní zásobu jídla. Výbava počítá i se situací, kdy nefunguje elektrická síť, mobilní připojení nebo běžný přenos dat, a má reportérovi umožnit zůstat v terénu soběstačný až 24 hodin,“ vysvětluje Martin Pařízek, koordinátor projektu krizového vysílání a vedoucí vědecké redakce Českého rozhlasu
Na podobě krizových beden spolupracoval Český rozhlas s odborníky Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, kteří se podíleli také na praktickém výcviku prvních dvaceti reportérů Českého rozhlasu. Vybraní reportéři si vyzkoušeli resuscitaci, zastavení masivního krvácení, zajištění dýchacích cest a další postupy první pomoci. Cílem je, aby reportér dokázal v náročném prostředí nejen odvést svou práci, ale zároveň neohrozil sebe, práci záchranářů ani další lidi na místě.
„Těší nás, že můžeme navázat na dosavadní spolupráci s Českým rozhlasem. Z pohledu záchranné služby je zásadní, aby veřejnost měla při mimořádných událostech včas k dispozici ověřené a spolehlivé informace i srozumitelná doporučení, jak se zachovat. Mohou lidem pomoci vyhnout se nebezpečí, a snížit tak počet těch, kteří budou událostí zasaženi,“ říká Zdeněk Křivánek, náměstek ředitele, pověřený řízením ZZS HMP.
Zajistit vysílání za jakýchkoliv podmínek
Po technické stránce do projektu krizového vysílání vstupuje také nutnost zajistit vysílání za jakýchkoliv podmínek. To se týká mimořádných situací v regionech, v Praze mimo Český rozhlas, ale také v případě, že krizová událost postihne sídlo veřejnoprávního rozhlasu a znemožní tak vysílání z newsroomu na Vinohradské 12. „I na takové případy jsme mysleli, a proto jsme do jednoho ze cvičení zařadili i nácvik připojení a realizaci vysílání z jiného místa, než je Vinohradská 12,“ uvádí Suchan. Český rozhlas je schopen vysílat z náhradních studií, např. v regionech nebo i přímo z mobilních přenosových vozů s cílem zajistit přenos informací k posluchačům za téměř každé situace. Vysílání z Vinohradské 12 je v případě výpadku elektrické sítě či mobilního signálu zajištěno díky přepnutí na dieselové agregáty.
Součástí technické připravenosti je také vývoj nových způsobů varování obyvatel. Český rozhlas ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi testuje technologii ASA (Automatic Safety Alert) pro digitální vysílání DAB+, která může v případě mimořádné události aktivovat (probudit) kompatibilní rozhlasový přijímač v pohotovostním režimu, přerušit běžný poslech, přepnout na stanici Český rozhlas Radiožurnál, zobrazit varovnou textovou informaci, přehrát zvláštní zvukové hlášení. Systém je zároveň propojen se stávajícím RDS Alarmem v analogovém FM vysílání. Do budoucna má ASA umožnit také přesné územní zacílení varování, takže krizová informace může směřovat pouze k posluchačům v konkrétní zasažené oblasti. Další rozvoj technologie má probíhat ve spolupráci se složkami IZS a navazuje tak přímo na systém krizového vysílání, který Český rozhlas buduje.
Na zkušenostech Zelené vlny staví spolupráce s Policií ČR
Také spolupráce Českého rozhlasu s Policií ČR vychází z již existující praxe. Jedním z jejích nejviditelnějších příkladů je pořad Zelená vlna Radiožurnálu, která dlouhodobě přináší řidičům aktuální dopravní informace a při závažných nehodách nebo omezeních pomáhá rychle předávat informace z terénu veřejnosti.
Právě doprava je přitom důležitou součástí krizové připravenosti. Vážná dopravní nehoda může být sama o sobě mimořádnou událostí, ale dopravní komplikace zároveň často doprovázejí povodně, rozsáhlé požáry, extrémní počasí, evakuace nebo jiné krizové situace. Na zkušenostech z každodenní spolupráce proto chce Český rozhlas s Policií ČR stavět i při rozvoji krizového vysílání. Spolupráce se má vedle dopravy týkat také bezpečnostních událostí, kybernetických hrozeb a krizové komunikace.
„S Českým rozhlasem máme dlouhodobou pozitivní zkušenost především při informování řidičů prostřednictvím Zelené vlny. V krizových situacích ale může být potřeba velmi rychle informovat mnohem širší veřejnost, například o dopravním omezení, uzavření určité oblasti nebo jiném bezpečnostním opatření. Memorandum nám umožní tuto spolupráci dále rozvíjet a připravovat se společně i na situace, které přesahují běžný dopravní servis,“ uvedl František Habada, ředitel Národního operačního centra Policejního Prezídia.
Další krok: připravovat veřejnost dřív, než krize přijde
Po podpisu memorand se spolupráce rozšíří směrem k dlouhodobému vzdělávání veřejnosti. Český rozhlas chce společně s hasiči, policisty a záchranáři vytvářet praktický obsah, který lidem pomůže připravit se na mimořádné situace ještě dříve, než nastanou. „V praxi to znamená, že pracovníci Českého rozhlasu společně se složkami IZS začali připravovat speciální webové stránky na základu zpravodajského webu iRozhlas.cz,“ vysvětluje Ondřej Suchan. Cílem je postupně propojit odborné znalosti složek IZS se silnými stránkami Českého rozhlasu – celoplošným vysíláním, regionálními studii ve všech krajích, audio obsahem, online zpravodajstvím a schopností převést odborné informace do jednoduchého a prakticky využitelného návodu pro veřejnost.
„Od chystaného webu očekáváme, že na něm lidé najdou spolehlivý zdroj informací ještě předtím, než ho budou v krizi skutečně potřebovat. Důvěra ve zdroj informací, správné návyky i materiální zabezpečení se nevytvářejí až ve chvíli, kdy mimořádná událost nastane. Musíme je společně budovat dlouhodobě a v předstihu. Právě proto jsou vzdělávání a prevence stejně důležitou součástí projektu jako samotné krizové vysílání,“ uzavírá Martin Pařízek.
Český rozhlas – Český rozhlas představuje jednu z klíčových institucí, které zajišťují informační stabilitu, kulturní kontinuitu a komunikační připravenost státu. Poskytuje veřejnou službu v rozhlasovém vysílání všem občanům bez rozdílu nestranným, vysoce kvalitním obsahem a službami, které informují, vzdělávají a baví. A to v celostátním i regionálním měřítku, pro širokou veřejnost i menšiny. V mimořádných situacích je součástí systému krizového informování obyvatel. Vedle toho podporuje českou kulturu a vzdělávání, rozvíjí mediální gramotnost, pečuje o český jazyk a uchovává národní dědictví v rozhlasových archivech. Zajišťuje také multimediální obsah pro zahraničí, čímž napomáhá budování dobrého jména České republiky ve světě.
Dlouhodobě se zároveň řadí mezi nejdůvěryhodnější média v České republice na úrovni kolem 60 % a dosahem 40 %. Naplňuje vysoké standardy redakční odpovědnosti, transparentnosti a veřejné kontroly. Je teprve třináctým veřejnoprávním médiem na světě, které získalo mezinárodní certifikaci Journalism Trust Initiative (JTI). Certifikát se uděluje na základě nezávislého auditu a za iniciativou stojí organizace, jako je Evropská vysílací unie (EBU) či Reportéři bez hranic (RSF).