Návrh Ministerstva zdravotnictví může ohrozit bezpečnost pacientů v oblasti psychického zdraví

 Praha, 15. září 2026

Připravovaná novela MZ navrhuje, aby se klinickým psychologem stal absolvent již po dvouletém magisterském studiu a pouhém roce praxe, bez samostatné atestační zkoušky. Asociace klinických psychologů České republiky (AKP ČR) s touto úpravou zcela zásadně nesouhlasí a varuje před ní. Nejedná se pouze o změnu systému vzdělávání, ale o zcela zásadní  úpravu kvalifikačního standardu profese, která samostatně diagnostikuje a léčí pacienty se závažnými psychickými i somatickými obtížemi.

„V současnosti lze získat specializaci klinického psychologa pětiletým studiem psychologie na VŠ, získáním odborné způsobilosti Psycholog ve zdravotnictví a následnou čtyřletou specializační přípravou na akreditovaném pracovišti. Ta zahrnuje skutečnou dlouhodobou práci s pacienty pod vedením školitele, diferenciální diagnostiku, terapeutickou práci, supervizi, postupné přebírání klinické odpovědnosti a nakonec atestační zkoušku“, upřesňuje prezidentka AKP ČR a dětská klinická psycholožka Mgr. Hana Jahnová. „Celý vzdělávací cyklus vysoce odborné zdravotnické profese, která zásadně ovlivňuje dlouhodobé nejen psychické zdraví člověka, tak trvá cca 9 let“, dodává.

• Přijetím návrhu by tak pacient mohl být v péči odborníka, který má formálně stejnou kvalifikaci jako dnešní atestovaný klinický psycholog, ale prošel výrazně kratší a zcela jinak koncipovanou klinickou přípravou. Rizikem je, že nedostatečně rozvinuté klinické kompetence mohou vést k chybné diagnostické rozvaze a výsledné diagnóze, nesprávně vedené léčbě nebo neodborné spolupráci s lékaři.
• AKP ČR cítí potřebu změny vedoucí k efektivnějšímu nárůstu počtu klinických psychologů, ale zásadně odmítá připravovanou novelu MZ ČR. K  zajištění dostatku kvalifikovaných odborníků navrhuje zvýšit odbornou i finanční podporu školitelům, zajistit adekvátní finanční ohodnocení nově vstupujících psychologů do přípravy (dle tabulkových platů), smysluplně zapojit univerzity a zjednodušit získávání odborné způsobilosti Psychologa ve zdravotnictví – například jejím začleněním do pregraduálního vzdělávání. Tato opatření by umožnila vstup nových odborníků do systému a zároveň zachovala potřebnou klinickou přípravu, která je nezbytná pro bezpečnou samostatnou práci s pacientem.

Kliničtí psychologové s dlouholetou praxí si neumí představit, že by po studiu v navrhovaném modelu byli schopni kvalitně a kvalifikovaně provádět složitou diferenciální diagnostiku a na jejím základě plánovat léčbu. „Po takovém rychlostudiu bych si netroufl bez odborného dohledu ani na základní diagnostiku, protože teoretické znalosti bez dlouhodobé praxe pod odborným dohledem školitele nestačí“, říká Mgr. Jan Haase, klinický psycholog a člen vedení AKP ČR.„Doufám proto, že případné změny v systému nebudou ušity horkou jehlou, ale skutečně prodiskutovány – aby byla zabezpečena bezpečnost pacientů a zároveň zvolena od začátku správná léčba i s cílem ekonomického využívání prostředků zdravotních pojišťoven“, dodává.

——

Doplňující informace:

Klinický psycholog rozhoduje o diagnóze a podílí se na volbě a vedení léčby. Chyba v diagnostice se přitom nemusí projevit okamžitě. Může znamenat měsíce či roky nesprávně vedené léčby, promarněný čas nebo nesprávnou diagnózu, která pacienta provází dlouhodobě. Právě proto považuje AKP ČR za zásadní, aby byla odborná způsobilost ověřena ještě před vstupem do samostatné praxe.

Podstatou klinické specializace podle asociace nejsou pouze znalosti získané ve škole. Rozhodující část odbornosti vzniká dlouhodobou prací s konkrétními pacienty, pod vedením zkušených klinických psychologů a s postupným přebíráním odpovědnosti.

Dvě cesty, jeden klinický psycholog

AKP ČR upozorňuje také na riziko vzniku dvou výrazně odlišných cest ke stejné zákonné kvalifikaci. Pokud bude možné získat stejnou kvalifikaci výrazně kratší cestou, hrozí ztráta smyslu celého systému klinického vzdělávání, který se budoval po dekády a v mnohém kopíruje přípravu lékařů.  Dopady by přitom nemusely zůstat pouze uvnitř profese. Kvalifikační standard klinických psychologů je základem současného fungování oboru ve zdravotnictví – od personálních požadavků poskytovatelů přes smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami až po dostupnost a organizaci péče.

AKP ČR změny podporuje. Ne však za cenu bezpečnosti pacientů.

Asociace zdůrazňuje, že není proti modernizaci ani zjednodušení specializačního vzdělávání. „Chceme, aby se cesta ke klinické psychologii zefektivnila. Nemůžeme ale přijmout změnu, která zkrátí cestu k samostatné práci s pacientem natolik, že nebude dostatečně zajištěno získání a ověření potřebných klinických kompetencí. Bezpečnost pacienta musí být při nastavování kvalifikačních standardů na prvním místě.“

Proti navrhované změně se již vyjádřily také další odborné psychologické a lékařské společnosti, mimo jiné Sdružení kateder psychologie ČR, Českomoravská psychologická společnost a Psychiatrická společnost ČLS JEP, stejně jako zástupci klíčových školitelských pracovišť.

O tom, jak kvalitní péči budou pacienti dostávat za několik let, se rozhoduje už dnes.

O Asociaci klinických psychologů České republiky (AKP ČR): Profesní organizace zastřešující klinické psychology v České republice. Jejím cílem je rozvoj oboru klinická psychologie, ochrana pacientů před neodbornou péčí a prosazování etických standardů v péči o duševní zdraví. AKP ČR dlouhodobě spolupracuje s MZ ČR, dalšími profesními organizacemi i vysokými školami s cílem zajistit dostupnou a vysoce kvalitní klinicko-psychologickou péči.