Exekutorská komora ČR varuje: Chystaná změna ve vymáhání pohledávek státu povede k propadu příjmů veřejných rozpočtů
Praha 3. září 2026
Převod vymáhání pohledávek za sociální a zdravotní pojistné pod orgány Finanční správy ČR – takovou změnu v pondělí schválila vláda na svém zasedání. Má se tak stát na základě novely zákona o Finanční správě ČR, kterou ministři projednali společně se zákonem o platformové práci. Změna by měla postupně z procesu vymáhání dlužného pojistného úplně vynechat exekutory, které si ale stát před lety pro tyto účely zřídil coby profesionální složku soudního systému. Exekutorská komora upozorňuje, že oproti státním úředníkům vykazují exekutoři dlouhodobě výrazně vyšší efektivitu a úspěšnost vymožení dlužných částek, navíc s nulovými finančními nároky na stát. „Tato změna povede jen u zdravotních pojišťoven v případě nedoplatků ze zdravotního pojištění k výpadku v řádu miliard korun, které budou ve zdravotnictví citelně chybět,“ říká Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR.
Ministerstvo financí zdůvodňuje tento krok sjednocením správy veřejných pohledávek, ale také nižšími náklady pro dlužníky. Jenže nižší tlak na případné neplatiče povede podle tuzemských i zahraničních zkušeností u daňových poplatníků dlouhodobě ke snížení platební morálky v případě daní, sociálního a zdravotního pojištění. „Představa, že ulevíme dlužníkům na úkor poctivě platících občanů, jež budou nově vymáhání pohledávek platit ze svých daní, je škodlivá,“ dodává prezident komory.
Jedním z nejčastěji zmiňovaných argumentů pro převod vymáhání pohledávek pod finanční správu je efektivnější vymáhání. Jenže i tady naráží fakta na tvrdou realitu, jež se ukázala na číslech a statistikách již po loňském přijetí tzv. „celního balíčku“, kterým se na celní správu převedlo vymáhání justičních pohledávek. Stát neumí na rozdíl od soudních exekutorů účelně a efektivně vymáhat od dlužníků pohledávky, protože na to nemá kvalitní nástroje a pracovníky, a nakonec ani motivaci. V praxi tak po vynechání exekutorů poklesnou objemy dovybraných částek o stovky milionů až jednotky miliard.
Exekutoři upozorňují také na nestandardní způsob přijímání takto důležité změny se zásadním dopadem na společnost a veřejné finance. „Příslušná novela zákona o finanční správě se překvapivě objevila u platformového zákona až po skončení jeho připomínkového řízení, těsně před tím, než tato legislativa doputovala do vlády,“ vysvětluje Jan Mlynarčík.
S projektem Jednotného inkasního místa (JIM) přišli už v roce 2006 premiér Mirek Topolánek a ministr financí Miroslav Kalousek. Projekt po letech ztroskotal na těžkopádné a nákladné implementaci, když podle zjištění NKÚ tehdy Generální finanční ředitelství nesprávně a neefektivně utratilo 3,5 mld. korun. Byl to právě současný premiér Andrej Babiš, který tehdy realizaci Jednotného inkasního místa zastavil.
Exekutorská komora chce s vládou ještě jednat a pokusit se ve zbývajícím čase tuto legislativní chybu napravit. V rámci veřejné debaty chce vysvětlit veřejnosti, úředníkům, legislativcům, ministrům i poslancům, jaké negativní dopady bude tato nepromyšlená změna zákona mít. „Je nepochopitelné, že stát v době vysokých rozpočtových schodků posiluje armádu finančních úředníků namísto toho, aby využíval exekutory jako vysoce efektivní součást soudního systému, navíc s nulovými náklady pro daňové poplatníky,“ podivuje se prezident Jan Mlynarčík.
Exekutorská komora České republiky je zřízena zákonem č. 120/2001 Sb. a je stavovskou organizací profesní samosprávy sdružující soudní exekutory. Členství v ní je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Exekutor se stává jejím členem okamžikem jmenování exekutorem. Další podrobnosti na https://www.ekcr.cz/. Více o Mezinárodní unii soudních exekutorů na www.uihj.com.