První škrábání v krku. Proč se infekce dýchacích cest objevují právě na podzim?
Praha 29. srpna 2026
Konec srpna se v mnoha rodinách odehrává podle podobného scénáře. Nachystat batoh, koupit poslední sešity a po dvou měsících znovu nastavit budík. S návratem do školy a školky se ale často pojí i něco méně vítaného – rýma, kašel a první škrábání v krku. Není to jen smůla. Začátek školního roku přináší několik změn najednou a sliznice úst a dýchacích cest patří k místům, kde se zpravidla projeví jako první.
Podzimní vlna infekcí je většinou výsledkem souhry několika sezónních okolností. Ubývá slunečního světla, mění se teploty a děti i dospělí se vracejí do kolektivů. Více času tráví v uzavřených místnostech a během dne přecházejí mezi teplým venkovním vzduchem a klimatizovanými kancelářemi, obchody nebo auty. Sliznice tak dostávají zabrat ve chvíli, kdy přibývá kontaktů s dalšími lidmi – a tím i příležitostí pro šíření virů. Právě sliznice přitom tvoří jednu z hlavních obranných linií organismu. Ústa a krk jsou místem kontaktu s viry a bakteriemi, současně je ale osídluje mikrobiota, tedy společenství mikroorganismů, které pomáhá udržovat prostředí v rovnováze.
„Když se mluví o imunitě, většina lidí si představí krevní testy nebo doplňky stravy. Velká část prvního kontaktu s okolním prostředím se ale odehrává právě na sliznicích. Mikrobiota úst a krku obsazuje prostor, soutěží s jinými mikroorganismy o živiny a komunikuje s imunitními buňkami sliznice. Pokud se její rovnováha naruší, mají patogeny snazší podmínky,“ vysvětluje MUDr. Jan Boženský, MBA. U dětí se k tomu přidává návrat do kolektivu a intenzivnější kontakt s viry, s nimiž se jejich imunitní systém teprve seznamuje. První škrábání v krku tak může být jedním ze signálů, že je přirozená obranná bariéra pod tlakem.
Nachlazení, chřipka nebo angína?
Bolest v krku nám sama o sobě neprozradí, o jaké onemocnění jde. U běžného nachlazení ji obvykle doprovází rýma, kašel a únava a obtíže během několika dnů samy ustoupí. Chřipka naopak zpravidla přichází náhle s horečkou, bolestí hlavy a svalů, výraznou únavou a suchým kašlem. Jiná situace nastává u bakteriální angíny. „U angíny je potřeba rozlišit, zda má virový nebo bakteriální původ. Nejčastějším původcem bakteriální angíny je Streptococcus pyogenes a právě v takovém případě mohou být antibiotika namístě. O jejich nasazení by ale vždy mělo rozhodnout vyšetření,“ upozorňuje Boženský.
Pro streptokokovou angínu jsou typické výrazná bolest v krku při polykání, horečka a zánět krčních mandlí. Častější bývá u dětí předškolního a školního věku. Očkování proti ní neexistuje, důležitá proto zůstává především běžná hygiena a celková kondice organismu.
Ještě než začne škrábání
Obranyschopnost se nedá vybudovat během dvou dnů, větší smysl proto má připravovat organismus na podzim průběžně než začít vše řešit najednou. Základem je pestrá strava, kvalitní spánek, pravidelný pohyb, mytí rukou a větrání. Pozornost si zaslouží také vitamin D, jehož vlastní tvorba s úbytkem slunečního záření klesá, a zvážit lze i očkování proti chřipce. Jednou z možností podpory jsou také probiotika. Ani u nich ale neplatí, že jsou všechna stejná. BioGaia Pharax® obsahuje dva specifické probiotické kmeny – L. reuteri DSM 17938 a L. reuteri ATCC PTA 5289.
„Účinek probiotik je kmenově specifický, takže výsledky dosažené u jednoho kmene nelze automaticky přenášet na jiný,“ říká Boženský. V případě L. reuteri stojí za přístupem, který BioGaia označuje jako EvidenceBiotics, více než 290 klinických studií zahrnujících přes 25 000 účastníků od novorozenců až po dospělé. Právě podle rozsahu a kvality důkazů má smysl se při výběru orientovat. Na mikrobiotu úst a krku jsou zaměřeny již zmiňované kapky BioGaia Pharax®, které navíc kombinují dva kmeny L. reuteri (L. reuteri DSM 17938 a L. reuteri ATCC PTA 5289) s vitaminem D3 a jsou určeny dětem od šesti měsíců i dospělým.
Kombinaci obou kmenů sledovala také randomizovaná studie u dětí s faryngitidou nebo tonzilitidou, v níž byla podávána jako doplněk běžné léčby. Ve skupině s L. reuteri bylo zaznamenáno zrychlení úlevy od bolesti v krku a odeznění horečky. „Žádné probiotikum nenahradí spánek, pestrou stravu ani umyté ruce po příchodu ze školy. Pokud o něm ale člověk uvažuje, větší smysl dává řešit prevenci před začátkem sezóny než až ve chvíli, kdy dítě přijde domů s bolestí v krku. Podzimu se vyhnout nedá, na jeho začátek se ale připravit můžeme,“ uzavírá Jan Boženský.
Foto: Adobe Stock