Analýza: Česko má jednu z nejhustších knihovních sítí v Evropě. Ačkoliv knihoven ubývá, počet jejich akcí se od roku 2014 téměř ztrojnásobil
Praha, 19. srpna 2026
Podle dat Public Libraries 2030 funguje v Evropě kolem 67 000 veřejných knihoven, přičemž každá třináctá připadá na Česko. Celkem jich u nás funguje 5 097. Přestože knihoven i registrovaných čtenářů v čase ubývá, role knihoven se rozšiřuje. V roce 2025 české knihovny uspořádaly 88,6 tisíce doprovodných a vzdělávacích akcí, v roce 2014 jich bylo 32,5 tisíce. Některé dnes pomáhají například seniorům nebo vytvářejí prostor pro podporu duševního zdraví. Část služeb knihoven se zároveň přesouvá do online prostředí. Jen v roce 2024 se počet online návštěv zvýšil ze 41,8 milionu na 68,6 milionu. Vyplývá to z analýzy platformy Silnější regiony.
Mimořádnou hustotu české knihovní sítě ukazuje také srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Zatímco v Česku připadá na jednu knihovnu necelých 2,1 tisíce obyvatel, ve Francii je to přibližně 4,5 tisíce a ve Finsku více než 6,7 tisíce.
Na tomto odkazu naleznete infografiku Knihovny v Evropě
Mezi českými okresy má nejvíce knihoven Brno-venkov, kde jich funguje 149. „Pokud bychom se zaměřili na přepočet knihoven na tisíc obyvatel, vede s přehledem Vysočina a v rámci menších územních jednotek (takzvané obce s rozšířenou působností) je na první příčce plzeňský Nepomuk, kde na tisíc obyvatel připadá hned 2,56 knihoven,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Knihoven i registrovaných čtenářů ubývá, roste však online návštěvnost knihoven
Podle předběžných údajů Národního institutu kultury (NIK) se počet českých knihoven mezi lety 2014 a 2025 snížil z 5 360 na 5 097. Přibližně před sto lety jich přitom na našem území existovalo kolem 11 tisíc. Postupně klesá také počet registrovaných čtenářů. V roce 2006 mělo průkazku do knihovny 1,5 milionu lidí, minulý rok už jen 1,25 milionu.
Úbytek registrovaných čtenářů přitom neznamená, že by Češi přestávali číst. Podle evropského srovnání patříme mezi nadprůměrné čtenáře. Alespoň jednu knihu za poslední rok přečetlo 64 % Čechů, což je desátý nejlepší výsledek v Evropě. K návratu k četbě se je snaží motivovat také kampaň Čti za nároďák. „Ta popularizuje čtení a deformalizuje přístup k němu,“ vysvětluje Tomáš Jindříšek, managing partner agentury DFMG a porotce soutěže Bibliotheca Inspirans. „Čti za nároďák pořádáme ve spolupráci s autory a nakladateli a inspirovali jsme se velmi úspěšnou aktivitou ve Velké Británii, kde propagaci čtenářství propojili se sportovci a populárními osobnostmi. Stavíme na tom, že stačí číst i jen jednu stránku denně, aby došlo k významnému posunu. Nejdůležitější totiž není to, co a jak čteme, ale samotná radost ze čtení,“ doplňuje Jindříšek.
Na tomto odkazu naleznete infografiku Knihovny v Česku
Část služeb knihoven se však přesouvá do online prostředí. Největší skok nastal v roce 2024, kdy se počet online návštěv zvýšil ze 41,8 milionu na 68,6 milionu a alespoň částečně tak vyvážil pokles fyzických návštěv. Vít Richter, předseda Ústřední knihovnické rady ČR, upozorňuje, že nárůst může částečně souviset také se změnou metodiky sběru dat. Dlouhodobě jej ale podle něj podporuje rostoucí počet služeb dostupných online a rozšiřování nabídky elektronických informačních zdrojů, například e-výpůjček e-knih a audioknih nebo přístupu do digitálních knihoven.
Půjčování knih je jen jednou ze služeb knihoven
Vedle knih si dnes lze v některých knihovnách půjčit například deskové hry, sportovní náčiní, nářadí nebo hudební nástroje. Podle NIK výrazně přibývá také doprovodných a vzdělávacích akcí. V roce 2014 jich české knihovny uspořádaly 32,5 tisíce, v roce 2025 už to bylo 88,6 tisíce, tedy bezmála trojnásobek. Proměnu jejich role potvrzuje také Bohuslav Vondruška, vedoucí oddělení statistiky v NIK: „Trend vývoje počtu doprovodných a vzdělávacích akcí je v čase pozitivní a celkově roste rychleji než klasické knihovnické služby.“
Proměnu knihoven podporují také moderní technologie. RFID čipy zrychlují výpůjční proces a umožňují samoobslužné půjčování knih, výdejní a rezervační skříně zase usnadňují vyzvedávání objednaných knih. Některé boxy lze využít také k jejich vracení mimo provozní dobu. Rozšiřuje se i nabídka digitálních výpůjček. Městská knihovna v Praze vydává a půjčuje e-knihy od roku 2009 a její katalog dnes čítá na 3 000 titulů zdarma ke stažení.
Modernizaci knihoven podporuje také Integrovaný regionální operační program (IROP), například prostřednictvím projektů zaměřených na digitalizaci služeb, bezbariérovost nebo vytváření příjemnějšího prostředí pro návštěvníky napříč generacemi. Z evropských prostředků byla financována například nová pobočka Knihovny Petra Bezruče v opavských Kylešovicích.
Knihovny pomáhají seniorům a podporují duševní zdraví dětí
Proměnu role knihoven ukazují také konkrétní projekty v regionech. Některé knihovny například pomáhají seniorům s registrací k přepravní službě Senior TAXI. „Registrovat se k Senior TAXI lze standardně skrz jednoduchý registrační formulář na webových stránkách. Přestože drtivá většina seniorů používá právě tuto snadnou formu registrace, najdou se i tací, kteří ať už ze zdravotních důvodů, nebo z důvodu, že nemají počítač k dispozici, preferují osobní kontakt. Knihovny jsou dostupné po celé ČR, a tak některá města směřují své občany právě do nich, kde za ně zaškolený personál registrační formulář vyplní,“ vysvětluje Filip Novák ze společnosti Corrency, která se v některých městech podílí také na financování služby Senior TAXI.
Středočeská knihovna v Kladně zase připravuje projekt Knihovna pro duši, který nabídne bezplatné a anonymní konzultace s psychologem, především dětem a mladým lidem. Nepůjde o terapeutickou péči, ale o možnost včasného rozhovoru s odborníkem v přirozeném a dostupném prostředí knihovny. „Knihovny totiž mohou být také místy, která pomáhají s péčí o duševní zdraví,“ vysvětluje Simona Dřízhalová, expertka udržitelnosti ve společnosti T-Mobile, která knihovnu podpořila v rámci grantové výzvy Komunita oporou duševnímu zdraví dětí v regionech. „Knihovna pro duši přináší podporu duševního zdraví do prostředí, které je pro děti, mladé lidi i jejich rodiny přirozené, dostupné a nestigmatizující. Knihovna zde nefunguje jen jako místo pro vzdělávání, ale také jako bezpečný komunitní prostor, kde lze včas zachytit obtíže a nabídnout podporu,“ doplňuje Simona Dřízhalová.
Moderní knihovna by podle Andrey Studihradové z České spořitelny a porotkyně programu Bibliotheca Inspiransměla být jednoduše otevřený a důvěryhodný prostor, kde se lidé dostávají nejen ke knihám, informacím, technologiím a hrám, ale také k lidem: „Můžete se tady potkávat, naučit se spoustu věcí, nebo si taky prostě jen promluvit, nabít mobil, odskočit si a přečíst si na nástěnce, kdy je ve vaší obci další veřejné setkání nebo masopust.“
Více informací o platformě Silnější regiony na www.silnejsiregiony.cz