Česká půda degraduje zástavbou i erozí. Pomoci jí mohou senzory, drony a AI
Praha 20. června 2026
Kvalita půdy v Evropě se zhoršuje a Česko patří mezi státy, které se výrazně potýkají s erozí i záborem půdy zástavbou. Vyplývá to z nové analýzy projektu Evropa v datech, podle které trpí erozí způsobenou obděláváním téměř třetina českých půd a více než 60 % zemědělské půdy je potenciálně ohroženo vodní erozí. Další část krajiny mizí pod zástavbou. Řešením mohou být šetrnější způsoby hospodaření nebo precizní zemědělství využívající drony, senzory či AI. Česko přitom v zavádění precizních postupů patří v rámci střední Evropy mezi technologické lídry. Šetrně je pak obhospodařováno přibližně 39 % orné půdy.
Česko patří mezi evropské státy, jejichž půda je erozí zasažena nejvíce. Podle dat EUSO trpí erozí způsobenou obděláváním půdy 31 % tuzemských půd, tedy podobný podíl jako v Itálii, Španělsku, Bulharsku nebo Portugalsku. Hůře je na tom například Lucembursko, kde tento typ eroze postihuje 43 % půdy. Naopak v Nizozemsku jde pouze o 9 %.
„Česko se v tomto ohledu nachází ve skupině států EU, které jsou erozí způsobenou obděláváním půdy zasaženy vůbec nejvíce. Tento typ eroze souvisí například s orbou nebo dalšími zásahy do půdy,“ říká analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
Interaktivní infografiku k typům eroze v EU naleznete na tomto odkazu.
Problém se přitom netýká jen eroze způsobené obděláváním půdy. Mezi výrazněji zasažené státy EU patří Česko také v případě eroze způsobené sklizní, při níž dochází k odnosu půdy společně se sklizenými plodinami. Tento typ eroze se týká 4,3 % tuzemských půd, zatímco například v Portugalsku nebo Řecku dosahuje pouze 0,02 %.
Výrazné riziko představuje i vodní a větrná eroze zemědělské půdy. Podle evropských dat postihují téměř 28 %, respektive 4 % tuzemských půd. „V České republice je v současné době podle našich analýz více než 60 % zemědělské půdy potenciálně ohroženo vodní erozí a více než 30 % větrnou erozí,“ upozorňuje David Kincl z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP). Podle něj k tomu přispívá členitý terén, rozsáhlé půdní bloky i vysoký podíl erozně nebezpečných plodin.
Půda mizí pod zástavbou. Soil sealing je prakticky nevratný
Degradace půdy ale nesouvisí pouze s erozí. Jedním z nejzávažnějších problémů v Česku je také takzvaný soil sealing, tedy zábor půdy zástavbou. Půda překrytá betonem, asfaltem nebo dlažbou ztrácí schopnost vsakovat vodu i plnit své ekologické funkce. Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) bylo v roce 2021 tímto způsobem znehodnoceno 3,5 % českých půd, což představuje desátou nejhorší hodnotu v EU.
„Problém záboru půdy je v České republice extrémní. Je to dáno především polohou země ve středu Evropy, kvůli které se pro investory stáváme atraktivní z hlediska tranzitu a překladišť. Souvisí to ale i s relativně levnou cenou pozemků a omezenou funkčností legislativy oproti západním zemím,“ popisuje Jan Vopravil z Fakulty životního prostředí ČZU a připomíná, že kvůli tomu, že se člověk historicky usazoval na kvalitních půdách, čelí největšímu tlaku právě ty nejúrodnější zemědělské půdy.
Soil sealing patří mezi hlavní příčiny degradace půdy v EU. Přispívá k přehřívání krajiny, zvyšuje riziko záplav i nedostatku vody a zároveň představuje prakticky nevratný proces. Podle EEA se navíc rozloha měst v EU od poloviny 50. let zvýšila o 78 %. „Buldozery půdu, jejíž jeden centimetr vznikal stovky až tisíce let, shrnou za pár minut a povrch překryjí betonem. Půda tak přestává existovat,“ varuje Jan Vopravil.
Interaktivní infografiku k Soil Sealingu naleznete na tomto odkazu.
Pomoci může šetrné hospodaření, ve kterém patří Česko mezi evropský nadprůměr
Řešením degradace půdy může být šetrnější způsob hospodaření. Podle dat Eurostatu patří Česko v podílu šetrně obdělávané orné půdy do první desítky států EU – tímto způsobem je obhospodařováno přibližně 39 % orné půdy. Jde například o postupy, při kterých se půda nepřevrací orbou a na poli zůstává část rostlinných zbytků, což pomáhá omezovat erozi a zadržovat vodu v krajině.
Nadprůměrně si Česko vede také v ekologickém zemědělství. V roce 2024 bylo ekologicky obhospodařováno asi 16 % zemědělské plochy, což představuje šestou nejvyšší hodnotu v EU.
Interaktivní infografiku k ekologickému zemědělství naleznete na tomto odkazu.
Osvojení precizních postupů zemědělcům průměrně zvyšuje čistý zisk o 18,5 %
Zlepšit stav půdy může také precizní zemědělství, tedy využívání moderních technologií a dat pro přesnější a šetrnější hospodaření na polích. Podle studie z roku 2024 patří Česko spolu s Německem mezi lídry v osvojování technologií precizního zemědělství ve střední Evropě. Některou z technologií precizního zemědělství v roce 2024 podle analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací využívalo přibližně 30 % českých zemědělců v oblasti rostlinné výroby.
„Významnou roli v tomto typu zemědělství hrají chytré senzory, které jsou schopny identifikovat nevhodné fyzikální parametry půdy a bezprostředně na ně reagovat. Současně mohou monitorovat obsah půdní vláhy, i další důležité půdní charakteristiky,“ popisuje David Kincl z VÚMOP.
Výzkumy zároveň ukazují, že precizní zemědělství přináší nejen environmentální, ale i ekonomické přínosy. Zemědělcům podle dosavadních dat průměrně zvyšuje návratnost investic o 22 % a čistý zisk o 18,5 %. Pomáhá také zvyšovat účinnost využití dusíku, snižovat spotřebu pesticidů a omezovat emise skleníkových plynů. Přínosy precizních technologií jsou však zatím výraznější zejména u větších zemědělských provozů, zatímco pro menší farmy je jejich efekt slabší a méně stabilní.
Interaktivní infografiku k charakteru krajiny v Evropě naleznete na tomto odkazu.
Hnojivo pouze tam, kde je ho třeba
Mezi konkrétní příklady precizního zemědělství patří platforma Agrip, která kombinuje AI, drony a další zdroje dat pro přesnější péči o pole. Systém dokáže analyzovat stav jednotlivých částí pozemků a následně pomáhá optimalizovat hnojení, závlahu nebo ochranu rostlin. „Agrip umožňuje extrémně detailní a lokalizovaný sběr a vyhodnocování dat o stavu pěstovaných plodin. Díky tomu můžeme identifikovat potřeby konkrétních částí pole a aplikovat hnojiva nebo pesticidy jen tam, kde jsou skutečně potřeba a v přesném množství,“ popisuje Jindřich Hemer ze společnosti T-Mobile, která na projektu spolupracuje skrze zajištění 5G Stand Alone mobilní sítě a EDGE serverů, díky kterým je možné, aby přenos dat probíhal v reálném čase.
Jan Beneš z firmy JUMP-TECH, která dodává platformě Agrip zázemí ohledně informačních technologií, vypichuje jako největší přínos platformy právě již zmiňovanou kombinaci monitorování drony a následné variabilní aplikace hnojiv a postřiků. „Největší dopady to pak má zejména ohledně optimalizace hnojení, ochrany rostlin včetně lokalizace škůdců a celkového snížení environmentální zátěže,“ říká Beneš.
Projekt Agrip odborníci z České zemědělské univerzity v Praze aktuálně testují především na farmě AGRO Hrádok na Slovensku. „Práce s daty vyžaduje zkušeného agronoma. Uživatelé často potřebují školení, aby data uměli efektivně využít. Výzvou zůstává i vyšší finanční a organizační náročnost, zejména pro menší farmy,“ upozorňuje Radomíra Kršová, manažerka transferu technologií na ČZU. Podle ní je proto klíčový nejen samotný sběr dat, ale především jejich správná interpretace a praktické využití v provozu.
Výzkumu a vývoji technologií pro precizní zemědělství se ČZU věnuje dlouhodobě, mimo jiné prostřednictvím Centra precizního zemědělství.