Preventivní prohlídka a ještě něco navíc. Důležité je znát i vrozená rizika
Praha 17. května 2026
Preventivní prohlídky nejsou jen formalita v kalendáři. Pomáhají zachytit zdravotní změny, které člověk sám nemusí poznat, od krevního tlaku přes cholesterol až po první známky vážnějších onemocnění. Vedle pravidelných kontrol u lékaře ale může prevenci zpřesnit i znalost vrozených dispozic. Genetické vyšetření ukáže, ke kterým rizikům je člověk náchylnější, a může tak pomoci nastavit péči dříve, cíleněji a podle individuálních potřeb konkrétního pacienta.
I když se člověk cítí zcela zdravý, neznamená to, že se v těle nic neděje. Preventivní prohlídky existují právě proto, aby zachytily problémy včas, tedy ještě předtím, než se rozvinou naplno. V Česku je preventivní péče poměrně široká. Pacienti mají z veřejného zdravotního pojištění nárok na pravidelné prohlídky u praktického lékaře, stomatologa a gynekologa i na hlavní screeningová vyšetření.
„Prevence má dvě vrstvy,“ upozorňuje Mgr. Renáta Michalovská, Ph.D., vedoucí molekulárně genetické laboratoře GHC Genetics, a dodává: „První sleduje aktuální stav organismu a musí se opakovat, protože tlak, cholesterol, glykémie, hmotnost nebo nález na mamografu se mohou v čase měnit. Druhá vrstva je genetická. Ta ukazuje vrozené dispozice, které se v zásadě nemění, a proto může fungovat jako dlouhodobá mapa rizik.“ Hlavním partnerem pacienta zůstává v tomto ohledu praktický lékař.
Praktik, zubař, gynekolog i screeningy
Preventivní prohlídka u praktického lékaře je u dospělých hrazena jednou za dva roky. Praktik při ní sleduje krevní tlak, hmotnost, BMI, rodinnou i osobní anamnézu, očkování, základní laboratorní hodnoty a podle věku také další vyšetření. Součástí všeobecné prohlídky je rovněž kontrola účasti v programech časného záchytu závažných onemocnění.
Zubní kontrola má u dospělých probíhat jednou ročně, u dětí dvakrát ročně. Dospělí mohou ve stejném roce absolvovat ještě tzv. prohlídku registrovaného pojištěnce nad 18 let, pokud to podle zubního lékaře vyžaduje jejich zdravotní stav. Gynekologická preventivní prohlídka je pak hrazena každoročně od 15 let. Její součástí je i screening rakoviny děložního hrdla, kde má pravidelnost zásadní význam, protože cílem je zachytit přednádorové změny ještě ve fázi, kdy jsou dobře řešitelné.
Jak již bylo zmíněno, vedle běžných prohlídek existují také screeningové programy a programy časného záchytu, které se odvíjejí hlavně od věku, pohlaví a rizikového profilu pacienta. Patří mezi ně například mamografický screening u žen od 45 let, screening rakoviny tlustého střeva a konečníku u mužů i žen od 45 do 74 let, program časného záchytu karcinomu prostaty u mužů od 50 do 69 let nebo program časného záchytu nádorů plic u současných a bývalých silných kuřáků. V praxi je proto důležité nejen chodit na pravidelné kontroly, ale také vědět, které screeningy se člověka podle věku, rodinné zátěže a životního stylu týkají.
Genetika běžnou prevenci nenahrazuje, ale zpřesňuje
Genetické vyšetření může být vhodným doplňkem prevence, protože ji dokáže zpřesnit o cenné informace o vrozených dispozicích konkrétního člověka. Zatímco krevní test, mamograf nebo jiné běžné vyšetření ukazují aktuální stav organismu, genetika pomáhá popsat jeho dlouhodobé nastavení. „Genetické vyšetření nenahrazuje pravidelné kontroly u lékaře, ale může pomoci určit, kde mají být důslednější. Pro někoho to může znamenat větší důraz na kardiovaskulární prevenci, pro jiného na onkologická rizika, metabolismus, neurologická onemocnění, farmakogenetiku nebo reprodukční genetiku,“ zdůrazňuje Michalovská.
Právě na tomto principu stojí také komplexní genetická analýza GenScan od GHC Genetics. Nenahrazuje běžná preventivní vyšetření, ale doplňuje je o pohled na vrozené dispozice člověka. Výsledky mohou upozornit na predispozice k dědičným i civilizačním onemocněním, doporučit vhodné změny životního stylu a ukázat, které laboratorní hodnoty má smysl pravidelně sledovat. Součástí je také odborné vyhodnocení a konzultace s klinickým genetikem. Na rozdíl od běžných preventivních kontrol genetické vyšetření pracuje s informací, jež se v průběhu života zásadně nemění. Neříká, že člověk určitou nemoc určitě dostane, ale ukazuje, ke kterým rizikům může mít vrozeně blíž.
„Genetická predispozice neznamená jistotu onemocnění. Znamená vyšší nebo jinak strukturované riziko, se kterým lze dále pracovat. Výsledek genetického vyšetření může vést například k tomu, že člověk začne určitou oblast zdraví sledovat dříve, častěji nebo cíleněji, případně další postup konzultuje se svým lékařem. Největší smysl má genetika tehdy, když se její výsledek převede do konkrétního preventivního plánu. V případě GenScanu může analýza například doporučit, které laboratorní hodnoty má člověk pravidelně sledovat, nebo v oblasti farmakogenetiky pomoci s volbou léků či jejich dávkováním,“ dodává Renáta Michalovská.
Kdy o genetickém vyšetření uvažovat
O genetickém vyšetření lze uvažovat zejména tehdy, když se v rodině opakovaně objevují nádorová onemocnění, nebo když se v ní vyskytují infarkty, mrtvice, trombózy či náhlá úmrtí u relativně mladých lidí. Smysl může mít také u jedinců, kteří dlouhodobě řeší zvýšený cholesterol, metabolické obtíže nebo opakované zdravotní potíže bez jasného vysvětlení. Samostatnou oblastí je plánování rodiny, kde může genetické vyšetření pomoci lépe porozumět riziku přenašečství některých dědičných chorob. Stále častěji po něm ale sahají i lidé, kteří chtějí prevenci pojmout proaktivněji.
Prevence by podle Michalovské neměla zůstat jen dobrým úmyslem. Člověk nemusí absolvovat všechna vyšetření najednou, ale měl by mít přehled, kdy byl naposledy u praktika, jaké má základní hodnoty, zda spadá do některého screeningového programu a jaká onemocnění se objevovala v rodině. „Pravidelné kontroly ukazují aktuální stav organismu, genetické vyšetření k nim přidává dlouhodobý pohled na vrozené dispozice. Dohromady tak může vzniknout prevence, která vychází nejen z věku a obecných doporučení, ale také z individuálního rizika konkrétního člověka,“ uzavírá.