Od pandemie u nás mírně klesl pocit osobního štěstí, vzrostla ale důvěra v instituce
Praha 5. dubna 2026
Česko se meziročně propadlo v pilíři Solidarita a důvěra ve společnosti z 10. na 14. místo mezi zeměmi EU. Stojí za tím především několik metodologických změn, které by měly výsledky našeho indexu zpřesnit. Zároveň posílila důvěra v české instituce – vyjma důvěry ve vládu. Její desetiletý průměr je stále těsně pod 30 %, čímž zůstáváme ve skupině skeptičtějších členských států.
Dlouhodobě vysokou vyspělost společnosti zaznamenávají severské země. Spojují je především silné instituce – vysoká důvěra ve vládu i v nezávislost soudů, nízká korupce i silná svoboda tisku. Vysoce se umisťují i v indikátoru Index štěstí, který vychází z toho, jak respondenti hodnotí kvalitu svého života na stupnici od 0 do 10, kde 10 odpovídá nejlepšímu možnému výsledku. Index štěstí pak počítá průměr výsledků za poslední tři roky. Doposud se v něm i v našem pilíři vždy na prvním místě umístilo Finsko.
„Země s dlouhodobě nejvyšší společenskou vyspělostí, tedy hlavně ty severské, zároveň patří mezi dlouhodobě nejšťastnější. Naopak obyvatelé států s nejslabším hodnocením v našem Indexu mají i nejméně šťastné obyvatelstvo – můžeme to vidět hlavně v jihovýchodní Evropě. Určitě to nebude jediný faktor, ale zdá se, že vyspělost společnosti je klíčová i pro štěstí jednotlivce,“ komentuje analytik Evropy v datech Adam Trunečka.
Na tomto odkazu naleznete interaktivní infografiku: Solidarita a důvěra ve společnosti
Stále více důvěřujeme institucím, důvěra ve vládu ale zůstává nízká
Ač nejsou české instituce hodnoceny jako tak důvěryhodné, jako jsou ty severské, i tak v tuzemsku oproti prvnímu ročníku našeho Indexu vzrostla důvěra v nezávislost soudů, posílila svoboda tisku a zlepšilo se umístění v Indexu vnímání korupce (CPI), který reflektuje pohledy expertů a podnikatelů. V tomto ohledu se Česko posunulo z 16. místa na 14., přičemž zlepšilo své skóre z 56 bodů na 59. Z horší poloviny EU jsme si tedy polepšili do jejího průměru. „Zlepšení na 59 bodů a posun na 14. místo v EU je sice pozitivní zprávou a krokem správným směrem, na druhou stranu v rozmezí skóre 54-59 bodů se pohybujeme už deset let. Je zjevné, že korupce je v některých oblastech veřejné sféry stále přítomna a společensky tolerována. Česko tedy má stále co dohánět jak v legislativní, tak osobní rovině,“ komentuje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Napříč veřejností je však nadále silně rozšířená představa o tom, že u nás existuje korupce ve veřejných institucích – podle Eurobarometru tomu věří 81 % Čechů, což je 9. nejvyšší podíl v EU. Podrobněji jsme se tomuto fenoménu i důvěře v různé instituce již věnovali v jednom z našich článků.
Důvěra v soudy vzrostla od prvního ročníku z 54 % na 64 %, čímž jsme si polepšili ze 13. na 10. místo. Nutno dodat, že tato hodnota byla v posledních letech silně volatilní – v ročníku 2024 jsme zaznamenali výši důvěry 65 %, v loňském 54 % a letos 64 %. Možné důvody tohoto meziročního propadu jsme rozebírali v článku z loňského ročníku, pravděpodobně šlo o kontroverzní otázky soudcovských platů a nález Ústavního soudu týkající se valorizace penzí.
Ve svobodě tisku se podle Reportérů bez hranic (RSF) Česko posunulo z 19. místa v roce 2021 na nynější 8. místo. Dle tohoto hodnocení má dokonce Česko ve světovém srovnání 10. nejsvobodnější prostředí pro novináře. Nutno ale dodat, že nejnovější index RSF vychází ze situace a událostí v průběhu roku 2024. Reflektuje tedy stav před zhruba 1,5 až 2 lety a ne aktuální vývoj v mediální sféře. Zároveň RSF ve své zprávě upozorňuje na nárůst nenávistných projevů vůči novinářům na sociálních sítích od pandemie COVID-19.
„Vyšší důvěra v instituce, které jsou pro demokracii nepostradatelné (tedy soudy a média především) znamená, že se v očích veřejnosti ve své práci zdokonalují. Určitě nelze opomenout ani interpretaci, že soudy a média působí jako stabilnější, méně proměnlivé, a tedy důvěryhodnější,“ hodnotí výzkumník Institutu politologických studií FSV UK Aleš Michal.
Od prvního ročníku mírně posílil i desetiletý průměr důvěry ve vládu, a to z 27,5 % na 29,4 %. V pořadí evropských zemí jsme však propadli z 16. na 17. místo. Češi tedy zůstávají mezi evropskými národy, které vládě věří velmi málo. „Co se týče nespokojenosti s vládou, odvíjí se především od kroků, které mají hmatatelnější a pro mnoho lidí bezprostřední dopad. Když vláda vyhlásí konkrétní opatření, společnost tím rozdělí, což se trochu liší od takového pojetí důvěry, které je důležité právě třeba pro média nebo soudy. V dnešní době je taky komunikace vlády často závislá na přijetí různých marketingových strategií, což má dopad na to, jak stabilní obraz kolem sebe vytváří,“ doplňuje Michal.
Na tomto odkazu naleznete interaktivní infografiku k rozpadu indikátorů
Od pandemie u nás upadá pocit štěstí
Od roku 2020 v Česku mírně klesá skóre v Indexu štěstí. Pokles nastal jak v absolutních číslech z 6,97 na 6,78, tak v umístění, kde jsme vyměnili 9. místo za 11. Začátek pozvolného propadu tedy zaznamenáváme zhruba v době pandemie. „V roce 2020 se omezené sociální kontakty a obavy o zdraví výrazně promítly do pociťovaného štěstí. Pandemie tak představovala zlom, a rok 2019 bychom mohli označit za ‚poslední bezstarostný rok‘,“ hodnotí analytička STEM Klára Zajíčková.
I přesto ale zůstáváme nad celoevropským průměrem 6,39 a vysoko nad světovým 5,34. „Deklarovaná spokojenost se životem je dlouhodobě vysoká, protože lidé obvykle hodnotí svou osobní situaci lépe než celkový stav společnosti nebo směřování země,“ doplňuje Zajíčková.
Za propadem je především změna metodologie
Nejzásadnějším faktorem za meziročním propadem Česka v našem Indexu je úprava metodologie v indikátorech týkajících se práv imigrantů. Vyměnili jsme průzkum Eurobarometru o celospolečenském vnímání etnické diskriminace za průměr průzkumů Eurostatu, ve kterých o případech diskriminace vypovídaly přímo osoby původem ze zahraničí. K propadu mírně přispěla i úprava metodologie Indexu integrace imigrantů (MiPEX).
Zároveň došlo ke změně metodologie u dat od Charities Aid Foundation (CAF). Tato organizace doposud měřila dobrovolnictví a peněžní dary za poslední měsíc, nově se však zaměřují na celoroční chování v těchto oblastech, což způsobilo výrazný propad Česka i v těchto indikátorech.
Celkově se tedy nedá říci, že by se vyspělost české společnosti meziročně výrazně zhoršila. V některých ohledech naopak česká společnost mírně posiluje, především v důvěře k institucím, ač v důvěře ve vládu zůstáváme na nižších příčkách v rámci EU. „Důvěra Čechů v řadu veřejných institucí v čase kolísá také s ohledem na ekonomický růst a celkovou životní situaci. Mezi složky, které se dlouhodobě těší míře důvěry okolo 80 %, patří zdravotnický personál, armáda a policie. To odráží fakt, že je občané vnímají jako spolehlivé a klíčové pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, což je v době geopolitických krizí zcela stěžejní,“ uzavírá Tereza Hrtúsová.
Na tomto odkazu naleznete interaktivní infografiku k hodnotám indikátorů
Více o Indexu prosperity a finančního zdraví na Indexprosperity.cz.