Tokayev na Národním kurultaji představil novou politickou architekturu Kazachstánu
Praha 23. ledna 2026
Prezident Kassym-Jomart Tokayev na zasedání Národního kurultaje v Kyzylordě dne 20. ledna představil průběžné politické reformy, priority zahraniční politiky a agendu digitální transformace Kazachstánu. V souvislosti s globální nejistotou zdůraznil význam národní jednoty.
Ústavní reforma a referendum
Tokayev uvedl, že reformy zahájené v roce 2022 spolu s připravovanými iniciativami, které mají být předloženy k celostátnímu referendu, představují přechod od ústavního modelu z roku 1995 k zásadně novému systému. Zdůraznil, že podpora veřejnosti pro tyto změny povede k obnovení politického systému Kazachstánu a posílení dlouhodobé stability.
Podle Tokayeva navrhované reformy zahrnují přechod k jednokomorovému Parlamentu, který by měl nést název Quryltai, vytvoření Khalyk Kenesi (Lidové rady) a zřízení funkce viceprezidenta, uvedla Akorda.
Khalyk Kenesi (Lidová rada)
Tokayev uvedl, že Lidová rada převezme klíčové funkce Shromáždění lidu Kazachstánu v oblasti mezietnické a mezináboženské harmonie, a zároveň se zaměří na přípravu návrhů ke zlepšení vnitřní politiky a na prosazování a vysvětlování otázek souvisejících se státní ideologií. Získala by právo legislativní iniciativy. Lidová rada by rovněž odpovídala za organizaci Sjezdu lídrů světových a tradičních náboženství.
Nástupnictví prezidenta a viceprezident
Tokayev zdůraznil potřebu jasně upravit otázku nástupnictví prezidenta přímo v Ústavě. Uvedl, že v případě předčasného ukončení prezidentského mandátu musí být prezidentské volby vyhlášeny do dvou měsíců, aby se zaručilo, že každý budoucí prezident se ujme funkce výhradně prostřednictvím voleb. Tento princip označil za zásadní a nepřipouštějící kompromis.
V rámci reformního balíčku Tokayev navrhl zřízení funkce viceprezidenta, který by byl jmenován prezidentem se souhlasem Parlamentu. Viceprezident by zastupoval Kazachstán v mezinárodních záležitostech, spolupracoval s Parlamentem, komunikoval s domácími i zahraničními organizacemi a plnil další úkoly uložené prezidentem. Tyto pravomoci by podle Tokayeva měly být výslovně zakotveny v Ústavě.
Tokayev zdůraznil, že tyto změny neoslabí prezidentskou moc, ale naopak upřesní strukturu řízení a stabilizují státní systém. Kazachstán se podle něj bude dále rozvíjet jako prezidentská republika.
Reformy dále počítají se zrušením některých administrativních struktur podporujících současný Parlament a se zrušením funkce státního poradce, zároveň s reformou Prezidentské administrativy tak, aby více odpovídala praktickým potřebám.
Ekonomická integrace a národní zájmy
V oblasti hospodářské politiky Tokayev uvedl, že Kazachstán podporuje ekonomickou integraci, zároveň však bude důsledně hájit své národní zájmy, zejména v podmínkách rostoucího globálního napětí. Jako letošní předsednická země Euroasijské ekonomické unie (EAEU) bude Kazachstán podle něj klást důraz na odstraňování obchodních bariér, boj proti neopodstatněnému protekcionismu a rozšiřování využití umělé inteligence ke zvýšení efektivity integrace.
Vyjádřil také obavy z tlaku na kazašský sektor zpracování zemědělských produktů v důsledku subvencovaných dovozů v rámci EAEU. Označil to za otázku potravinové bezpečnosti a vyzval vládu k rozhodnějším krokům na ochranu domácích výrobců.
Zahraniční politika v měnícím se světě
Tokayev uvedl, že mezinárodní vztahy procházejí hlubokými změnami, které provází pokles důvěry, oslabování mezinárodního práva a rostoucí militarizace světa. V tomto kontextu musí podle něj zahraniční politika Kazachstánu zůstat vyvážená a zaměřená na ochranu národních zájmů.
Zdůraznil, že diplomatická rozhodnutí mají dlouhodobé důsledky a je třeba je přijímat profesionálně a obezřetně. Diplomacie má podle něj sloužit jako nástroj kompromisu, nikoliv konfrontace.
Digitalizace a umělá inteligence
Prezident Tokayev zdůraznil, že digitalizace a umělá inteligence mění globální realitu, snižují význam velikosti populace a zvýhodňují státy, které se dokážou rychle a strategicky přizpůsobit. Kazachstán si podle něj zvolil cestu urychlené digitalizace a zavádění AI ve všech sektorech.
Zároveň varoval, že technologie samy o sobě nevyřeší problémy špatného řízení. Efektivní digitální transformace podle něj vyžaduje zjednodušení řídicích procesů, zlepšení organizační kultury a moderní manažerské postupy ve veřejném sektoru.
Upozornil také na potřebu vytvořit silný infrastrukturní základ pro budoucí digitální a energeticky náročnou ekonomiku, včetně včasného vymezení zón pro vysoce kapacitní datová centra se spolehlivým napájením, chlazením a bezpečnostními systémy.