FYZIOporadna: jak se zbavit promrzlých prstů na rukách a nohách?
Praha 23. ledna 2026
Bolest zkřehlých prstů v mrazivém počasí není nic příjemného. Jak promrzlé končetiny zahřát, ať už při pobytu venku, nebo doma?
Každý člověk vnímá zimu jinak. Náchylnost na chlad ovlivňuje řada faktorů – od pohlaví přes stavbu těla po životní styl. „Kvůli hormonům jsou na chlad obecně náchylnější ženy, lidé s nedostatkem železa a nízkým krevním tlakem, se sníženou funkcí štítné žlázy. Starší lidé mají zase tenčí kůži a pomalejší krevní oběh. Roli hraje také množství svalové hmoty, což je metabolicky aktivní tkáň, která generuje teplo, či míra tukové tkáně, která naopak funguje jako izolace. Méně odolní vůči chladu mohou být lidé, kteří se před den příliš nehýbou, naopak otužilce, který je na chlad zvyklý, potkáme i v zimě v kraťasech,“ vyjmenovala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Podle jejího odhadu trpí na studené ruce či nohy až třetina populace. Při delším pobytu venku v mrazivých dnech ale zažije nepříjemné promrznutí prstů téměř každý. „Když je tělo vystaveno nízkým teplotám, mozek se soustředí na ochranu především životně důležitých orgánů jako srdce, plíce a další. A tak aby zabránil úniku tepla z těla, začne stahovat krev z periférií. Cévy v prstech se zúží, prsty zůstanou bez ‚teplé‘ krve, tkáně prochladnou a nervová zakončení začnou vysílat signály bolesti. Někdy situaci zhorší příliš těsné rukavice či manžeta u rukávů bundy, které průtok krve v rukách omezují. Důležité je vrstvit funkční oblečení a mít dostatečně zahřátý trup i oblast zápěstí. Pokud člověk trpí na studené ruce, měl by vyměnit prstové rukavice za kvalitní palčáky,“ sdělila Iva Bílková.
Stačí odpolední procházka, podcenění výbavy a nepříjemný mráz v rukou či nohou se rychle mění až v bolest, která přichází a odchází typicky ve vlnách. „Mozek v reakci na silný chlad střídá dva stavy – zúžení a roztažení cév. Tato oscilace je snaha těla najít rovnováhu mezi ochranou jádra a prokrvením končetin. Pokud cítíte, že přichází ‚teplá vlna‘, je to nejlepší okamžik pro intenzivní pohyb, který pomůže tělu, aby tuto fázi prokrvení prodloužilo a pořádně prsty prohřálo dříve než cévy znovu uzavře,“ popsala fyzioterapeutka.
Klíčové je nehýbat pouze promrzlými prsty, ale rozhýbat celé tělo. Takové kroužení pažemi v ramenních kloubech nažene krev až do konečků prstů. „Často ucítíte v prstech pulsování nebo mravenčení, což je v pořádku, protože se krev opět dostává do periferie. Dobré je také vyndat ruce z rukavic, které mohou být mokré nebo propocené, a dát si je pod bundu, optimálně schovat do podpaží. Mnoho lidí si na ruce dýchá, ale to je chyba – dech je vlhký, čímž způsobuje vyšší odvod tepla z rukou. Stejně tak se nedoporučuje třít dlaně o sebe, jsou-li ruce velmi promrzlé, kůže je už méně citlivá a může být křehká, hrozí tedy její poškození. Zkuste ruce v rukavicích opakovaně zatínat v pěst a po pár sekundách prsty prudce roztáhnout. Určitě pomůže pár dřepů s výskokem nebo poskoky ‚panáka‘, kdy člověk zároveň roznožuje a vzpažuje, případně dřep a při vstávání předkopnout nohu, co nejvýše to jde. Zásadní je zkrátka prohřát tělo obecně, ono pak nebude šetřit teplo jen pro centrum (core), ale pustí samo trochu tepla i do končetin,“ poradila Iva Bílková.
V teple domova by měly ruce rozmrzat pozvolna. Strčit je hned pod horký proud vody není dobrý nápad. „Po příchodu domů je optimální postupné zahřívání. Umýt ruce vlažnou vodou a využít suché teplo – zabalit ruce do nahřátého ručníku z radiátoru. Udělejte si horký nápoj a jemně prsty procvičujte a masírujte. Jakmile se prsty začnou zahřívat, můžete cítit jemné pulzování,“ uvedla Iva Bílková.
Stejně jako prsty na rukou, potřebují dobré prokrvení i ty na nohou. Problém studených nohou proto nevyřeší dvoje ponožky, ale spíš volnější obuv a prostor pro pohyb prstů. „Pokud máte příliš pevně utažené boty, povolte je v oblasti nártu. Jakmile ponožka nebo bota nohu příliš tiskne, dochází k omezení průtoku krve. Také je důležitá vzduchová vrstva. Teplo neudržuje materiál ponožky sám o sobě, ale vzduch, který je v materiálu a kolem prstů zachycen. Pokud prsty stisknete k sobě, vytlačíte izolační vzduch pryč. Vhodný materiál ponožek do mrazu je ovčí vlna. První pomocí, když se do nohou dává zima, jsou jemné pohyby všemi prsty, případně střídavé stoupání na špičky a na paty (nebo opět dřepy z výskokem), které pumpuje krev dolů do chodidel,“ doporučila Iva Bílková.
Dobrou zprávou je, že existují cvičení, kterými lze cévní systém dlouhodobě trénovat. Cílem je, aby na chlad cévy nereagovaly tak agresivně. „Můžeme využít střídavé sprchy, které by měly zlepšovat krevní oběh a přispět k otužování. Pomoci mohou i cviky na uvolnění krční páteře a ramenních kloubů, jelikož u některých lidí je problém studených prstů sekundárně způsobený právě napětím měkkých tkání v této oblasti, které má vliv na nervově cévní svazek vedoucí do celé horní končetiny. Dále se můžeme zaměřit na posilování svalů dlaně a předloktí například pomocí dynamických stisků míčku či s využitím gumového kroužku, ale vždy v kombinaci s uvolňováním či jemnou masáží. Můžeme zařadit kroužení v zápěstí, strečink předloketních svalů či jemnou masáž prstů s pomocí molitanového míčku. Důležité je zařadit i pravidelnou aerobní aktivitu,“ shrnula Iva Bílková.
—
RAYNAUDŮV FENOMÉN (SYNDROM)
Pokud prsty v mrazu výrazně zbělají, poté zmodrají a při zahřívání zčervenají, může se jednat o Raynaudův fenomén. Onemocnění, které znamená přehnanou reakci periferních cév na chlad tím, že se na chvíli úplně zavřou, takže tkáně nedostávají žádný kyslík a živiny. Zpočátku je téměř vždy přítomen pocit znecitlivění, po kterém nastává bodavá bolest nebo mravenčení. Pro tento syndrom jsou typické křečovité stahy drobných tepen a tepének, které přechodně znemožňují zásobení postižené oblasti okysličenou krví. Záchvaty obvykle trvají 10-20 minut. „Raynaudův fenomén bývá velmi často spojen s chronickým zánětem drobných arterií (cévy vedoucí okysličenou krev) a bývá obvyklým problémem silných kuřáků. Řešením je omezení či rovnou skoncování s cigaretami, protože problém může vyústit k poškození cév a poničení tkání rukou s následkem nutnosti amputace části prstů,“ doplnila Iva Bílková.
FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz
Je nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. FYZIOklinika do české praxe uvedla nový koncept služeb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive – kombinaci dostupných metod, od ultrazvukové diagnostiky přes manuální fyzioterapii po využití radiálních nebo fokusovaných rázových vln, v rámci jedné komplexní návštěvy klienta, a koncept masáží FYZIOpress, který kombinuje hloubkové tlakové masáže, protahovací prvky a techniky inspirované fyzioterapií. Označení „fyzioklinika“ je registrovanou ochrannou známkou společnosti FYZIOklinika s. r. o.
V oblasti fyzikální terapie je FYZIOklinika největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v ČR a řadí se mezi největší pracoviště na světě. Získala prestižní ocenění Firma roku 2017 v regionu Praha a umístila se na druhém místě v celostátní soutěži Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitační ordinace. Dosud pomohla od bolesti více než 40 tisícům klientů. Spravuje největší databázi videonávodů na FYZIOcvičení v ČR, kterou neustále rozšiřuje a zveřejňuje na svém webu. V dubnu 2018 složila vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International a jako jedna z mála Čechů získala tuto akreditaci. Od roku 2023 nabízí FYZIOklinika také terénní sociální služby pro seniory a další zranitelné skupiny obyvatel.