EPC přinese miliardové úspory a renovaci tisíců státních budov. Důležité je nepřibrzdit rozjetý proces
Praha, 1. října 2025
Novela zákona o rozpočtových pravidlech dovolí státním institucím využívat metodu EPC k energetické revitalizaci budov s potenciálem snížit jejich spotřebu energie až na polovinu. Na dosažení klimatických závazků Česka to však nemusí stačit.
Od prvního ledna příštího roku mohou organizační složky státu (OSS) přijímat se souhlasem Ministerstva financí dodavatelské úvěry na financování investic spojených s energetickými službami se zaručeným výsledkem neboli EPC. Potřebné technologie a stavební úpravy získají OSS od dodavatelů na splátky, které budou hradit z ušetřených nákladů na energie. Podle odhadů bude takto možné zmodernizovat kolem 2000 budov a ušetřit další část z 35 miliard korun, které stát každý rok za energie zaplatí.
Za jednatřicet let od jejího zavedení přitom bylo metodou EPC v Česku zmodernizováno již zhruba 1 500 objektů v rámci 300 projektů o celkovém objemu 10 miliard korun. Zatímco v počátcích se z poloviny jednalo o soukromé investory, v současné době tvoří odhadem až 95 procent zákazníků právě veřejný sektor včetně státních příspěvkových organizací, jako jsou fakultní nemocnice nebo třeba divadla v resortu Ministerstva kultury. Pro státní příspěvkové organizace představovalo EPC až donedávna jedinou výjimku ze zákazu přijímat úvěry. Tato výjimka byla zavedena již před čtvrt stoletím na základě doporučení pracovní skupiny EPC při Hospodářské komoře, z níž následně vznikla Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES).
„Rozšíření výjimky na instituce státní správy otevírá obrovský potenciál, co se úspor energií týče. V oblasti snižování spotřeby energie je Česká republika bohužel stále pozadu za svými závazky do roku 2030, o cílech pro roky 2040 a 2050 ani nemluvě. Za posledních 35 let jsme se dostali zhruba do poloviny cesty a na zbývající polovinu, která bude investičně náročnější, už zbývá jen 25 let. Pro urychlení tempa snižování energetické náročnosti bude mimo jiné třeba přibližně zdvojnásobit objem disponibilních dotačních prostředků na energetické úspory ve veřejných budovách, pravděpodobně s využitím Modernizačního fondu,“ vysvětluje Miroslav Marada, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES).
Oproti začátkům na přelomu tisíciletí totiž EPC projekty již nejsou financovány výhradně z úspor, ale nejčastěji jako kombinace dodavatelského úvěru spláceného z garantovaných úspor a dotace. Podle dat APES tak projekty EPC získaly jen v letech 2018-2025 na dotacích přibližně 6,5 miliard korun, tedy 23 procent z celkové v tu dobu dostupné alokace. Při započtení vlastních zdrojů klientů a dodavatelských úvěrů dosáhne celková výše investic na tyto projekty v daném období 13 miliard korun.
„Podobné výsledky lze očekávat také v letech 2025 až 2027, dále však bude záležet na vnějších podmínkách. Časem bude potenciál pro hloubkové renovace vyčerpán, a přestože bude obnova technických zařízení budov dávat smysl i po roce 2040 či 2050, vysloveně o úspory už tolik nepůjde. Ovšem ať se výkonnostním kritériem stane jakýkoliv pohled, model EPC se bude dále vyvíjet tak, aby nalézal optimální technologická řešení i způsoby financování projektů,“ uzavírá Miroslav Marada výhledem na příští desetiletí.
O APES – Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) vznikla v roce 2010 s cílem podporovat a rozvíjet trh s energetickými službami v České republice. Klíčovou oblastí činnosti APES je podpora a standardizace metody EPC (Energy Performance Contracting), tedy energetických služeb se zárukou úspor.
Díky projektům realizovaným metodou EPC bylo v České republice proinvestováno již 9,4 miliardy korun. Jen za poslední dva roky dosáhl objem investic stejné výše jako za předchozích téměř třicet let. Významnou novinkou je, že metodu EPC nově mohou využívat také organizační složky státu – například ministerstva, úřady či soudy – díky možnosti financovat projekty prostřednictvím dodavatelského úvěru. To otevírá cestu k energetickým úsporám až ve dvou tisících státních objektech.