Vládě důvěřuje pouze 19 % Čechů. Nový zákon o lobbingu má posílit transparentnost politického rozhodování
Češi patří mezi národy s nejnižší důvěrou ve vládu. Podle průzkumu OECD, který srovnával 30 zemí, jí nedůvěřuje 71 % obyvatel. Klíčovými faktory důvěry jsou podle analytiků pocit politického zastání a vnímání korupce. Zatímco důvěra ve vládu klesá, instituce jako Česká národní banka, obecní samosprávy nebo bezpečnostní složky si u veřejnosti udržují dlouhodobě vysokou podporu. Propast mezi občany a politikou by mohl pomoci zmenšit nový zákon o lobbingu. Vyplývá to z aktuální analýzy portálu Evropa v datech.
Podle nejnovějšího dostupného reportu OECD nedůvěřuje vládě 71 % Čechů a pouze 19 % ji hodnotí pozitivně. Česko se tak z hlediska důvěry ve vládu řadí k nejkritičtějším zemím ze všech 30 sledovaných. Vysokou nedůvěru vykazují například také Slovinsko (58 %) či Velká Británie (59 %). Naopak důvěru v tamní vládu vykazují obyvatelé Švýcarska nebo Lucemburska.
Podle OECD míra důvěry úzce souvisí i s tím, zda se lidé cítí být součástí politického rozhodování. „Ti, kteří mají dojem, že jejich hlas není slyšet, důvěřují vládě v průměru o 36 procentních bodů méně než ti, kteří cítí, že mají na politiku vliv. Kromě toho politické garnituře důvěřují spíše lidé, kteří volili stranu v čele vlády. Stejně tak jsou na tom i ti, kteří nejsou ve finanční tísni nebo lidé s vyšším vzděláním,“ vysvětluje Alexandra Cholevová, analytička Evropy v datech.
Interaktivní infografiku k důvěře ve vládu naleznete na tomto odkazu.
Češi důvěřují ČNB, starostům nebo Policii ČR
Zatímco důvěra ve vládu či Poslaneckou sněmovnu zůstává nízká, jiné instituce se těší dlouhodobé podpoře veřejnosti. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM z dubna 2025, podle kterého má Česká národní banka (ČNB) důvěru více než dvou třetin respondentů. Vysoko se umisťují také obecní úřady, starostové a bezpečnostní složky.
„Vyšší hodnocení u ČNB si spojujeme se stabilizací ekonomiky a odezníváním inflace po delším období nejistoty. Zároveň je ČNB vnímaná jako politicky neutrální, takže se její důvěra drží dlouhodobě spíše výše,“ vysvětluje analytička ústavu STEM Doris Borovcová. Podobně pozitivně Češi vnímají i Policii ČR a Armádu ČR. „Osobní zkušenosti, od rutinních agend na úřadě až po zásahy při mimořádných událostech ve svém důsledku posilují obecnou důvěru. Tyto instituce jsou navíc vnímány jako praktické služby a nevyvolávají silné emoce jako instituce spojené s politickým fungováním,“ dodává Borovcová.
Interaktivní infografiku k důvěře v české instituce naleznete na tomto odkazu.
Ve vnímání korupce balancuje Česko mezi východem a západem
Vysoké procento nedůvěry může pramenit také z přesvědčení o častém výskytu korupce. Tu hodnotí například žebříček Transparency International, v němž se Česko umístilo na 46. místě ze 180 hodnocených států.
„Je třeba zohlednit, že jen relativně malá část Čechů má přímou zkušenost s korupcí. Jde tedy spíše o pocit, který často ovlivňuje to, jak o korupci mluví politici nebo média než o zkušenostmi podložené hodnocení,“ komentuje výsledky Ondřej Kopečný, programový ředitel Transparency International ČR. Podle něj se do výsledků promítá frustrace z politického dění i rezignace na možnost účinně bojovat s korupcí.
V rámci EU se Česko nachází v žebříčku mírně pod průměrem. Pokud se ale podíváme na srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky nestojí si Česko nejhůře – Polsko obsadilo 53. místo, Slovensko 59. příčku a Maďarsko se umístilo dokonce na 82. příčce ze 180 hodnocených států. To je méně než například Senegal nebo Pobřeží slonoviny.
Interaktivní infografiku ke vnímání korupce naleznete na tomto odkazu.
S vnímáním korupce úzce souvisí i důvěra ve vládu a postoje občanů k lobbingu. Data OECD z roku 2024 ukazují, jak lidé v jednotlivých zemích vnímají vztah mezi vládou a velkými firmami. Průzkum zjišťoval, zda si lidé myslí, že by jejich vláda odmítla požadavek firmy, pokud by byl v rozporu s veřejným zájmem. Nejvíce lidí je přesvědčeno, že by vláda ustoupila firemním tlakům i navzdory veřejnému zájmu, ve Velké Británii, Irsku a Řecku. Zajímavé je, že právě v Irsku a Británii lidé vnímají míru korupce jako velmi nízkou. Naopak v Česku a na Slovensku panuje vůči vládě spíše nedůvěra, ale část obyvatel zároveň věří, že by vláda tlakům firem odolala.
Transparentnost lobbingu by mohla přispět k důvěře občanů
Propojkou mezi důvěrou ve vládu a vnímáním korupce je i to, jak se občané jednotlivých zemí staví k lobbingu. Propast mezi vládou a občany by mohl zúžit zákon o lobbingu, který nabyl účinnosti na začátku července. Podle něj se každý lobbista, ať už fyzická osoba nebo organizace, musí zapsat do veřejného registru.
„Z činnosti, která bývala spojována se zákulisními praktikami, se díky novým pravidlům stává uznávaný nástroj demokratického prosazování zájmů. Lobbing tak dostává jasně stanovené mantinely – pravidla, regulaci a veřejnou kontrolu. V zahraničí jde o běžnou součást politického života, která přispívá k vyšší důvěře veřejnosti i větší profesionalizaci politiky,“ říká Martin Orgoník, ředitel pro vnější vztahy a udržitelnost v T-Mobile.
Zákon má v Česku zpřehlednit, kdo a s jakým zájmem ovlivňuje politická rozhodnutí, a tím omezit prostor pro korupci a klientelismus. Zároveň usnadňuje veřejnou kontrolu a snižuje riziko střetu zájmů. Podle některých názorů jde o krok, který by mohl Česko přiblížit standardům západních demokracií. Přijat byl ale až po zdlouhavém schvalovacím procesu a také pod tlakem hrozby ztráty miliard z Národního plánu obnovy Evropské unie.