Zájem o učební obory roste. Technických odborníků je ale pořád málo
Praha 26. srpna 2025
V posledních letech čím dál víc lidí míří ke studiu řemesla, přesto v Česku chybí tisíce kvalifikovaných pracovníků. S nedostatkem se potýkají nejen domácnosti, ale i firmy. V energetice nebo stavebnictví dlouhodobě scházejí lidé z elektrotechnických oborů.
Zatímco v roce 2021 činil podíl přijatých žáků do učebních oborů s výučním listem 27,2 procenta, v následujících letech se trend otočil. Podle nejnovějších dat Národního pedagogického institutu (NPI) nastoupilo loni do učebních oborů téměř třicet sedm tisíc žáků, což je druhý nejvyšší počet za posledních deset let.
Absolventů stále není dost
Růst ale nestačí pokrýt poptávku po některých profesích. Ze statistik NPI vyplývá, že česká učiliště loni opustilo jen něco přes 900 nových elektrikářů. „U nás se to projevuje napříč celým spektrem technických profesí v oblasti TZB, od elektroinstalací a slaboproudu až po vytápění, vzduchotechniku nebo měření a regulaci. Zájemcům často chybí buď odpovídající kvalifikace nebo zkušenost z větších zakázek,“ popisuje Zdeněk Tůma spolumajitel a jednatel české firmy COBAP, která se zaměřuje na technická zařízení budov.
Podobně hovoří i další společnosti. Energetická skupina ČEZ každoročně hledá stovky lidí v elektrotechnických profesích. „Situace je oproti minulosti složitější. To je způsobeno více faktory, včetně stárnutí pracovní síly,“ říká mluvčí skupiny Soňa Holingerová.
Podle Hospodářské komory je největší nedostatek pracovní síly u elektrotechniků, techniků a mechaniků, svářečů, zámečníků, obráběčů kovů, zedníků, instalatérů či topenářů. „V českém kontextu lze uvažovat o dalším nárůstu nedostatku odborníků v technických oborech, a to v řádech tisíců osob v horizontu pěti až deseti let,“ uvedla Helena Úlovcová, tajemnice sekce Vzdělávání Hospodářské komory ČR.
Podobně situaci vnímá i Svaz podnikatelů ve stavebnictví. „Pokud stát nezajistí systematickou podporu technických oborů, nebude mít za pár let kdo realizovat ani klíčové veřejné zakázky. Jen během pěti let bude stavebnictví potřebovat o více než 70 tisíc pracovníků víc než dnes,“ uvedl Pavel Ševčík, technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Rekvalifikace pomáhají, ale nestačí
Chybějící pracovní sílu podle firem dostatečně nedoplňují ani rekvalifikační programy. Společnost Metrostav například nabízí úspěšným absolventům kurzů refundaci nákladů na rekvalifikaci, pokud do firmy nastoupí a v pracovním poměru setrvají. „Většina lidí, kteří rekvalifikace absolvují, jsou ale už zaměstnaní jinde a kvalifikaci si jen doplňují či rozšiřují. V praxi tedy z řad rekvalifikovaných nezískáváme dostatek lidí,“ vysvětluje Jana Kořínková, zástupkyně personálního ředitele společnosti Metrostav s tím, že nové kvalifikované pracovníky získává vlastním učňovským programem. Podobnou zkušenost potvrzuje také stavební společnost BAK, která poskytuje studentům a učňům možnost absolvovat jarní praxi na firemních projektech.
COBAP se zaměřuje na vzdělávání přímo ve firmě. „Ať už jde o mladé absolventy, nebo pracovníky po rekvalifikaci, zaměstnance průběžně školíme v nových technologiích, legislativě i specifikách jednotlivých projektů. Součástí zaškolovacího procesu je třeba i možnost získat osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice nebo práce pod dohledem zkušeného kolegy na reálné zakázce,“ doplňuje Zdeněk Tůma z COBAP.
Podle firem ale nestačí jen vlastní iniciativy, potřeba je i změna systému. Pomoci by mohlo například zavedení duálního modelu školství, větší důraz na praxi nebo jednodušší cesta k uznávání kvalifikací.