Potřebujeme nájemní bydlení? Rozhodně ano – shodli se odborníci

Praha 3. června 2017

Účastníci panelové diskuse v Galerii Jaroslava Fragnera se zaměřili na sociální a ekonomický rozměr finančně dostupného bydlení. Shodli se na potřebě dlouhodobé koncepce výstavby a rozvoje nájemního bydlení. Asi 75 % české veřejnosti vlastní dům nebo byt, v němž bydlí, což je v porovnání se zahraničím vysoké číslo. Dluhy z hypoték dosahují 15 % HDP a můžou způsobit velké problémy.

Galerie Jaroslava Fragnera zahájila 16. května výstavu s názvem Nájemní bydlení – zapomenutý segment české architektury – včera, dnes a zítra. Výstava otevírá v České republice dlouhodobě opomíjené téma. Vedle relativně krátké historie tématu u nás mapuje také fenomén nájemního a sociálního bydlení v Evropě. Výstava slouží zároveň jako diskusní platforma pro odborníky – architekty, ekonomy, akademiky a zástupce měst, jejímž cílem je najít cesty a ideální dlouhodobé řešení nájemního bydlení. První diskuse proběhla 30. 5. 2017 a zaměřila se na sociální a ekonomický rozměr finančně dostupného bydlení. Diskuse vznikla pod záštitou Matěje Stropnického, předsedy Zelených, který zároveň působí jako místopředseda Komise Rady MHP pro Fond rozvoje dostupného bydlení.

Dobrá ekonomická situace vede k vyššímu zájmu o koupi bytu. To zase k jejich zdražování a zvyšování nájmů těch bytů, které si jejich majitelé koupili pouze jako investici a pronajímají je. Bohužel tím se bydlení stává nedostupným i pro ty, kteří sociální bydlení potřebují. Pro mladé lidi, kteří začínají pracovat, není rozumné zadlužit se a omezovat svou schopnost odstěhovat se za prací. Právě pro ně je důležité, aby existovala možnost bydlení v nájmu, za rozumnou cenu a v odpovídající kvalitě. Zabezpečení takového bydlení je jednou z důležitých rolí státu a obcí a také způsobem, jak zajistit, aby mladí lidé neodcházeli například do zahraničí. K tomu potřebují mít kvalitní bytovou politiku, která byla bohužel posledních 20 let zcela zanedbávána.  Stálost obecních nájemních domů navíc přináší možnost přestěhovat se za prací či partnerem, ale také v průběhu života měnit velikost bytu dle aktuální potřeby (garsonka, větší byt pro rodinu s dětmi, menší byt pro seniory atd.), jak je to běžné v zahraničí.

Dalším důležitým prvkem jsou hypotéky. V současné době, kdy málokdo zůstává dlouhodobě v jednom zaměstnání, je hypotéka velkým rizikem. „Veškerá bytová politika se zaměřila jen na vlastnické bydlení. To by samo o sobě nebylo problém. Je třeba to ale vnímat z hlediska rizik pro jednotlivce i systém. Při pohledu mapy exekucí a na vyloučené lokality, je jasné, že se kumulují rizika spojená s masivní podporou vlastnického bydlení. Nese to s sebou předluženost občanů, cesta hypotéky znamená velké riziko závazku na 25 let v době, kdy dlouhodobé zaměstnání začíná být řídkým jevem,“ řekl Jan Sládek působící na katedře sociologie FF UK. „Problém je v tom, že lidé si berou hypotéky příliš brzy i kvůli mediálnímu obrazu, který zobrazuje nájemní bydlení jako „vyhazování peněz oknem”. Neuvědomují si, že lepším řešením by bylo vytrvat v nájemním bydlení a střádat, což mohlo přinést dlouhodobé úspory,“ dodal. Asi 75 % české veřejnosti vlastní dům nebo byt, ve kterém bydlí, což je v porovnání se zahraničím vysoké číslo. Dluhy z hypoték dosahují 15 % HDP a můžou způsobit velké problémy.

Byty se v České republice nyní staví takřka výhradně za účelem zisku. „Investoři se ale nepodílejí na všech nákladech, spojených s výstavbou – tedy koncepční veřejné vybavenosti (školky, infrastruktura atd.). Proto se jim to velmi vyplatí. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) připravuje mapu infrastrukturních deficitů – tedy co chybí ve veřejné vybavenosti. To pomůže městu rozhodnout se, zda přidat další výstavbu – tedy jestli je tam dostatečná vybavenost a infrastruktura. Tato mapa by měla být k dispozici na podzim. Z toho vyplyne, zda souhlas s výstavbou dostane ten investor, který se chce podílet na veřejné vybavenosti,“ řekl Matěj Stropnický.

V Praze již dochází k prvním krokům, vedoucím k realizaci výstavby nájemních bytů. Město vybralo 12 pozemků, na kterých by mohlo vzniknout až 500 nájemních bytů. Výstavba bude financována z Fondu rozvoje dostupného bydlení na území hl. m. Prahy, který disponuje částkou přes 3 mld. korun. „Město udělalo další krok k tomu, stát se developerem: vybralo pozemky, na nichž může stavět nájemní byty pro ty, kteří vinou developery vyšponovaných cen nedosáhnou na byt za komerční cenu. Bytů vznikne v horizontu tří let 500 a celkem do pěti let zhruba ještě třikrát tolik,“ řekl Matěj Stropnický.

„V průběhu posledních zhruba 150 let se bydlení realizovalo formou vlastnickou, nájemní, eventuálně družstevní. Nájemní bydlení se však dostalo po roce 1989 díky historickým konotacím a leckdy neuvážené a chaotické privatizaci bytového fondu na okraj zájmu. Nyní si však jeho význam i architektonické souvislosti začínáme znovu uvědomovat,” říká ředitel Galerie Jaroslava Fragnera Dan Merta k tématu výstavy.

Panelové diskuse v Galerii Jaroslava Fragnera se zúčastnili následující odborníci: Matěj Stropnický (předseda Zelených, zastupitel hl. m. Prahy a MČ Praha 3), Michal Kohout (FA ČVUT, UNIT architekti, spolukurátor výstavy Nájemní bydlení), Jan Sládek (FF UK, katedra sociologie), Roman Matoušek (expert pro oblast sociálního bydlení, Úřad vlády ČR – Agentura pro sociální začleňování).

O výstavě

Výstava zevrubně mapuje časovou osu historie nájemního bydlení u nás od 19. století do současnosti, na dalších panelech přestavuje desítku českých příkladů realizací nájemního a sociálního bydlení a na tři desítky staveb napříč Evropou od Finska po Španělsko a jeden projekt i z New Yorku. Návštěvníci na výstavě najdou také Ženevskou chartu OSN o udržitelném bydlení a rozsáhlou analýzu zahraniční situace. Součástí je také projekce dokumentu Bydlení ve Vídni, kvalitní a dostupné autorky Aleny Hanzlové a rozměrný model návrhu oblasti kolem brněnského hlavního nádraží, vytvořeného pěti ateliéry FA ČVUT v Praze

Více informací naleznete zde: www.gjf.cz.

Milan Deutsch