Vědci z 1. LF UK cílí na alergeny, které mohou významně ohrozit plíce
Praha 18. května 2018
Exogenní alergická alveolitida (někdy se jí laicky říká farmářská plíce nebo holubářská plíce) je nemoc vzniklá alergií na bakterie, plísně a sliny, sérum či srst a peří zvířat. Tato plicní choroba ohrožuje zdraví osob pracujících v odvětvích, kde se zpracovávají organické produkty – při práci s plesnivým sladem, kožešinami, plesnivými sýry nebo při zpracování dřeva. Riziko podstupují pracovníci v rostlinné a živočišné výrobě po opakovaných expozicích plesnivému senu, slámě a zrní. Navíc jsou ohroženi také chovatelé domácího ptactva nebo třeba chovatelé laboratorních zvířat, onemocnění vzniká i při práci s peřím a exkrementy. U dětí je vzácné, vzniká nejčastěji inhalací organických prachů z ptáků, jako jsou holubi, papoušci či andulky. Relativně novým zdrojem jsou i bakterie ve vodních nádržích – kupříkladu domácích vířivkách či klimatizačních systémech.
„Nemoc není v celkové populaci častá, zato mezi lidmi vystavenými výše uvedeným látkám je její výskyt až 20procentní. Vyskytuje se v méně závažných formách, jež se nejčastěji podobají zápalu plic, který může sám ustoupit. Existují ale i závažné formy, které přecházejí v jizvení plic, tedy plicní fibrózu, a ta může být smrtelná,“ upozorňuje přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., která spolu s mezinárodním týmem lékařů nedávno představila výsledky dlouhodobého výzkumu exogenní alergické alveolitidy v článku, jenž byl otištěn v odborném časopise American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine (Vasakova M, Morell F, Walsh S, Leslie K, Raghu G. Hypersensitivity Pneumonitis: Perspectives in Diagnosis and Management. Am J Respir Crit Care Med. 2017 Sep 15;196(6):680-689. doi: 10.1164/rccm.201611-2201PP).
„Orientovali jsme se na ozřejmění vzniku exogenní alergické alveolitidy, zjišťovali jsme náchylnosti lidí k této nemoci a vylepšili metody její diagnózy. Nastínili jsme perspektivy vývoje v diagnostice a léčbě a udáváme směry, kudy by se měl ubírat další výzkum – klinický i laboratorní. Řada informací o exogenní alergické alveolitidě ještě stále chybí. Nevíme, proč se u někoho rozvine a u jiného nikoli. Také nevíme, proč někteří pacienti mají příznivý průběh nemoci, která nakonec ustoupí, a jiní dospějí do stádia fibrózy se selháním funkce plic. Někdy je také nemoc obtížně diagnostikována, případně je diagnóza zaměněna za jinou,“ vysvětluje prof. Martina Vašáková.
V současné době lékaři Pneumologické kliniky 1. LF UK v Thomayerově nemocnici zkoumají nové metody, jak nezvyklou nemoc diagnostikovat. „Materiál k testům budeme získávat přímo z pacientova domácího či pracovního prostředí. Půjde tedy přesně o ten materiál, který nemocnému vadí a který prakticky každý den inhaluje. Budeme jej analyzovat a zjišťovat, zda na něj má pacient protilátky v krvi,“ doplňuje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., hlavní řešitelka projektu, který je podpořen institucionální podporou Thomayerovy nemocnice. V oblasti analýz bude klinika spolupracovat i s výzkumným pracovištěm 1. LF UK BIOCEV. V další fázi výzkumu budou lékaři pokračovat vývojem a optimalizací provokačních inhalačních testů přečištěným a naředěným materiálem získaným v pacientově prostředí.
Petra Klusáková, DiS.