Jan Campbell: Jsem na světě rád…

Praha 18. května 2018

Cituji: Jan Werich vzpomíná…vlastně potlach (Melantrich, Praha 1982, str. 201) – Jedna z prvních našich písniček s Ježkem byla Tři strážníci, roku 1928. Ježek sobě a nám dvěma tento titul oficiálně udělil. „My tři strážníci si přece rozumíme, veď“, říkával s nadšeným úsměvem, kdykoliv jsme v blázinci zákulisí nebo nad jeho pianem rozřešili vespolek nějaký zmatený a beznadějný problém, který ohrožoval premiéru. Tři strážníci, to byla autorská solidarita, svízele řemesla, to byly premiérové ovace, fašistické demonstrace i společný odjezd za oceán. Tři strážníci, to byl pro nás obraz věrnosti, symbol všeho, oč jsme se společně pokoušeli.

V kontextu citátu se nachází aktuální text Ježkovy (1906 – 1942) písně Ten kdo se na svět dívá… Jaroslav Ježek, tento neoplývající krásou, špatně vidící, později i špatně slyšící, hudební skladatel, esperantista, dirigent, spisovatel, jazzový hudebník a klavírista, píšící na modrém papíře, používající modré obálky, často modré košile, kravaty i šaty, nám zanechal, že ten kdo se na svět dívá, a ke všemu kývá, ten samozřejmě bývá, vždy vážený a ctěn. Takový mozek ptačí, tomu to snad stačí, já ač se páni mračí, já musím s pravdou ven.

Co je to dnes pravda? Odpověď na otázku není jednoduchá. Proč? Protože již fake news je více sexy, než mnohé EU dámy, premiérky a kancléřky, či jakákoliv pravda, polopravda, nebo snaha představit rozumný argument. Výchova se koncentruje na přesvědčení, že každý má svoji pravdu. Přitom si ale málokdo uvědomuje, že poslední košile nemá kapsu. Výsledkem je absence dialogu, nesmyslné diskuze a ignorování. A to i takové skutečnosti, že německý BND (Bundesnachrichtendienst) si nechal již v 90 létech testovat z pragmaticky rozumných a právních důvodů ve švédských laboratořích Novičok, aby si po ukončení testů mohl nechat přeposlat formule k jeho výrobě. Samozřejmě s mírovými záměry, tj. ochraně nejenom německého obyvatelstva pro případ útoku Novičokem.

Pravdou je i prodloužení vazby ex-šéfa Raiffeisen pana Pierin Vincenze, o kterém jsem psal koncem února t.r. Ten bude sedět další tři měsíce se svým kolegou Beat Starkem ve vazbě. Oba budou společně se švýcarskými vyšetřovateli a dalšími podezřelými na mušce, hledat pravdu v nakládání s penězi a informacemi v rozměru větším než smrtelníku představitelném.

Pravdou, do třetice, podle WarGonzo je, že si 60 francouzských vojáků včetně snajprů 1. Května 2018 spletlo cestu a dojeli se svými 20 bílými Toyota Land Cruiser 300 bez překážek k místu kontrolovaném syrskými vojsky. Tam se potvrdilo to, co ví každý vrabec na střeše: Galský kohout Macron poslal bez povolení syrské vlády své žoldáky a snajpry bojovat v Sýrii. Těch 60 mělo štěstí. Zbraně a vše, co k nim patří, byly položeny odděleně v autech. Velitel skupiny musel přiznat barvu. Snajpři zůstali bez práce. Lidé při životě.

Pravdu, která se pomalu a jistě šíří po světě, obsahuje další část textu písně: Co na světě mám rád, nedám si brát, než s lumpy tancovat, to se chci radši prát. Teď slyšte drazí páni, mé písně poslání, teď je po tancování, teď se budeme prát. Nebuďte lidi hluší, a nastavte uši, chceme vás na mou duši, upřímně varovat. Nemáte ani zdání, že jsou s vámi páni, falešně hrají s vámi, chtějí vás obehrát. Co na světě mám rád. Tolik hudebník. Co na (dnešním) světě mám rád, já?

Za prvé jeto skutečnost, že amatérsky provedená operace Skripal@Julia nás konečně přivedla k jedné z mála důležitých otázek: Byla operace povedena bez souhlasu prezidenta Trumpa, ano, nebo ne? Vše ostatní není důležité, protože je nepředstavitelné, že bychom v budoucnosti mohli vidět obrazy živých a slyšet autentický hlas Skripala@Julie.

Za druhé je to skutečnost, že i EU copresidentu Donald Tusk stačí jasná zpráva z Washingtonu, aby mohl prohlásit, že Looking at latest decisions of @realDonaldTrump someone could even think: with friends like that who needs enemies. But frankly, EU should be grateful. Thanks to him we got rid of all illusions. We realise that if you need a helping hand, you will find one at the end of your arm. — Donald Tusk (@eucopresident) May 16, 2018. Svým prohlášením nás vrátil Donald Tusk ke staré pravdě: Pomoz si, a bude ti pomoženo. Tím ale nevyjadřuji souhlas se seriálem Doktoři z Počátků, díl: Pomoz si sám, nebo ti bude pomoženo. Novoroční předsevzetí, o kterých předem víme, že je nesplníme, jsou zbytečná. Pane Tusk: Neslibujte nesplnitelné, víme, že volby do EP jsou přede dveřmi. Souhlasím ale s vaším hodnocením na EU summitu v Sofii: Kdo má takové přátele, nepotřebuje nepřátele.

Za třetí je to skutečnost, že stará pravda, Pomoz si, a bude ti pomoženo, se snaží dostat v Itálii na světlo světa. V úterý večer zveřejnil Huffington Post nezveřejněný dokument z jednání o kolaci v Itálii: CONTRATTO PER IL GOVERNO DEL CAMBIAMENTO (bozza del 14. 05. 2018, 0re 9.30). Ve středu ráno se již veřejnost dověděla, že obsah dokumentu je zastaralý, neplatný. Tak rychle stárnou novinky. Proto ihned obdržela veřejnost staro-nové. EU poslala do Itálie varování a připomněla na povinnosti, ke kterým se zavázala minulá vláda. Tuto skutečnost by neměl zapomenout pan premiér Babiš v případě, že by opravdu chtěl prosazovat změny politiky Bruselu. Italští politici Cinque Stelle a Lega si mají uvědomit, že: a) pravidla stabilizační dohody se nebudou měnit, b) nutnost snížit státní zadluženost Itálie platí, (proto o žádném odpuštění státního dluhu ve výši 250 miliard Euro, který je výsledkem jednání o koalici, a současně výsledkem kvantitativního uvolňování ECB, nemůže být řeči), a 3) povinnosti vyplývající z migrační politiky EU, nepodléhají jednání. Vítejte ve světě Dublin IV. Protože ve stínu italské politiky se nachází také nepopulární Fritz Bolkestein doktrína, uslyšíme ještě dostatečně silné lamentování jižního spojence, ať je u vlády, kdo chce. Pro nevědoucí: Bolkenstein, bývalý holandský EU komisař, je autorem direktivy EU o veřejných službách, podle které se na příklad o nájem pláže musí soutěžit v aukcích. Aukce, holandské a jiné, nemám rád, proto jsem na světě rád.

Protože jsem na světě rád, zpívám si v koupelně, bez doprovodu orchestru. Více než půl století (1964) stará – mladá písnička Crying Time s textem Buck Owenss, následně v podání Ray Charles a po té Karla Gotta pod názvem Jsem na světě rád, je pro mne stále aktuální nejenom proto, že její tóny stále v dáli slyším znít, a když náhle tajně písni ve snu přiblížím se, prchne zrádně dál a dál mě nutí jít…

Kam mě nutí jít? Pořád tím samým směrem: k dívkám, opravdovým a krásným. Ale i takovým, zvaných pravda, spravedlnost, důstojnost. Čas letí, ušlou vzdálenost nepočítám, skromně proto zpívám, že jsem na světě rád pro jednu dívku, stěží znám to jméno, znám i stěží tvář, a když tajně dívce ve snu přiblížím se, prchne zrádně dál a dál mi uniká. Uniká, a to nejenom mně, naděje na spolužití s jednou z uvedených.

Přesto jsem na světě rád a budu dále, i když písně zpívat vůbec neumím, i když dávno krásným dívkám nelíbím se, přesto ráno rád se pro ně probudím. To proto, abych mohl poděkovat za probuzení a možnost nabídnout se dovědět těm ve spěchu a s omezenými možnostmi, že dnes EK (17. 5. 2018) zveřejnila tiskovou zprávou žaloby proti sedmi státům EU (Francie, SRN, Maďarsko, Itálie, Luxemburg Rumunsko a UK) s pomocí kterých, Komise podniká kroky na ochranu občanů před znečištěním ovzduší.

Pán komisař Karmenu Vella sdělil: Řekli jsme, že tato Komise bude občany chránit. Naše rozhodnutí jde právě tímto směrem. Za posledních deset let dostaly tyto členské státy dost „posledních šancí“ na zjednání nápravy. Jsem přesvědčen, že díky dnešnímu rozhodnutí se občané mnohem rychleji dočkají zlepšení. Jen řízením u soudu se však problém nevyřeší. Proto jsme popsali, jakou praktickou pomoc může Komise úřadům v členských státech při zajišťování čistšího ovzduší v evropských městech nabídnout.

Druhý komisař (pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky) p1aní Elżbieta Bieńkowska dodala: V boji proti znečištění ovzduší ve městech uspějeme, jen pokud se své role zhostí i automobilový průmysl. Budoucností jsou auta s nulovými emisemi. Než se k nim ale dopracujeme, musí být bezpodmínečně dodržovány emisní předpisy. Výrobci, kteří je soustavně nedodržují, musí za své protiprávní jednání nést důsledky.

Nehledě, že dnešní předání věcí Soudnímu dvoru se týká překračování imisních limitů, bloudím sem a tam a nikde stání, ptám se ráno snáře, ptám se černých vran, ani píseň, ani dívka není k mání, celý den se cítím někým obelhán. Ve skutečnosti se necítím obelhán, přestože v závěrečné fázi sestavování vlády s důvěrou a podporou (koho přesně, nevím) nikde neslyším a nečtu odpověď, na sedm otázek, které mi chtě nechtěně napověděl prezident Trump:1) Koho konkrétně se dotknou sankce USA vyplývající z výpovědi smlouvy s Iránem (JCPOA)? 2) Jak je možné, že USA mají, nebo mohou mít téměř celý hospodářský svět jako rukojmí? 3) Proč si naši evropští a národní vůdci nechají líbit americký kasárenský tón oslovování a výzev? 4) Může vůbec EU v současném stavu zachránit smlouvu s Iránem? 5) Jaké dopady může mít výpověď smlouvy s Iránem na RF a ČLR? 6) Jaké dopady může mít výpověď smlouvy s Iránem na ČR a její obchodní zájmy. 7) Jaké situace mohou nastat v případě, že se EU nepodaří zachránit smlouvu s Iránem, ani za cenu příslibu placení v EURO, s jakými následky pro českou kotlinu?

Přesto jsem na světě rád a budu dále, i když písně zpívat vůbec neumím, i když dávno krásným dívkám nelíbím se, přesto ráno, rád se pro ně probudím. Souhlasu netřeba.