Slovensko má svou lípu v Botanické zahradě Praha, vysadila ji prezidentka Zuzana Čaputová

Praha 12. června 2024

Botanická zahrada hl. m. Prahy rozšiřuje svůj unikátní projekt Kořeny osobností a Stezku osobností. Mezi stromy významných osobností z řad vědců, státníků, myslitelů, umělců, sportovců, ale též válečných veteránů nově přibyl i národní strom Slovenské republiky – lípa srdčitá. Ta je již 122. stromem v projektu Kořeny osobností. Za Slovensko se sázení ujala prezidentka Zuzana Čaputová během své poslední státní návštěvy České republiky. Lípa srdčitá (Tilia cordata) je národním stromem slovanských národů od Všeslovanského sjezdu v Praze v roce 1848. Povědomí o jejím kulturním, mytologickém, ale i praktickém významu je ve střední Evropě bez nadsázky silně zakořeněno. Je tak stromem Slováků i Čechů. Slavnostní vysazení národního stromu Slovenské republiky v botanické zahradě v Troji proběhlo 12. června.

Samostatná Slovenská republika vznikla 1. ledna 1993, kdy se Československo rozdělilo na dva státy. Ke zformování moderní slovenské státnosti došlo v průběhu 19. století během slovenského národního obrození. Jeho nejvýznamnějšími osobnostmi byli Ján Kollár, Pavel Josef Šafařík a Ľudovít Štúr. V té době bylo Slovensko, stejně jako Česko, součástí Rakousko-uherské monarchie. V roce 1918 vzniklo po rozpadu Rakouska-Uherska samostatné Československo. Prvním československým prezidentem byl Tomáš Garrigue Masaryk. Prvním prezidentem samostatné Slovenské republiky se v roce 1993 stal Michal Kováč. Slovensko je parlamentní republikou, od roku 2004 je členem OSN, NATO a také EU. Hlavním městem je Bratislava.

Zuzana Čaputová (* 1973) je slovenská politička, advokátka, občanská aktivistka a od června 2019 prezidentka Slovenské republiky. Úřadu se ujala jako první žena a ve 45 letech také jako nejmladší osoba v nejvyšší ústavní funkci země. Zuzana Čaputová byla oceněna Řádem Ľudovíta Štúra I. třídy, Křížem Milana Rastislava Štefánika I. třídy, Řádem Andreje Hlinky I. třídy, Pribinovým křížem I. třídy a před nástupem do funkce získala i Goldman Environmental Prize. Své působení ve funkci prezidentky ukončí 15. června 2024. Jejím nástupcem bude politik a bývalý předseda vlády SR Peter Pellegrini.

„Projekt Kořeny osobností dosáhl v roce 2024 nové úrovně. Kromě významných osobností budou v naší zahradě vysázeny i významné národní stromy. Asi nešlo začít jiným stromem, než je strom Slovanů, a to je lípa. Velmi mě těší, že vysazení národního stromu Slovenské republiky se ujala paní prezidentka Zuzana Čaputová. Je pro nás velká čest přivítat ji v naší zahradě během její poslední státní návštěvy,“říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

„Je mi cťou, že môžem byť jednou z tých, ktorí v tejto krásnej botanickej záhrade zasadili strom. Lipa je nielen symbol Slovenska, ale aj krásny a dlhoveký strom. Želám si, aby tu hlboko zakorenila. Rovnako hlboko ako česko-slovenské vztahy,“dodává Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky.

Slovenský národní strom – lípa srdčitá

Lípu srdčitou netřeba představovat. Je to národní strom slovanských národů od Všeslovanského sjezdu v Praze v roce 1848. Povědomí o jejím kulturním, mytologickém, ale i praktickém významu je ve střední Evropě bez nadsázky silně zakořeněno. Je tak stromem Slováků i Čechů. Areál výskytu je však v celé Eurasii. V Česku roste od nížin až do hor, kde se drží spíše v nižších nadmořských výškách. Její původní lokality je těžké dohledat, protože byla odedávna šířena lidmi. Proto staré exempláře vídáme v kulturní krajině v blízkosti poutních míst. „Lípa je druhem, který je často vyhlašován za památný strom. Může se dožít i více než 500 let,“ doplňuje kurátor Tomáš Vencálek. Má raději vlhčí a humózní půdy, avšak ne přemokřené. Sucho zvládá o něco hůře. Z dendrologického hlediska se jedná o opadavý strom dorůstající výšky až 30 m. Listy jsou, jak už název napovídá, pravidelně srdčité. Jedním ze znaků, kterým se odlišuje od ostatních druhů lip, jsou hnědočervené až rezavé chloupky v paždí žilnatiny na rubu listu. Květy jsou bílé, intenzivně vonné a medonosné. Květenství je vzpřímené. Plody jsou kulovité, někdy elipsoidní až obvejčité a oproti jiným druhům lip jsou v prstech snadno zmáčknutelné. A to je opět jedním ze znaků, podle kterých se dá určit.

O projektu Kořeny osobností

Unikátní projekt Kořeny osobností vznikl ve spolupráci Botanické zahrady hl. m. Prahy s Darinou Miklovičovou v roce 2009, a tak již patnáctým rokem přitahuje pozornost návštěvníků k vzácným rostlinným exemplářům z nejrůznějších koutů světa. Díky jejich vysazování nejvýznamnějšími českými i zahraničními osobnostmi 20. a 21. století se podařilo výrazně zvýšit zájem široké veřejnosti o cenné rostliny, dřeviny a stromy a trojskou botanickou zahradu celkově. Do projektu Kořeny osobností se zapojilo již 122 významných jmen z řad vědců, státníků, myslitelů, umělců, sportovců, ale též válečných veteránů či představitelů charitativních organizací. Vedle objevování vzácných rostlin si návštěvníci botanické zahrady mohou připomenout velké příběhy jejich patronů, mezi nimiž jsou například prezident Václav Havel, bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, Jeho Svatost 14. dalajlama, sir Nicholas George Winton, světoznámý španělský obuvník českého původu Manolo Blahník, držitel Oscara Miloš Forman či jeden z největších Čechů – Jára Cimrman.

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).

Novinky a další informace najdete také na
www.botanicka.cz

Mgr. Michaela Bičíková, Darina Miklovičová