Peter Grimes se vrací do Brna v obnovené premiéře
Brno, 2. listopadu 2023
Peter Grimes bude letos opět k vidění v Janáčkově opeře. V obnovené premiéře se na něj můžou diváci těšit ve sváteční den, v pátek 17. 11. od 17 hodin.
Moře krásné i děsivé, tak pravdivě zrcadlící bouře v lidské duši a vládnoucí životům lidí, jež jsou s ním spojení. Peter Grimes se marně snaží změnit svůj život, ale neustále naráží na odmítání ostatních obyvatel rybářské vesničky. Situaci ještě zhorší smrt jeho učedníka, nad níž se vznáší řada otázek. Byla to skutečně nehoda nebo má na ní Grimes přímý podíl? Většina lidí z městečka Borough v Grimesovu nevinu nevěří a nešťastná smrt dalšího učedníka tak vede k nevyhnutelné tragédii.
Anglický básník George Crabbe i skladatel Bejamin Britten milovali moře. Oba vyrůstali na pobřeží Suffolku a osudy lidí z rybářských osad se staly inspirací pro Crabbeho sbírku básní. V ní Britten našel příběh pro svou první operu Peter Grimes. Zachytil v ní nejen život městečka a jeho různorodé společenstvo, ale především své milované moře, s nímž je hlavní postava Petera Grimese spjata na život a na smrt. Vyobrazil ho ve čtyřech nádherných orchestrálních mezihrách zachycujících svítání či odraz měsíčního svitu na vodní hladině.
Brittenův Peter Grimes měl svou československou premiéru právě v Brně v červnu 1947. Současné nastudování je po inscenaci Juliette / Lidský hlas dalším projektem skvělého týmu dirigenta Marko Ivanoviće, režiséra Davida Radoka, sopranistky Jany Šrejma Kačírkové a švédského tenoristy Joachima Bäckströma v titulní roli. Premiéra proběhla 9. října 2021 v Janáčkově divadle a nyní se inscenace po dvou letech vrací na jeviště Janáčkova divadla.
Benjamin Britten
Peter Grimes
Hudební nastudování Marko Ivanović
Režie David Radok
Scéna David Radok
Kostýmy Zuzana Ježková
Light design Přemysl Janda
Osoby a obsazení
Peter Grimes Joachim Bäckström
Ellen Orford Janya Šrejma Kačírková
Auntie, domácí u The Boar Jana Hrochová
Neteř 1 Andrea Široká
Neteř 2 Tereza Kyzlinková
Balstrode Svatopluk Sem
Benda Petr Levíček
Paní Nabob Sedley Jitka Sapara Fischerová
Swallow Jan Šťáva
Ned Keene Jiří Hájek
Bob Boles Vít Nosek
Rev. Horace Adams Petr Levíček
Hobson David Nykl
Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB.
Obnovená premiéra 17. listopadu 2023 v Janáčkově divadle
Reprízy: 19. 11., 13. 12., 15. 12. 2023
30 minut před představením probíhá dramaturgický úvod. Diskuse s inscenátory 17. 11. 2023 ve foyer Janáčkova divadla po představení.
Inscenační tým
Marko Ivanović patří k předním dirigentům a všestranným hudebním osobnostem naší současné hudební i divadelní scény. Na pražské AMU vystudoval obory dirigování a skladba. Je laureátem Mezinárodní soutěže mladých dirigentů G. Fitelberga v Katowicích (2003). Jako dirigent spolupracoval s různými českými a zahraničními orchestry: Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Pražská komorní filharmonie, Filharmonie Bohuslava Martinů, Filharmonia Sudecka (Polsko), Toyama Academy Orchestra (Japonsko) ad. V letech 2009–2014 byl šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice. Od 1. ledna 2015 je šéfdirigentem Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Vedle tradičního repertoáru se zajímá o novější tvorbu a nejnovější tituly, které často premiéruje. Jako dirigent opery Národního divadla v Praze mj. nastudoval a uvedl Březinovu operu Zítra se bude…, novou verzi Šlitrovy Dobře placené procházky nebo Válku s mloky Vladimíra Franze. V roce 2011 řídil nastudování opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka ve švédském Malmö (inscenace vydaná na DVD). Často bývá zván k dirigování na předních českých festivalech. Jako skladatel se prosadil v mnoha zemích Evropy, zejména na významných festivalových pódiích. Je také autorem hudby k filmům a divadelním hrám. V lednu 2012 měla v Národním divadle v Praze premiéru jeho opera Čarokraj, která byla uvedena v únoru 2015 v Brně. V NdB nastudoval Janáčkovu Věc Makropulos (2014), Její pastorkyňu (2015), českou premiéru soudobé opery T. Adèse Powder Her Face (2016), dvojvečer Epos o Gilgamešovi B. Martinů / Dido a Aeneas H. Purcella, který získal cenu Divadelních novin za Hudební inscenaci roku 2016, dvojvečer Modrovousův hrad B. Bartóka / Očekávání A. Schönberga, který byl premiérován v rámci festivalu Janáček Brno 2016, českou premiéru opery Láska na dálku Kaiji Saariaho (2017), Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky (2018), dvojvečer Tři fragmenty z Juliette B. Martinů / Lidský hlas F. Poulenca (2019), Monument (2020), kde je rovněž autorem hudby a Petera Grimese (2021). Pro Operu ve švédském Göteborgu nastudoval Janáčkovu Věc Makropulos (2015). Marko Ivanović je vyhledávaným hudebním popularizátorem na koncertech koncipovaných speciálně pro děti a mládež (Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Komorní filharmonie Pardubice).
David Radok, operní a divadelní režisér, se narodil v Praze. Jeho otec Alfréd Radok byl významným divadelním a filmovým režisérem. Po sovětské invazi v roce 1968 emigrovala rodina do Švédska. Po řadě různých divadelních profesí se David Radok od roku 1980 věnuje režii, převážně ve Skandinávii. Inscenoval řadu oper od raného baroka po současnost. V roce 1991 poprvé pracoval v Praze na představení Dona Giovanniho (dir. Charles Mackerras). V Národním divadle také inscenoval opery Lady Macbeth Mcenského újezdu (dir. František Preisler) a Vojcka (dir. Elgar Howarth). Je spolu s Josefem Kroutvorem autorem libreta a hry Popis jednoho zápasu, kterou také režíroval v Divadle Na zábradlí a GöteborgsOperan. S malířem a sochařem Ivanem Theimerem spolupracoval na řadě oper, např. na Lazebníku sevillském pro festival v Aix‑en‑Provence (dir. Daniele Gatti). V roce 2008 režíroval první uvedení hry Václava Havla Odcházení v Divadle Archa. Z Janáčkových oper režíroval ve Skandinávii několikrát Její pastorkyni a Z mrtvého domu. Pro festival Janáček Brno 2014 nastudoval se souborem Janáčkovy opery NdB Věc Makropulos. Inscenace byla koprodukčním představením s GöteborgsOperan, která ji uvedla v sezoně 2015/16. V rámci pokračování koprodukční spolupráce NdB s göteborskou operou vznikl dvojvečer Tři fragmenty z Juliette B. Martinů / Lidský hlas F. Poulenca (2019). Na jaře 2015 připravil Schönbergovo Očekávání a Bartókův Modrovousův hrad pro GöteborgsOperan, dalším titulem pro tento dům byl opět dvojvečer Pucciniho Gianni Schicchi spolu se Sedmi smrtelnými hříchy K. Weilla. V roce 2017 režíroval novodobé uvedení Vivaldiho opery Arsilda ve spolupráci s Collegiem 1704. V roce 2020 nastudoval s brněnským souborem světovou premiéru opery Monument, jejímž je libretistou. V roce 2021 nastudoval pro NdB Brittenova Petera Grimese. Krom Janáčka k jeho oblíbeným operním skladatelům patří B. Britten, D. Šostakovič, A. Berg, G. Rossini, G. F. Händel, Ch. W. Gluck. Mimo operu má rád Bacha a Beatles. Ve volných chvílích se věnuje výtvarné práci, občas i scénografii.
Zuzana Ježková absolvovala obor scénografie v roce 1999 na Divadelní fakultě AMU v Praze. Studium rozšířila o scénografické stáže ve Francii – L’Opéra Bastille Paris a ve Velké Británii – The Nottingham Trent University. S Davidem Radokem poprvé spolupracovala na návrzích kostýmů při přípravě prvního uvedení činohry Odcházení – V. Havel (2008, Divadlo Archa). V Radokově režii dále vytvořila: scénu s kostýmy pro inscenaci Jak se vám líbí – W. Shakespeare (2011, Otáčivé hlediště Český Krumlov), návrhy kostýmů pro činohru Troilus a Kressida – W. Shakespeare (2012, Národní divadlo Praha), Žebrácká opera – V. Havel (2019, Divadlo ABC Praha), k operám Věc Makropulos – L. Janáček (2014, GöteborgsOperan / Národní divadlo Brno), Modrovousův hrad – B. Bartók & Očekávání – A. Schönberg (2016, GöteborgsOperan / Národní divadlo Brno), Arsilda – A. Vivaldi (2017, koprodukce Collegia 1704 a operních scén ve Versailles, Caen, Lille a v Bratislavě), Tři fragmenty z Juliette – B. Martinů & Lidský hlas – F. Poulenc (2019, GöteborgsOperan / Národní divadlo Brno), Monument – M. Ivanović (2020, Národní divadlo Brno), Peter Grimes – B. Britten (2023, Národní divadlo Brno). Z dřívější tvorby Zuzany Ježkové lze jmenovat například kostýmní návrhy pro Eugene Onegin – P. I. Čajkovskij v režii Jakuba Korčáka (2011, Den Norske Opera & Ballett Oslo – Norsko a 2008, GöteborgsOperan) nebo scénické a kostýmní návrhy pro The Turn of the Screw – B. Britten v režii Jiřího Nekvasila (2003, Lotyšská národní opera Riga a 2000, Státní opera Praha). Kromě
jevištní scénické a kostýmní tvorby spolupracuje Zuzana Ježková výtvarně na filmových projektech (např. filmové Odcházení v režii Václava Havla nebo TV opery Bohuslava Martinů: Hlas lesa, Podivuhodný let a Slzy nože). Od roku 2006 je členkou týmu, který realizuje rozsáhlý teatrologický projekt interaktivních rekonstrukcí přelomových českých divadelních inscenací 20. století.
Přemysl Janda začínal jako návrhář světelných reklam a nasvícení obchodů. Toho po dvou letech zanechal a nastoupil v polovině roku 2002 do Stavovského divadla, kde se po třech letech praxe stal světelným designérem, působícím na velkých i malých evropských scénách. Během tamního působení spolupracoval s mnoha významnými režiséry, scénografy a světelnými designéry; například s manželi Ursel a Karl‑Ernstem Herrmannovými, Hartmutem Schörghoferem, Joëlem Lauwersem, Guyem Robertsem, Ivanem Rajmontem, Michalem Dočekalem, Danielou Špinar, Robertem Wilsonem, A. J. Weissbardem, Davidem Radokem a Šimonem Cabanem. Světelný design vytvářel ve zmíněném Stavovském divadle, ale ovšem i na Nové scéně, mimo okruh scén ND v Mahenově divadle, v Janáčkově divadle, v Divadle na Fidlovačce, v Theater La Monnaie / De Munt v Bruselu, Théâtre de Caen – Opera House, Opéra de Dijon, Les Théâtres de la Ville de Luxembourg, v Nové Opeře Slovenského národního divadla, v Opéra de Lille, Opéra Royal / Château de Versailles nebo Göteborg Operan. Jako světelný designér klade důraz na funkčnost a dramaturgii světelného designu a dokonalé technické provedení představení.