Česko má velké rezervy – jen renovací těch nejméně úsporných domů by mohlo na účtech za energie ušetřit až 561 miliard korun

Praha 7. října 2023

• Podle aktuální studie mezinárodní poradenské společnosti Guidehouse lze v Česku renovacemi nejméně energeticky úsporných budov o ušetřit až 561 miliard korun.
• Z průzkumu veřejného mínění, který realizovala výzkumná agentura Savanta, vyplývá, že více než polovina (53 %) obyvatel se pro období nejbližších 5 let obává o své účty za energie a 37 % si přeje, aby vláda dlouhodobě podporovala renovace budov.
• Ve čtvrtek 12. října se česká vláda zapojí do závěrečné fáze jednání o směrnici o energetické náročnosti budov v EU. Díky revizi směrnice by se EU mohla dohodnout na stanovení norem pro modernizaci budov s nejhoršími energetickými parametry.
• Vláda musí jít ještě dál a zaměřit se na nejméně energeticky úsporné budovy a také rozšířit dotace na zranitelnější skupiny obyvatel, jako jsou nájemníci, tvrdí s ohledem na program Oprav dům po babičce nevládní organizace.

Pokud by Česko investovalo do cílené renovace budov s těmi nejhoršími energetickými parametry, ušetřilo by následně 561 miliard korun na nákladech na energii, ukazuje aktuální analýza společnosti Guidehouse. I při započtení investic potřebných na renovace (366 miliard korun) by už po 20 letech úspory nákladů na energie převýšily počáteční náklady o 55 %.

Požadavek na renovaci budov s nejhoršími parametry je hlavním prvkem současných jednání o směrnici o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD) na úrovni EU.

A jak ukazuje nový průzkum veřejného mínění provedený společností Savanta, česká populace si přeje, aby vláda přistoupila k dlouhodobým řešením. Více než polovina lidí (53 %) se v příštích 5 letech obává opětovně rostoucích účtů za energie. Obavu z aktuálního vyúčtování má jen 31 %, k čemuž přispívá momentální pokles cen energií.

Češi již také kvůli rostoucím cenám energií přinášejí oběti – zejména zranitelné skupiny obyvatel. Polovina musela omezit nákupy potravin, 39 % šetří na výdajích na zdravotní péči a zubaře a 36 % šetří na dětech.

Více respondentů si uvědomuje důležitost dlouhodobých řešení. Zatímco 37 % by uvítalo podporu energeticky účinných renovací domů, aby se účty snížily v dlouhodobém horizontu, pouze 18 % by chtělo, aby vláda v krátkodobém horizontu dotovala jejich účty za energie.

Michal Čejka, Centrum pasivního domu, nezávislé sdružení soustředící se na energeticky úsporné stavby, říká:

„Z průzkumu je vidět, že Češi nechtějí platit zbytečně vysoké částky za energii a uvědomují si, že podstatnou v roli v tom hraje jejich energeticky náročné bydlení. Uvítali by zachování systematické a dlouhodobé podpory investic do úsporných renovací domů, protože ty jim v budoucnu mohou výrazně snížit účty za energii nebo alespoň vytvořit bariéru proti případnému růstu nákladů. Což zároveň dává ekonomický smysl i pro stát. Místo pravidelného dotování energie lidem zasažených energetickou chudobou jim nabídne chytrou a výhodnou investice do úspor.“

Česko má jeden z nejstarších bytových fondů v Evropě a více než 60 % bytových domů trpí nedostatečnou izolací.

Česká vláda již podnikla významné kroky, aby podpořila lidi v renovaci jejich domovů, a to prostřednictvím programu Nová zelená úsporám. Cílem nově spuštěného programu Oprav dům po babičce je rozšířit počet těch, kteří by mohli začít rekonstruovat své domovy. Kritici ale poukazují na to, že některé skupiny jsou stále vynechány.

Nevládní organizace nyní naléhají na vládu, aby se zavázala k efektivnímu naplnění záměru ambiciózní evropské směrnice o budovách, která se v první řadě zaměří na energeticky nejméně efektivní budovy, a zároveň rozšířila podpůrné programy na podporu nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.

Právě u zranitelných skupin, například u osob žijících v nájemním bydlení, je míra obav z účtů za energie vyšší. Budoucích účtů za energie se bojí 50 % majitelů nemovitostí s hypotékou, u nájemníků žijících v sociálním bydlení je to ale už 64 % a u nájemníků v soukromém bydlení 56 %.

„Potenciál energetických úspor v budovách s nízkým energetickým standardem není překvapivý,“ říká Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA. „Problém spočívá v tom, že majitelé těchto budov často nemají prostředky na investici do zateplení ani šanci dosáhnout na půjčku. Nezvládnou ani pokrýt spoluúčast v dotačních programech. Je zřejmé, že v příštích letech by se dotační programy měly více soustředit na nízkopříjmové domácnosti. Dobrým signálem jsou bonusy, které podle nových pravidel mohou využít nízkopříjmoví majitelé bytů. Dosud však není na stole uspokojivé řešení pro domácnosti žijící v pronajímaných bytech, přičemž právě ony jsou nejvíce zasaženy energetickou chudobou.“

„Rostoucí ceny energií se dotýkají nás všech, ale některé skupiny jsou zasaženy více než jiné,“ uzavírá Tereza Masopustová z ústavu empirických výzkumů STEM. „Tento nový výzkum jasně ukazuje nerovnost: skupiny, jako jsou nájemníci a lidé s nižšími příjmy, pociťují dopady energetické krize silněji.“

Na vaše otázky mohou odpovědět:

• Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA
• Michal Čejka, konzultant energetických úspor, Centrum pasivního domu
• Tereza Masopustová, analytička, ústav empirických výzkumů STEM

Rádi zprostředkujeme rozhovor, kontaktuje prosím: [email protected].

O průzkumu veřejného mínění

Sběr dat provedla společnost Savanta online mezi 15. a 20. zářím 2023 a zúčastnilo se ho celkem 1 015 dospělých. Data byla vážena podle věku, pohlaví a regionu, aby byla celostátně reprezentativní. Veškeré reportování a analýzu provedla společnost 89up. Společnost Savanta je řádným členem Market Research Society a British Polling Council a dodržuje všechna jejich pravidla.

O ekonomické studii

Společnost Guidehouse vypočítala investice související s energií, které by byly nutné ke splnění úrovně minimálních standardů energetické náročnosti, jež se týkají budov s nejhoršími parametry. Vypočítala také související úspory nákladů na energii, aby ukázala vztah mezi nimi.

Výpočty vycházely z posouzení dopadů směrnice EPBD a jsou platné pro definici minimálních standardů energetické náročnosti v rámci návrhu Komise z 15. prosince 2021. V tomto návrhu by měly být třídy EPC harmonizovány v celé EU a do roku 2033 by měly být řešeny nejhorší budovy v nejnižších třídách F a G (přibližně 27 % fondu budov v EU), aby dosáhly alespoň třídy EPC E.

V Česku by tento přístup vyžadoval investice ve výši 15 miliard eur (366 miliard Kč) a po 20 letech by vedl k úsporám nákladů na energii ve výši 561 miliard eur, což znamená 55% zisk. Tato čísla předpokládají 3% úrokovou sazbu.

Třístranná jednání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou stále probíhají. Protože současná jednání již nejsou zaměřena na harmonizaci tříd EPC, celková čísla pro investice i úspory neodrážejí vznikající kompromis a budou pravděpodobně nižší. Nicméně dokud bude kompromis o MEPS znamenat řešení nejméně energeticky účinných budov, bude přínos v úsporách nákladů na energii v porovnání s potřebami investic odrážet tuto studii.

Úplné znění výzkumu naleznete zde.

O směrnici o energetické náročnosti budov

Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) je projednávaný právní předpis EU, který stanoví akční plán na renovaci evropských budov a zavádění technologií, jako jsou tepelná čerpadla a solární panely, s cílem snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů.

Podle směrnice EPBD bude česká vláda pověřena vypracováním národního plánu modernizace českých domů, škol, nemocnic a dalších budov. Přednost dostanou budovy, kde se energiemi nejvíce plýtvá, aby byli lidé chráněni před vysokými účty za energii a energetickou chudobou. EPBD zmodernizuje budovy v České republice, které budou odolnější a účinnější.

Směrnice o energetické náročnosti budov byla schválena v březnu v Evropském parlamentu výraznou většinou hlasů. Jedním z klíčových bodů diskuse je otázka minimálních standardů energetické náročnosti, které budou pro země znamenat povinnost modernizovat určitou část nejméně energeticky účinných budov.