Sacha Naspini: Nives, co to povídáš?
Praha 27. září 2023
Může slepice nahradit manžela? Tragikomický příběh nepravděpodobného přátelství a překvapivého sebepoznání vychází v překladu Alice Flemrové.
Sedmašedesátiletá Nives, hrdinka románu italského spisovatele Sachi Naspiniho, ovdoví poté, co jejího Anteu klepla pepka a padl po hubě do prasečího koryta. Přivyklá jeho blízkosti, umocněnou izolací na farmě, se po mnoha letech ocitá sama. Neroní slzy, ale veškerá zadržovaná bolest se v ní hromadí a způsobuje rostoucí tlak, který vyúsťuje v noční záchvaty úzkosti. Jak Nives chřadne, děsí ji představa, že se bude muset přestěhovat na druhou stranu hor, do domu své dcery a zetě, „jednoho z těch lidí, ze kterých když chcete vymáčknout trochu citu,
musíte do nich zajet nožem“. Nives si uvědomuje, že ztrácí kontrolu nad svým životem a dokonce pochybuje, zda dosud nějaký vlastní život měla. Tedy alespoň do chvíle, než najde dokonalé řešení: Giacominu. Slepice s pochroumaným pařátem a vyjukaným výrazem vyžene duchy z ložnice. Nives po jejím boku znovu zahlédne samu sebe a vzpomene si, že existuje.
Pak se však něco stane: Giacomina zkolabuje a Nives hledá pomoc u starého známého veterináře Loriana Bottaie. Tak začíná věčný telefonát, který vrcholí až na konci románu. Ze sluchátka začne lítat naléhavá slovní výměna, která se od Giacominy záhy přesune k jiným tématům, z nichž se oběma protagonistům zatočí hlava. Při každém slovu se odkrývají nečekané karty. Stačí jen nechat Nivesiným řečem volný průběh a otevírá se spousta scénářů.
V těsném dialogu je znát vzájemná destrukce, smíšená s protichůdnými pocity empatie, se zvědavostí ohledně pravdy, skrývající se v dávné minulosti.
Čtenáři se patrně vybaví monodrama francouzského básníka Jeana Cocteaua Lidský hlas (La Voix humaine, 1930), v němž žena se zlomeným srdcem telefonuje se svým bývalým milencem. Ve slavné italské filmové verzi režiséra Roberta Rosselliniho Láska (L’Amore 1948) si hlavní postavu zahrála Anna Magnaniová.
Sacha Naspini na rozdíl od Cocteauova srdceryvného monologu dává slovo též mužskému protějšku a hýří svérázným humorem. Mezi jedním vtipem za druhým se otevírají jemné štěrbiny ticha „jako před bouří, když se z hloubky
začínají vynořovat obludy“. V tomto případě se nad Nives a Lorianem vznáší přízrak Rosy, mladé ženy, která spáchala sebevraždu z vášně, ale také metafora pro výčitky, které si v sobě každý z nás nese v proudu existence, pro nikdy nevyřešenou posedlost zmeškanými cíli. Rosa, stejně jako mnoho dalších dívek ve vesnici, milovala neúnavného zelenookého svůdníka Renata Pagliuchiho. Na rozdíl od ostatních se však nedokázala smířit s jeho povahou, s tím, že ho nemůže uvěznit ani k sobě připoutat.
To, co se zdá být příběhem vzrušujícího dobrodružství, se brzy ukáže jako hra zrcadel, v níž každá zdánlivá pravda skrývá jinou, nacházející se na hlubší úrovni vědomí. A z rychlé, naléhavé výměny slov, tance mezi minami, nikdo nezůstane bez úhony.
V průběhu velmi dlouhého objevného telefonátu se ukazuje, že zmeškaná láska může podmínit osudy stejně jako ta prožitá. A že společná zpověď a přehodnocování událostí může dopomoci k objevení toho, co dříve unikalo – pomoci smířit se s křivdami a selháními a dospět ke zralejšímu pohledu na události, k hlubšímu sebeuvědomění. Je to však také příběh pomsty a nových začátků. Je to příběh o vítězství ženskosti nad malicherností některých mužů, o znovuobjevení vlastní citové převahy, ale také o schopnosti dát si další šanci.
Mistrovský text Sachi Naspiniho ve výtečném českém překladu Alice Flemrové vydává PROSTOR v edici Přítelkyně.
Sacha Naspini: NIVES, CO TO POVÍDÁŠ?
Čerstvě ovdovělá toskánská farmářka Nives trpí vysilující samotou a nespavostí, dokud si do domu nepřivede jako společnici slepici Giacominu. Ženě se uleví, dokonce si připadá šťastnější než po boku zesnulého Antea. „Obětovala jsem život chlapovi, kterýho mohlo zastoupit kuře,“ říká si ohromeně, zatímco Giacomina hřaduje na křesle, kde ještě zůstává otisk Anteova těla. Je legrační ji tam tak vidět, s vytřeštěnýma očima před televizní soutěží nebo plkáním politiků, kteří se cupují.
Jednoho dne Giacomina sleduje reklamu na pračku, jež ji uvede do hypnózy. Sedí se svým obvyklým dementním výrazem úplně nehybná. Ale kde teď Nives najde další kamarádku s takovou přívětivou povahou? V panice zavolá o radu starému známému veterináři. Následuje telefonát, který jako by trval celý život, telefonát, jenž se stane románem. Rozhovor Nives a Loriana se přesouvá od slepice do minulosti – k promarněným příležitostem a ztraceným láskám, k odhalením, jež je v pozdním věku těžké strávit, k ranám, které se nikdy nezahojily.
Z italského originálu Nives, vydaného nakladatelstvím Edizioni e/o v Římě roku 2020, přeložila Alice Flemrová.
Redakce textu Sára Rodová.
Jazyková korektura Jarmila Slavíková.
Odpovědná redaktorka Lenka Vosičková.
Grafická úprava Toman Design.
Návrh titulní strany obálky a sazba Adam Lederer (ProAL).
160 stran, cena 297 Kč
Vydalo nakladatelství PROSTOR roku 2023.
V českém jazyce vydání první.
Sacha Naspini se narodil v roce 1976 v toskánském Grossetu. Pracoval jako redaktor, umělecký ředitel a scenárista. Je autorem mnoha oceněných románů a povídek, které vyšly v pětadvaceti zemích včetně Velké Británie, Spojených států, Jižní Koreje, Číny a Egypta.
Denisa NOvotná