Sexualizované a domácí násilí se nesmí zlehčovat v justičním systému ani ve společnosti

Praha 28. března 2023

Senátní Výbor pro sociální politiku uspořádal ve spolupráci s iniciativou Bez trestu na půdě horní komory Parlamentu kulatý stůl na téma Dopadů sexualizovaného a domácího násilí na jednotlivce a společnost. Přední expertky z oblasti práva i viktimologie se shodli na tom, že společnost nesmí sexuální a domácí násilí zlehčovat. Podle nich se předsudky o obětech a pachatelích promítají také do trestního řízení i soudních rozhodnutí. 

„Ke zlehčování sexuálního a domácího násilí přispívá, že prožívání obětí a závažné dopady tohoto násilí na jejich životy zůstává nepochopené,“ upozorňuje předsedkyně senátního Výboru pro sociální politiku Miluše Horská. „Doufám, že dnešní konference alespoň malým dílem přispěje ke zlepšení. Ráda bych přispěla k veřejné diskuzi tím, že závažnost tohoto odsouzení hodného faktu přestaneme jako společnost umenšovat a bagatelizovat.“ dodává senátorka.

Předsudky o obětech a pachatelích sexualizovaného násilí se promítají do trestního řízení i soudních rozhodnutí. Tuto zkušenost advokátů potvrzují i rozbory rozsudků. „Zlehčování tohoto typu násilí soudy je důsledkem nepochopení mechanismů sexualizovaného násilí. Vůči předsudkům o chování obětí a pachatelů nejsou soudci a soudkyně imunní. Chybí systémové vzdělávání ve viktimologii, které by jim umožnilo distancovat se od stereotypního vnímání této trestné činnosti,“ zdůraznila advokátka Lucie Hrdá, spoluzakladatelka spolku Bez trestu, která má bohaté zkušenosti z praxe. „V rozsudcích se často objevují tzv. viktimologické mýty, například výroky o nemorálním nebo riskantním chování obětí, které s pachateli pily alkohol nebo je následovaly domů,“ dodává Hrdá.

Podle řečníků u kulatého stolu se málo diskutuje o tom, jaké jsou dopady zlehčování sexualizovaného násilí během trestního řízení. Přitom se týkají nejen přeživších, ale celé společnosti.

Kulatý stůl byl rozdělený do dvou panelů a zúčastnila se ho řada osobností s odborným vhledem do této problematiky. Přední odbornice na toto téma forenzní psycholožka Ludmila Čírtková hovořila o mýtech týkajících se obětí znásilnění. Klinická psycholožka Jindřiška Záhorská pak sdílela své zkušenosti se sekundární viktimizací v rámci znaleckého zkoumání. Kulatého stolu se zúčastnila také přeživší znásilnění, která se podělila přímo o svou zkušenost s trestním řízení.

Lada Faldynová