Dynamika rozvoje podnikatelského prostředí je největší ve městech kolem Prahy a Brna. Očekávání podnikatelů je vyšší než realita
Praha 18. května 2022
V rámci letošního ročníku výzkumu Město pro byznys srovnali analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí, jak se změnilo podnikatelské prostředí ve městech za deset let, tedy mezi roky 2011 a 2021. Předmětem zájmu se stala data čtyř hlavních oblastí, týkajících se obyvatelstva, pracovního trhu, podnikatelského prostředí a ekonomiky. Součástí bylo také dotazníkové šetření na spokojenost s kvalitou komunikace mezi podnikateli a zástupci měst.
Dynamičtější jsou malá města
Pokud jde o celkové srovnání stavu podnikatelského prostředí za posledních deset let, obecně platí, že větší rozvoj v přepočtu na obyvatele zaznamenávají menší města, jako jsou Brandýs nad Labem / Stará Boleslav, Říčany, Lysá nad Labem, Slavkov u Brna nebo Pohořelice. Z krajských měst je na tom celkově nejlépe Olomouc, ale ani ta se nevejde do první sledované desítky všech měst a obcí s rozšířenou působností. Z krajský měst je na tom dobře také Plzeň a Pardubice.
Z krajských měst je nejdynamičtější Olomouc
V oblasti podnikatelského prostředí, která zahrnuje například počet firem nebo počet živnostníků v přepočtu na obyvatele, zaznamenala největší pokrok Olomouc. Ta je také nejdynamičtější v oblasti pracovního trhu, kde jsou ovšem výsledky srovnávající roky 2011 a 2021 vyrovnané u všech krajských měst, podobně jako v ekonomické oblasti, což ukazuje na stabilitu velkých měst. V oblasti obyvatelstva je na tom nejlépe Plzeň, která má i do budoucna potenciál mládnout.
Největší pokrok ze všech měst a obcí zaznamenal Brandýs nad Labem / Stará Boleslav
Souměstí ležící na severovýchod od Prahy dosáhlo nejlepších hodnot, tedy nejvýraznějšího skoku za posledních deset let, pokud jde o obyvatelstvo, tedy jeho nárůstu a snižující se věkové struktuře. Do první desítky ze všech 205 ORP se dostalo také v oblasti pracovního trhu a podnikatelského prostředí.
Jak jsou na tom krajská města v detailu?
V demografické oblasti, konkrétně v indexu stáří zaznamenávajícím poměr mezi lidmi nad 64 roky věku a dětmi do 14ti let, omládly za posledních deset let nejvíce Brno, Plzeň a Pardubice. Pokud jde o největší nárůst počtu dětí, ten je nejvýraznější v Plzni, a to více než pětinový. Počet ekonomických subjektů roste nejrychleji v Olomouci, počet právnických osob v Jihlavě. Pokud jde o oblast pracovního trhu, je vývoj celkově dobrý, přibývá firem, které doslova luxují uchazeče o práci. Nejvýrazněji se to za deset let projevilo v Olomouci, kde se počet uchazečů o práci v přepočtu na počet ekonomických subjektů snížil nejvíce. Zvyšování průměrné mzdy je ve všech krajských městech rovnoměrné, a to v rozmezí 1,5 až 1,6 násobku v porovnání s rokem 2011. Ekonomicky, konkrétně v kapitálových výdajích, jsou nejprogresivnější Karlovy Vary, v likviditě Jihlava.
Jak jsou na tom v detailu všechna města?
Pokud jde o změnu počtu obyvatel a jeho věkovou kovou strukturu, dostal se Brandýs nad Labem / Stará Boleslav mezi nejlepší tři ve všech konkrétních sledovaných údajích, dobře jsou na tom také Říčany, Černošice nebo Slavkov u Brna. Podnikatelské prostředí se z pohledu nárůstu počtu ekonomických subjektů, nárůstu právnických a fyzických osob v přepočtu na obyvatele nejrychleji rozvíjí v Bohumíně, Blovicích, Telči a Kravařích. Průměrné mzdy nejvíce narostly v západočeských městech Stříbro a Tachov, a to zhruba 2,3x za posledních deset let. Nejvyšší nárůst podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích obce zaznamenaly Konice a Jablunkov, nejvyšší nárůst likvidity Kravaře a Blatná.
Podnikatelé čekají podporu od svých měst, ta zase od centrálních institucí
Analytická agentura Datank provedla v rámci srovnání dynamiky podnikatelského prostředí také dotazníkové šetření mezi všemi městy a obcemi s rozšířenou působností a mezi třemi sty podnikateli. Rozdíl v pohledech panuje především ve spokojenosti s prací úřadu ve vztahu k podnikatelům. Kladně vlastní práci zhodnotilo 92 % zástupců měst, podnikatelé jsou však spokojeni jen ze 48 %. Pokud jde o kapacity úřadů pro bezproblémový chod, 80 % zástupců měst se domnívá, že je dostatečná, totéž si myslí pouze 44 % dotazovaných podnikatelů. Jinými slovy by si podnikatelé přáli vyřizování potřebných věcí dvakrát rychleji. U spokojenosti s kvalifikací úředníků už není rozdíl tak výrazný, jeho poměr je 90 % ku 57 %. Z dotazníkového šetření také vyplývá, že místní úřady by ocenily větší pomoc ze strany centrálních úřadů, a to zejména pokud jde o snížení administrativy, byrokracie, veští vstřícnosti a celkové podpoře. Podnikatelé od měst očekávají větší podporu, informovanost a propagaci. Podnikatelé také příliš nevědí, s čím jim města, v nichž působí, konkrétně pomáhají. Pozitivně hodnotí možnost pronájmu prostor.
Shoda mezi podnikateli a zástupci měst panuje především v potřebě digitalizace, kterou považuje 98 % představitelů měst a 89 % podnikatelů za správné řešení pro efektivní správu měst. Celkem 98 % měst a 93 % podnikatelů se shodlo na tom, že by bylo přínosné, aby úřady mohly při zadávání veřejných zakázek upřednostňovat místní podnikatele, což ovšem naráží na zákonné limity.
U příležitosti zveřejnění srovnání dynamiky vývoje měst se konalo diskusní setkání se zástupci územní samosprávy, podnikatelského prostředí a dalších. Podle Vlastimil Goly, radního pro oblast Smart Cities z plzeňského magistrátu, je Plzeň jedním z příkladů úspěšně se rozvíjejícího města. „Snažíme se, aby se Plzeň stala technologickým centrem. Podporujeme technické vzdělání mládeže, robotizaci i start-upy. Naším cílem nejsou montovny, ale provozy s vyšší přidanou hodnotou. Nadané lidi a úspěšné firmy si však zároveň musíme udržet,“ upozornil Vlastimil Gola. Jako příklad podpory podnikatelů uvedl podnikatelské vouchery, jimiž město proplácí firmám výdaje na vývoj u vybrané výzkumné společnosti. „Obrovským tahákem pro veřejnost je třírozměrný projekt města DUET v rámci Smart City nebo oslavy konce druhé světové války,“ dodal Vlastimil Gola.
To, že turismus a rozvoj města mohou jít ruku v ruce potvrdil Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism. „Každé město má své turistické magnety, v Plzni je to mimo jiné známý pivovar, na který se jezdí dívat lidé z celého světa. Velkou roli hraje také skvělá dostupnost po dálnici z Prahy. Plzeň a Ostrava jsou příkladem ocelového a uhelného města, které dokázalo tato historická fakta proměnit ve svůj prospěch,“ řekl Jan Herget s tím, že mezi návštěvníky těchto atrakcí je mnoho nadaných studentů, o něž mají magistráty velký zájem. „Cestovní ruch může být pro města obrovský pomocník,“ doplnil Jan Herget.
S tím souhlasí i Živnostník roku 2016 Středočeského kraje David Lomos ze šperkařského ateliéru Daloo: „Plzeň má opravdu co nabídnout. My například úspěšně oslovujeme svatebčany ze zahraničí a nabízíme jim zdejší prostředí k uspořádání obřadu,“ uvedl jako příklad David Lomos. Zkušenosti s městskými úředníky není podle jeho slov vždycky příkladná, ale situace na úřadech se podle jeho slov časem zlepšuje.
David Pavlát
Srovnávací výzkum Město pro byznys již patnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice. Detailnímu zkoumání jsou podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností. Analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí po datové stránce, dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií, podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. V rámci výzkumu jsou shrnuty všechny důležité informace a statistická data, která dále rozvíjejí diskusi o vývoji podnikatelského prostředí v ČR. Pořadí se vyhodnocuje za jednotlivé kraje a také za celou republiku. Vyhlašovatelem výzkumu je týdeník Ekonom, partnerem Stavební skupina EUROVIA CS a Svaz měst a obcí ČR.