Česká ekonomika míří k dvouprocentnímu růstu. Otazník visí nad průmyslem
Praha 18. září 2026
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vykázala meziroční růst o 1,9 procenta. Mírně tedy zaostala za očekáváním trhu i za výsledkem z předchozího čtvrtletí (shodně 2,2 %). V mezikvartálním vyjádření pak růst HDP činil 0,4 procenta. Pozitivně k němu přispěla hlavně bilance čistého vývozu (příspěvek 0,6 p.b.), dále pak tvorba hrubého fixního kapitálu (0,4 p.b.) a spotřeba domácností (0,3 p.b.). Neutrálně působily vládní výdaje a růst naopak snižovala změna zásob (-1,0 p.b.).
Tuzemský vývoj byl ovlivňován dopady pokračující války v Iránu, nicméně v souhrnu byl její vliv relativně omezený. Bezprostřední efekt měla hlavně na ceny pohonných hmot, a tedy i spotřebitelskou inflaci. Ta nicméně přesto zůstala umírněná a pohybovala se v okolí dvouprocentního cíle. Dopad dražších pohonných hmot byl totiž kompenzován zlevňujícími potravinami a převedením příspěvků na obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet. Jádrová inflace nicméně naopak zůstávala zvýšená a pohybovala se v okolí 3 procent, primárně vlivem růstu cen služeb.
Trh práce vykazoval známky ochlazování, když sezónně očištěná míra nezaměstnanosti dosahovala nejvyšších hodnot od roku 2016. Spíše než o objektivní riziko se nicméně jednalo o návrat do normálnějších hodnot po několikaletém silném přehřívání pracovního trhu. V evropském srovnání zůstávala tuzemská nezaměstnanost mezi nejnižšími. O nadále zdravém pracovním trhu ostatně svědčí i robustní mzdový růst přesahující 6 procent a zdaleka předbíhající růst samotné ekonomiky.
Ekonomická důvěra domácností se držela v pásmu optimismu, byť se značnými výkyvy a klesající tendencí, patrně způsobenou obavami z možných dopadů války v Iránu. Podnikatelská důvěra pak zůstávala poblíž neutrálních hodnot. V silném růstu pokračovaly maloobchodní tržby, kde stále probíhá dohánění předchozího propadu z inflačního období.
Kuriózní vývoj vykazoval průmyslový sektor, kde se po několikaletém období utlumené poptávky začaly výrazně zlepšovat jak předstihové indikátory, tak i samotný objem produkce. Vzhledem k časové shodě tohoto obratu se začátkem války v Iránu se nicméně nabízí možnost, že jde o snahu odběratelů se předzásobit v obavách z budoucího narušení dodavatelských řetězců.
V nadcházejícím období předpokládáme, že se růst české ekonomiky bude nadále moci opřít o spotřebu domácností a pozitivní příspěvek očekáváme i od vládních výdajů. Pozitivně by měla působit i tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak dosavadní kladné příspěvky bilance zahraničního obchodu se podle nás ve druhé polovině roku překlopí do minusu, jakmile odezní efekt snahy o předzásobení a převáží dovozně náročný růst spotřeby domácností. Za celý letošní rok pak podle nás česká ekonomika míří k růstu o 2 procenta, přičemž v roce 2027 by mělo dojít ke zrychlení do okolí 2,6 procenta.
Česká národní banka na svém červnovém pravidelném měnověpolitickém zasedání rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na hodnotu 3,75 %. Jednalo se o reakci na dlouhodobě zvýšené inflační tlaky v sektoru služeb a nemovitostí, expanzivní fiskální politiku, očekáváné zvýšení inflace v důsledku války v Iránu a také na přísnější očekávanou politiku Evropské centrální banky a amerického Fedu. Rizika pro blízkou budoucnost zůstávají pro-inflační a diskuze v bankovní radě se patrně povedou mezi úrokovou stabilitou a dalším zvýšením. Oba scénáře považujeme za podobně pravděpodobné, mírně se nicméně kloníme k tomu, že se sazby ve zbytku roku spíše již nezmění.