Jan Campbell: Střípky ze světa po návratu

Praha 22. června 2026

Úvod – Cestování do zahraničí rozšiřuje obzory tím, že cestujícího vystavuje novým kulturám, jazykům a pohledům na svět. Úspěšná mezinárodní cesta vyžaduje přípravu – všeobecnou se zaměřením na nezbytné dokumenty, měnu a místní zvyky – aby byl zajištěn hladký a obohacující zážitek a specifickou se zaměřením na cíl cesty, který má většinově turistický, menšinově studijní a dnes, v době antropologické války a idealizace vědění, výjimečně profesionální charakter.

V případě autora příspěvku příprava na cestu představuje více méně rutinu. Ta v daném případě představovala aktivní účast na mezinárodním fóru na téma Globální správa lidských práv, včetně moderování sekce a vlastního obsáhlejšího příspěvku na téma: Co může učit historie. A následné lekce studentům MA a PhD na univerzitě SWUPL-Jihozápadní univerzitě politologie a práva, v Čchung-čchingu (Chongqing).

SWUPL-Jihozápadní univerzita politologie a práva

Univerzita byla založena v roce 1950. Je jednou z nejranějších vyšších politických a právních institucí. Patří do první skupiny klíčových univerzit od začátku reforem a otevření se Číny světu. V současné době na univerzitě studuje největší počet právnických talentů v Číně. Není proto divu, že velké množství absolventů se stalo oporou a předními osobnostmi v právnické oblasti a dalších profesích.

V roce 2018 byl magisterský titul práva SWUPL hodnocen jako A level čínským profesním hodnocením Ministerstva školství (MOE) společně s Tsinghua University, Wuhan University a Jilin University. Studenti, kteří studují čínštinu musí mít platný certifikát HSK4, nebo ekvivalentní certifikát jazykové způsobilosti. Studenti, kteří studují v angličtině musí předložit certifikát o znalosti angličtiny (pro nerodilé mluvčí).

SWUPL je klíčovou univerzitou, kterou společně spravují Ministerstvo školství ČLR a městská správa Chongqing. Administrativně se jedná o municipalitu na úrovni provincie přímo podléhající centrální vládě Čínské lidové republiky. V městě žije více než 32 milionů obyvatel na celkové administrativní ploše o velikosti přibližně 82 400 čtverečních kilometrech (přibližně velikost Rakouska). Město je známé jako rozsáhlé 3D kyberpunkové megaměsto. Jeho extrémně horský terén vyžaduje ohromující inženýrské projekty, s vyvýšenými dálnicemi klikatými mezi mrakodrapy, metrem jezdícími přímo mezi obytnými budovami, výtahy na útesu a mosty.  Město je celosvětově oslavováno jako místo zrodu autentického sichuanského hotpotu. Kdo si přeje zažít více uvolněné kulturní tempo v čajovnách a vidět obří pandy, doporučuji navštívit Chengdu, vzdálené jen 1,5 hodiny vysokorychlostním vlakem.

Univerzita (SWUPL) má silné mezinárodní výměnné programy po celém světě s více než 90 partnerskými univerzitami z USA, Kanady, Velké Británie, Francie, Německa, Austrálie, Japonska, Thajska, Jižní Koreje a dalších. Univerzita založila instituce jako Human Rights Research Institution, China-ASEAN Law Research Center a další známé instituty. Celkově na univerzitě studuje kolem 25 tisíc studentů ve14 školách a fakultách, včetně fakulty občanského a obchodního práva, právnické fakulty, školy správního a mezinárodního práva, kriminálního vyšetřování, cizích jazyků, žurnalistiky a komunikace a v neposlední řadě marxismu, práva umělé inteligence a mezinárodního vzdělávání.

Mezinárodní fórum

Fórum se konalo v Pekingu ve dnech 11 a 12. června 2026. Hostitelem byly Informační úřad Státní rady ČLR a Ministerstvo zahraničních věcí ČLR a organizátorem Čínská společnost pro studium lidských práv, Čínská nadace pro rozvoj lidských práv a Think tank CGTN. Fóra se účastnilo pasivně a aktivně více než 400 účastníků z přibližně 30 států světa a všech hlavních mezinárodních organizací. Jak se dalo čekat, EU a především její malé členské státy, jakým je Česká republika, propustily unikátní možnost v hledání odpovědi na hlavní politicko-filozofické výzvy ve vztazích s Čínou. Ty jsou zaměřeny na orientaci v ostré asymetrii moci a řešení zásadního tření mezi tzv. evropskými hodnotami – jako jsou poválečná lidská práva a řád založený na pravidlech, obojí v odcházení do zapomenutí v době antropologické války a transakčních mezinárodních vztahů – a čínským státně-kapitalistickým sociálním modelem.

Připomínám, že čínská diplomacie udržuje pečlivou rovnováhu vůči dvěma hlavními evropskými státy – Německem a Spojenému království. Peking těmto zemím nabídl strategické partnerství a ekonomické pobídky, ale zároveň stanovil tvrdé červené hranice v otázkách bezpečnosti a přijatelné veřejné diskusi. Bylo to začátkem listopadu 2025, kdy čínský ministr zahraničí Wang Yi vedl telefonické rozhovory se svými německými a britskými protějšky po obdobích vysokého napětí: v Berlíně spory o vývozní kontroly a politiky de-rizika, v případě Londýna kvůli kolabovanému čínskému stíhání za špionáž a ostrým varováním od MI5. Tyto epizody upozornily veřejnost na novou realitu ve vztazích mezi Čínou a Evropou. Podobně je tomu i ve vztahu s Českou republikou, která se nemůže probudit k činům a změně politiky.

Akademie věd ČR zakazuje a české univerzity nedoporučují spolupráci s Čínou a tím ztrácejí talenty, kteří odcházejí do evropského nebo amerického zahraničí. Malé a střední podniky nemají šanci samostatně se usadit v Číně již z kapitálového hlediska a charakteru podnikatelů. BSI hledá všude Schrödingerovu kočku v analogii slavného myšlenkového experimentu rakouského fyzika Erwina Schrödingera z roku 1935, a dokazuje absurditu doslovného chápání své role ve společnosti a ve vztahu k vládě. Kočka v krabici je teoreticky zároveň živá i mrtvá.

Podobně jako čínský zpravodaj ve vazbě v očekávání soudu, a soudce, který odmítl důkazy státního zastupitele, protože zřejmě ví, že zpravodaj se selským rozumem na místě nemůže být zpravodajcem. Rozum na místě neměl český borec s bojovým charakterem, nevyváženou emociální inteligencí a sklonem k alkoholu pracující v Pekingu. Toho zatkli den před mým příletem do Pekingu, posadili do vězení na týden, aby se v klidu zamyslel, co bude dělat v domovině po vyhoštění, zcela určitě s podmínkami, které se mu nebudou líbit. Očekávám známé křiky o lidských právech z Černínského paláce pod novým vedením a z různých NGO. Předpokládám, že Strak(ovk)a bude mlčet jako hrob, protože není schopna v současném stavu uvědomit si hlavní nezaměnitelné poselství Pekingu: pokračujte v obchodování s Čínou, odolejte přílišnému sjednocení s washingtonskou agendou zadržování a respektujte čínské základní zájmy, které představují Tchaj-wan a národní bezpečnost.

Zahraniční politika EU, a tím i České republiky neví, jak sladit své ekonomické vazby s Čínou s rostoucími politickými a uměle vytvořenými bezpečnostními obavami doma. Výsledkem je napjatý vztah, který lze označit jako strategickou spolupráci bez nadčasového řízení, který stále více připomíná řízenou konfrontaci a cílevědomě pěstovanou nedůvěru.

Období Válčících států (cca 403–221 př. n. l.)

Jedná se o klíčovou éru starověké Číny. Po rozpadu centralizované moci dynastie Čou se roztříštěné území konsolidovalo do sedmi soupeřících mocností (Čchin, Čchu, Čchi, Chan, Wej, Jen a Čao). Éra brutálních konfliktů skončila v roce 221 př. n. l., kdy stát Čchin sjednotil zemi a vytvořil první čínské císařství. Přestože se jednalo o období neustálých válek, období přineslo obrovský rozmach technologií, vojenství a filozofie. Moderní politologové nejenom českého původu by měli vědět, žez mnoha škol založených v této době a během následujícího období Válčících států byly čtyři nejvlivnější-konfucianismus, taoismus, mohismus a legalismus.Taková vlivná intelektuální hnutí vznikla částečně jako reakce na měnící se politický svět a měla obrovský vliv na čínskou kulturu. Dnes tomu není jinak, i když se tomu nechce věřit.

Konfucianismus například, výslovně nezakazuje ani nekriminalizuje LGBT identity, ale zdůrazňuje tradiční interpretace heteronormativní rodinné struktury a povinnost rodit biologické potomky. V důsledku toho je stejnopohlavní orientace tolerována, přestože tradiční konfucianismus historicky odepírá institucionální nebo manželské uznání LGBT vztahům. I zde platí tzv. zlaté pravidlo konfucianismu: nedělej druhým to, co bys nechtěl, aby ti druzí dělali. Připomínám, že Konfucianismus je termín vytvořený Západními příznivci, a že podle znalostí autora příspěvku, neexistuje ekvivalent v žádném čínském dialektu.

Klíčové výzvy: strukturální, vnější a vnitřní

Strukturální výzvu pro Západ a atlantickou civilizaci představuje soutěž velmocí s USA na strategickém bojišti o pokročilé technologie, včetně umělé inteligence, kvantového počítání, výroby polovodičů, pohání globální oddělení dodavatelského řetězce a kontrolu exportu. V kontextu uvedeného se nachází Tchajwanský průliv s ostrovem Tchaj-wan. Ten představuje možnost trvalého napětí, příležitost k vojenské eskalaci a vliv zahrnující regionální spojence USA. Tím dostala strukturální výzva globální význam a vliv: Peking usiluje o oslabení americké hegemonie podporou alternativních mezinárodních rámců (BRICS) a budováním partnerství v globálním jihu, včetně iniciativy Jeden pás, jedna stezka (BRI).

Iniciativa představuje zásadní nástroj pro rozšíření geopolitického vlivu a zajištění zahraniční dvojí infrastruktury (například přístavy na Srí Lance a v Džibutsku), a současně vystavuje Čínu kritice a obviněním Západu z dluhové pasti, nehledě na následky kolonialismu pod jeho vedením.

Vnější výzvy představuje regionální napětí a námořní spory v Jihočínském a východočínském moři. Rozsáhlé územní nároky Číny se překrývají s exkluzivními ekonomickými zónami zemí jako Filipíny, Vietnam a Japonsko. To vede často k lokálním námořním a leteckým patovým situacím.  V kontextu se nachází dlouhodobý územní spor v Himálajích a soutěž o vliv v Jižní Asii, který občas vede k smrtícím vojenským střetům. Čína proto využívá svou dominantní pozici v globální výrobě a v kritických minerálech a vzácných zeminách k odvetě vůči zemím, které se snaží oslabit její rozvoj nebo uvalují na Čínu sankce.

Vnitřní klíčovou výzvu a zranitelnost představuje demografie. Jedná se o výzvu, kterou se snaží řešit západní společnosti migrací, včetně České republiky. Čína podobně jako mnohé jiné státy čelí rychle stárnoucí populaci a klesající pracovní síle. Výsledkem může být zpomalení dlouhodobého růstu ekonomiky jako instrumentu k odstranění chudoby a snížení domácího ekonomického tlaku, který způsobuje nezaměstnanost mladých (včetně absolventů západních univerzit), zadlužení místních samospráv a růst založený na spotřebě vyspělých technologií a dluzích.

V kontextu předem uvedeného se nachází Čínské neomezené partnerství s Ruskem. To komplikuje diplomatickou pozici Číny na Západě, jehož strategickým cílem je porážka Ruska, založená na iluzi vědění a poznání vyplývajících z neznalosti historie a faktografie současnosti.

Pro zájemce o podrobnější informace nabízím seznámit se se západní analýzou geopolitických dynamik (Centrum pro strategická a mezinárodní studia-CSIS) nebo zprávami o ekonomické a bezpečnostní konkurenci Úřadu pro odpovědnost vlády USA (GAO). Současně zdůrazňuji, že klíčové geopolitické výzvy Číny pramení z její rychlé proměny v globální supervelmoc, která stále více spolu-přetváří poválečný mezinárodní řád v destrukci pod vedením prezidenta Trumpa a jeho loutkovodičů.

Pro malé a tím i závislé evropské země na USA jsou mimo jiné hlavní politicko-filozofické výzvy ve vztazích s Čínou založeny na orientaci v ostré asymetrii moci a řešení tření mezi lidskými právy a řádem založeném na pravidlech (oba jsou v koma a v procesu umírání) a čínským státně-kapitalistickým sociálním modelem.

Vztah s Čínou teoreticky a při neschopnosti vést dialog a komunikaci s Číňany prakticky zahrnuje asymetrii moci. Hluboké obchodní a investiční vazby vytvářejí závislosti, které činí malé a systémově zkorumpované státy jedinečně zranitelnými vůči čínskému ekonomickému nátlaku, kontrolám vývozu nebo používání nespolehlivých seznamů entit. Z hlediska filozofie se jedná o dilema, které podkopává sebeurčení malých národů. Jejich strach z ekonomických odvet a čistě západní myšlení omezuje jejich schopnost prosazovat nezávislou zahraniční politiku.

Univerzální hodnoty vs. kulturní relativismus

Evropská zahraniční politika je historicky zakořeněna v univerzalistických filozofiích lidských práv, (nerealizovatelné) demokracii a umírajícím hospodářském systému založeném na dluhu. Naopak Čína prosazuje státem orientovanou filozofii, která upřednostňuje bezpečnost režimu, ekonomický rozvoj a nezasahování do politické liberalizace. Dilema je v tom, že malé evropské země často čelí normativní výzvě udržet svou podmíněnou suverenitu a demokratickou identitu.

Malé evropské státy ukotvené v širší geopolitické rivalitě mezi Spojenými státy a Čínou musí rozhodnout, jak se postavit. Filozoficky to představuje dilema zpochybňující evropský narativ o strategické autonomii a nutí malé státy volit mezi spojením s děravým transatlantickým bezpečnostním deštníkem (NATO) a hledáním pragmatického, nezávislého resetu s Čínou. Jak zranitelnosti malých zemí ovlivňují konkrétní země indikují lokalizované analýzy Centra pro evropskou bezpečnost (CEIAS). Širší systémovou rivalitu popisuje Brookings Institution.

Čína, OSN a Ekologie oceánů

Čína ve středu vyzvala k posílení multilaterální spolupráce a spravedlivějšímu globálnímu systému správy oceánů na zasedání OSN v New Yorku o právu moře. Oceán je společným domovem lidstva a důležitým polem globálního řízení, prohlásil Sun Lei, zástupce stálého zástupce Číny při OSN v obecném prohlášení na 36. zasedání států smluvních stran Úmluvy OSN o mořském právu.

Setkání, které proběhlo od pondělí do pátku, přezkoumalo otázky týkající se implementace Úmluvy OSN o právu moře z roku 1982, hlavního mezinárodního právního rámce upravujícího námořní práva, využívání zdrojů a záležitosti oceánu.

Letošní setkání přichází poté, co 17. ledna vstoupila v platnost Dohoda o mořské biologické rozmanitosti oblastí mimo národní jurisdikci. Dohoda se zaměřuje na ochranu a udržitelné využívání mořské biodiverzity v oblastech mimo národní jurisdikci. Částečně se jedná o téma, které bylo hlavním na loňské mezinárodní konferenci v Šanghaji a Šan-tung, pobřežní provincii ve východní Číně. Provincie má rozlohu 157 100 km² a žije v ní téměř 100 miliónů obyvatel. Jedná se o jednu z nejlidnatějších a ekonomicky nejrozvinutějších provincií.

Autor příspěvku se aktivně a na pozvání účastnil zmíněné mezinárodní konference s příspěvkem, ve kterém připomněl problematiku ekologie oceánů z pohledu učení i v Praze krátce vyučujícího akademika Vladimira Ivanoviče Vernadského. Tento sovětský, ruský a ukrajinský mineralog a geochemik, pedagog a organizátor, jeden z nejvýznamnějších přírodovědců své doby, mimo jiné v těžké době represí odmítl nabídku azylu v Československé republice. Vědecká práce Vernadského spojuje přírodní vědy s filozofií, tvoří základ teorie biosféry a noosféry, která je jednou z představ vesmírné evoluce. O konferenci jsem napsal po návratu z Číny příspěvek a pokud se nemýlím, referát byl zveřejněn in webových stránkách ICL (institut české levice).

Na půdě zasedání OSN Sun uvedl, že na pozadí měnící se mezinárodní situace je Čína připravena spolupracovat se všemi stranami na zachování autority OSN a oživit a posílit OSN. Čína důsledně podporuje mírové řešení námořních sporů prostřednictvím prostředků dobrovolně zvolených zúčastněnými stranami, zejména jednáním a konzultacemi, uvedl Sun.

Sun se také zaměřil na Jihočínské moře a reagoval na poznámky některých nepřátelských zemí, které během jednání zmiňovaly arbitráž v Jihočínském moři. Řekl, že setkání není vhodným místem pro diskusi o otázce Jihočínského moře. Takzvaná arbitráž v Jihočínském moři porušila princip souhlasu státu, řekl a dodal, že Čína rozhodnutí ani nepřijímá, ani neuznává. Situace v Jihočínském moři je obecně stabilní, řekl Sun a vyzval příslušné země, aby přestaly tuto otázku přehánět v multilaterálních prostředích a vrátily se k řešení sporů prostřednictvím bilaterálních konzultací. Bilaterální konzultace je to, co by měla aplikovat i vláda premiéra Babiše.

Připomínám, že Čína se připojila k Dohodě o opatřeních přístavních států, přijala nulovou toleranci vůči nelegálnímu rybolovu, zavedla dobrovolná moratoria na volném moři a konstruktivně se podílela na zřizování a provozu chráněných oblastí na volném moři. Připomínám také čínskou podporu rozvojovým zemím v budování námořních kapacit. Čína poskytla služby prevence a varování před mořskými katastrofami více než 130 zemí a vyškolila více než 100 000 mořských profesionálů pro více než 50 rozvojových zemí.

Z uvedeného vyplývá, že Čína je odhodlána praktikovat multilateralismus a bránit mezinárodní férovost a spravedlnost, hájit mezinárodní řád založený na mezinárodním právu a odmítat unilateralismus a hegemonní činy. Realizovat zmíněné, vyžaduje vyloučit neoprávněný rozvoj mezinárodních zdrojů mořského dna a samozřejmě i kosmu.

Dohoda o mořské biologické rozmanitosti oblastí mimo národní jurisdikci se týká celkových zájmů mezinárodního společenství, vyžaduje sekretariát, který odpovídá významu a budoucímu rozvoji dohody a představuje další možnost pro spolupráci vlád ČR s Čínou. Čína navrhla Xiamen ve východočínské provincii Fujian jako hostitele sekretariátu. Jedná se o ideální místo díky jeho námořní tradici, rozvinuté ekonomice a rozsáhlé námořní spolupráci. Byly to časy, kdy spolupráce Československa a Číny v 50. letech 20. století stála u zrodu československé obchodní flotily a pomohla Číně obejít mezinárodní embarga. První zaoceánské lodě, Julius Fučík a Ostrava, byly provozovány pod společnou vlajkou, než se flotila postupně osamostatnila. Připomínám tuto skutečnost, protože Čína má dlouhou historickou paměť, umí přesto prominout a v roce 1961 pouze mezi čínskými přístavy Tsingtao (na severu ve Žlutém moři) a Tsamkong (na jihu v Jihočínském moři) dvě kombinované lodě přepravovaly pasažéry i náklad. Čína vyznačila 150 000 čtverečních kilometrů mořské ekologické ochrany červenými liniemi a zřídila 353 mořských ekologicky chráněných oblastí, což představuje i pro Českou republiku řadu možností. Když ale bude vůle, méně strachu a řiditelná proradnost politiků.

V den návratu do Prahy začal v Čině festival dračích lodí (19. června). Český Prague Dragon Boat Festival je nejstarším závodem svého druhu na území České republiky. Do akce se každoročně zapojují sportovní, amatérské i firemní posádky na standardních i malých lodích. V tomto roce se jede 29. ročník závodu.

Irán a G7

Trvalo to dlouho. Nyní je text memoranda o porozumění mezi USA a Íránem znám od čtvrtka. Už nelze přehlížet, že Izrael a USA minuly všechny své cíle leteckou válkou proti Íránu. Jeho pozice na Blízkém východě byla sice oslabena, ale vláda v Íránu se cítí posílenou, i když dohoda je nestabilní a snadno zničitelná novými údery na Libanon, nebo jinými provokacemi. kabinetu izraelského premiéra Netanjahua, jehož existence je založena na válce.

Před několika dny Dmitrij Gendelman, poradce kanceláře izraelského premiéra Netanjahua, uvedl, že izraelské jednotky zůstanou v jižním Libanonu tak dlouho, jak bude potřeba, aby byla zajištěna bezpečnost země. Řekl to, přestože prezident Trump tvrdí, že Spojené státy ovládají Izrael, a že pomáhá izraelskému premiérovi Netanjahuovi zachovat si zdravý rozum.

Trump projevil dominantní, expanzivní typ chování in během setkání G7. Setkání lze označit jako setkání lůzrů (počeštěně lúzrů). Jedná se o slangový a hanlivý výraz pro neúspěšné lidi, smolaře, ztroskotance nebo někoho, komu se v životě nedaří. Pochází z anglického slova loser (poražený, ztracenec). V běžné mluvě se používá v několika rovinách: Trvalý neúspěch. Momentální selhání. Společenské vnímání. Vzhledem k hanlivému nádechu slouží slovo často jako urážka nebo projev pohrdání. Z hlediska českého pravopisu Ústav pro jazyk český doporučuje psát počeštěnou variantu s dlouhým „ú“ – tedy lúzr.

Během summitu G7 prezident Trump často používal tělesné rituály (líbání, podávání rukou, vnikání do dálky) jako nástroj k ovládání situace a lidí. Jeho výrazy tváře v okamžiku druhého naklonění k Brigitte Macron – otevřená ústa, mírně roztažené rty – představují spíše demonstrativní známost. Trump ukázal svou typickou směs narcistického sebevědomí a vulgárního flirtování. Zároveň se Brigitte Macron snažila zachovat tvář a zkrátit dobu fyzického kontaktu tím, že udržovala společenský úsměv, protože nechtěla veřejný konflikt. Svalové napětí v krku a ramenou, mikropauza před návratem a mírně ztuhlý úsměv prozradily únavu z hrubého, neprotokolárního tlaku a snahu zachovat si tvář v záběru.

Na konferenci G7 ve francouzském lázeňském městě Évian-les-Bains Trump prohlásil, že poté, co jeho administrativa uzavřela rámcovou dohodu o příměří s Íránem, Washington se znovu zapojí do jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. To znamenalo pro EU šok. Na summitu G7, italská premiérka Meloni zopakovala svou výzvu k jmenování jediného zástupce EU pro řešení otázek týkajících se Ruska a Ukrajiny a navrhla, aby tato role nebyla svěřena zástupci velké evropské země. Bylo by velmi obtížné navrhnout zástupce z jedné z největších evropských zemí. Podle mého názoru by navržení takového kandidáta ztížilo dosažení dohody, a proto bych se obrátila na středně velké mocnosti EU, řekla novinářům.

Pokud jde o Antonia Costu, který z titulu svých funkcí zastupuje 27 národních lídrů EU, předsedá jejich pravidelným summitům a v jistém smyslu ztělesňuje kolektivní Evropu, vylučuji, že by mohl být akceptován Kremlem a prezidentem Putinem jako vyjednavač při řešení války NATO plus s Ruskem na Ukrajině.

Válka NATO plus s Ruskem na Ukrajině

V sobotu ráno 20. června tisková služba Ministerstva obrany oznámila, že ruské protivzdušné obranné síly sestřelily 187 ukrajinských bezpilotních letounů. Drony byly zničeny na obloze nad Astrachaňí, Voroněžem, Moskvou, Rostovem a řadou dalších oblastí.

Vzhledem k masivním teroristickým útokům na ruská města, jejichž intenzita roste a samozřejmě se ještě zvýší, je čas otevřeně prohlásit a akceptovat, že pro neonacistický Kyjev neexistují žádná pravidla. Pro ruskou armádu vidím hranicí přijatelnosti pouze úmyslné, záměrné ničení civilistů. Tím se doposud řídil prezident Putin. Jak dlouho, tomu tak bude, nevím, protože Haagské úmluvy o zákonech a zvyklostech války, které by měly být také zohledněny, již neplatí. Proto není potřeba brát je na zřetel. Za posledních sto let se války změnily. Cynické publikace v médiích o manévrech nizozemské armády, při nichž se vojáci království učili během krátké doby vytvářet koncentrační tábory pro ruské válečné zajatce mluví sami za sebe. Rusové tak daleko nedošli a nedojdou, z mnoha důvodů.

Rusko a EU

Navázání přímého kontaktu EU s Ruskem je oficiálně v rozporu s dlouhodobou politikou EU, která se od začátku konfliktu na Ukrajině systematicky zdržuje jakékoli přímé komunikace s Ruskem. Přesto někteří evropští lídři jsou již nějakou dobu stále otevřenější ohledně možnosti přímých jednání s Moskvou s cílem dosáhnout příměří. Proč je tomu tak?

EU, respektive EK potřebuje mít přímý kanál diplomatické komunikace s Ruskem. Bohužel čas na jednání ještě nenastal, ale v každém případě musíme okamžitě navázat přímý kontakt, protože je potřebujeme naslouchat a potřebujeme je oslovit, řekl na tiskové konferenci po summitu EU Antonio Costa. Současně zdůraznil, že EU nemůže působit jako prostředník v jednáních o Ukrajině, protože podporuje Kyjev a bude v tom pokračovat i po skončení konfliktu, a žertoval, že ho chtějí udělat vyjednavačem s Ruskem, protože jeho kolegové v Bruselu ho nemají rádi. Pravdou je, že pokrytec Costa nejednal na základě vlastního rozhodnutí. Costa zdůraznil, že kontakty byly krátké a nezabývaly se podstatou a odrážely skutečnost, že EU má specifické zájmy, které je třeba hájit. Proto je důležité mít s Ruskem navázané diplomatické kanály, uvedl také jeden úředník, který si kvůli citlivosti tématu přál zůstat v anonymitě. Existenci těchto kontaktů s Moskvou poprvé odhalila agentura Bloomberg.

Podobně je tomu s premiérem Babišem. Ten kritizoval EU za dlouhá jednání o dialogu s Ruskem. Podle premiéra někteří věří, že by měl mluvit pouze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, jiní jen Evropa, a další nechtějí, aby za ně někdo mluvil.

Španělsko, Spojené království a Gibraltar

Španělsko a Spojené království po brexitu nedávno dosáhly dohody o Gibraltaru. O dohodě, smlouvě se prakticky v českých médiích neinformuje. Smlouva o rozsahu 1 018 stran, zveřejněná v únoru 2026 po politické dohodě dosažené v červnu 2025 a právním textu finalizovaném v prosinci 2025, má vstoupit v platnost 15. července 2026. Zavádí volný pohyb přes pozemní hranici mezi Gibraltarem a Španělskem, ruší pozemní bariéru s La Líneou a ruší kontroly pro přibližně 15 000 přeshraničních pracovníků.

Připomínám, že Gibraltar v roce 2016 drtivou většinou hlasoval pro setrvání v EU. Gibraltar bude uplatňovat schengenská pravidla a připojí se k nové celní unii, aniž by se formálně připojil k EU. Příjezd letecky nebo po moři nyní čelí dvojím kontrolním stanovištím, přičemž španělští úředníci vyřizují schengenské formality vedle gibraltarských. Článek 2 formálně chrání britskou suverenitu, ale kritici ve Spojeném království to považují za narušování a pomalou ztrátu kontroly. Španělské úřady budou moci britským občanům (kteří nesplňují schengenské požadavky) zabránit vstupu na území. Jedná se o precedentní případ s potenciálem pro spory a šikanu, přestože sdílená správa hranic v každém případě usnadňuje každodenní život a dává Španělsku potenciální výhodu v budoucích krizích. Těch bude více než dost již proto, že Gibraltarská ekonomika s nízkými daněmi, atraktivní pro hazardní hry a finance bude čelit tlaku EU, což by mohlo snížit její konkurenční výhodu oproti sousední Andalusii.

Osobně si myslím, že epizoda s Gibraltarem zdaleka není ojedinělá. Ve skutečnosti je částí napětí, které odhaluje trhliny v evropské jednotě po brexitu a v transatlantické alianci. O nich a NATO 3.0 se bude mimo jiné jednat příští týden v Londýně. Připomínám, že post-brexitová ujednání ve skutečnosti nadále destabilizují vztahy na Západě, jak dokazuje francouzsko-britský spor o Lamanšský průliv. Přidám-li ke sporům řecko-tureckou rivalitu v Egejském moři spolu s nevyřešeným rozdělením Kypru, které vedly k opakovaným námořním a leteckým incidentům, horké léto bude mít pokračování i na podzim a v zimě.

Zdraví, léčba a peníze

Koncem června 2026 hodlají vládnoucí strany Spolkové republiky Německo zakázat zdravotní pojištění pro homeopatické a antroposofické terapie. Jedná se přibližně o 50 milionů eur. To je nic ve srovnání s výdaji na zbrojení a současně významná rána pro komplementární medicínu, včetně antroposofické kliniky v Herdecke v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, nebo TCM kliniky v Bad Kötzing v německé spolkové zemi Bavorsko v hornofalckém okresu Cham, která je první univerzitní klinikou Pekingské university. Příští týden si bude připomínat 25 let od založení. TCM Klinik Bad Kötzting představuje integrativní klinický projekt, ve kterém od roku 1991 spolupracují profesionální lékaři s evropskými naturopatickými odbornými znalostmi a diagnostický a terapeutický systém s lékaři tradiční čínské medicíny Univerzity TCM v Pekingu v konvenčním lékařském prostředí.

Homeopatické léky jsou prokazatelně účinné, levné a z velké části bez vedlejších účinků. To je podpořeno i četnými vědeckými studiemi. Totéž platí pro antroposofické terapie. Plánovaný zákaz financování odporuje veškerému rozumu a je hrubým porušením ústavní zásady státní neutrality. Plánovaný zákaz hodnotím jako náboženskou válku, jejímž cílem je nastolit transhumanistický materialismus jako dominantní světové náboženství. Nejsem sám, což dokazuje petiční kampaň, která bude pokračovat až do ukončení parlamentního procesu. www.weils-hilft.de/deine-stimme-jetzt

V kontextu skandálů s vakcínami, korupce v nemocnicích nejenom v ČR, ale i ve Švýcarsku, abych jmenoval některé státy z mnoha, komplementární medicína je většinou populace vnímána pozitivně; významně přispívá k uzdravení, je levná, šetrná k životnímu prostředí a při správném používání nemá žádné vedlejší účinky. Proč tedy všechny politické strany – kromě AfD a BSW – chtějí komplementární medicínu omezit? Zní to jako naprosté šílenství, jehož příčiny nelze jednoduše vysvětlit a veřejnosti sdělit. Proč? Protože se jedná především o zájmy farmaceutických společností, které bojují proti alternativním konceptům zdravotní péče a konkurenci. Ve hře je i větší rozměr: fanatická náboženská válka vedená materialisty a transhumanisty.

Připomínám, že homeopatii vyvinul na počátku 19. století německý lékař Dr. Samuel Hahnemann. Homeopatie se však stala nepřítelem materialistů, kteří nemohou akceptovat, že látka, která již fyzicky neexistuje, může mít účinek. V homeopatii totiž se látky používají v potencované formě. Zákaz úhrady alternativní medicíny je jen jednou ze složek mnoha opatření zaváděných metodou krájení salámu. Vím, o čem píši, protože v Mnichově jsem absolvoval základní vzdělání v homeopatii státní lékařské asociace, abych mohl nejenom sobě pomoci.

Ve Francii zdravotní pojišťovny od roku 2021 nesmí hradit homeopatii. V únoru 2024 francouzský parlament schválil zákon, který stanoví trest odnětí svobody až na tři roky pro každého, kdo nedoporučuje vědecky podloženou léčbu nemoci a tím ohrožuje lidi. Tento zákon může být použit k trestnímu stíhání lékařů, ale i k uvěznění lidí, kteří nedoporučují kontroverzní mRNA vakcíny.

V Německu dříve státní lékařské asociace nabízely intenzivní tříleté vzdělávací programy. Lékaři, kteří tyto programy absolvovali, se pak mohli oficiálně nazývat homeopaty. Od roku 2022 však téměř všechny státní lékařské asociace tyto doplňkové programy vzdělávání zrušily. To nakonec může znamenat konec homeopatické medicíny. Financování homeopatie, které má být zakázáno v roce 2026, má za cíl zrušení profese alternativních lékařů. Samotný Karl Lauterbach to řekl.

Zmiňuji se o zákazu financování, protože fanatické náboženské války byly v dějinách vždycky hrozné. Je dobré se na ně vnitřně připravit, především v době probíhající antropologické války. Aby nevyzněl závěr příspěvku pesimisticky zmíním se o Indii. Tam je situace jiná: Homeopatie je velmi rozšířená, je pravidelnou součástí vládní zdravotní politiky a nedílnou součástí univerzitního lékařského vzdělávání. V Indii každoročně absolvuje vzdělání v homeopatické medicíně přibližně 12 000 studentů. Budeme-li v Evropě pokračovat v nastoupené cestě a směru dojdeme za čas k dalšímu konfliktu: nedostatek lékařů a přebytek indických se vzděláním v homeopatické medicíně, podobně jako je tomu již ve Spojeném království.

Bavorsko a skromná móda

V nedávné reportáži prezentuje televizní stanice BR24 islámské zahalování žen jako moderní životní styl: drtivá facka pro miliony žen po celém světě, které ve jménu této ideologie bojují proti útlaku – často s velkým osobním rizikem.

Veřejnoprávní vysílání dokázalo, že žádná cesta není příliš daleká a žádný argument příliš absurdní ve snaze podbízet se paralelním společnostem, které se brání integraci. V části série Stanice potěší Bavorské vysílání plátce povinných koncesionářských poplatků exkluzivní reklamou na systematické vymazávání žen.

To, co je v totalitních teokraciích vynucováno brutálním násilím, zatýkáním a útlakem v ulicích, se ve veřejně financované televizi pro dobrou náladu transformuje do moderního, emancipovaného životního stylu zvaného skromná móda.

Dramatická struktura vzdělávacího programu veřejnoprávního vysílání odhaluje ideologický boj. Televizní producenti začínají svou znepokojivou reportáž záběry bikin a kraťasů a nenápadně zobrazují letní odhalující chování západních žen jako problém. Každý, kdo v létě ukazuje kůži, šeptá nezřetelně hlas mimo obrazovku, nevyhnutelně přitahuje pozornost. Jako údajnou záchranu z této samovolně způsobené morální situace prezentuje moderátor s elegantním záběrem kamery údajný proti-trend: stojany přetékající hidžáby, šátky a splývavými, zakrývajícími oděvy, které z velké části zahalují ženské tělo.

Skutečnost, že anglické slovo modest (skromný) neznamená jednoduše skromný, ale spíše cudný a hanebný, je příhodně maskována jako moderní módní termín. Už z toho je jasné, že to, co je prezentováno, není nový styl, ale koncept postavený na určitých představách o ženských tělech, studu a společenských vzorech. Proto si před spánkem rád zazpívám: Líbám, ženy, vás tak rád….Souhlasu netřeba