Český rozhlas zaslal připomínky k novele zákona o poplatcích. Upozorňuje na výrazné dopady do veřejné služby
Praha, 2. června 2026
Český rozhlas zpracoval zásadní připomínky k poslaneckému návrhu novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a zaslal je Ministerstvu kultury. Podle propočtů Českého rozhlasu by navrhované změny mohly v konečném důsledku znamenat výpadek jeho příjmů z poplatků ve výši 360 až 370 milionů korun. Promítlo by se to do obsahu a šíře veřejné služby i do počtu pracovních míst a celé sítě externích spolupracovníků. Rozhlas zároveň požaduje, aby se při posuzování dopadů návrhu započítal i výpadek příjmů z reklamy a sponzoringu a aby byl jejich rozsah vrácen na úroveň před novelou zákona v roce 2025.
Poslanecký návrh podle propočtů Českého rozhlasu může znamenat výpadek příjmů 360 až 370 milionů korun, tedy zásah, který by už nebylo možné kompenzovat běžnými provozními úsporami a který by se přímo promítl do rozsahu veřejné služby poskytované posluchačům. Důvodová zpráva navíc neobsahuje dostatečná data ani výpočty, které by tvrzení předkladatelů dokládaly.
„Český rozhlas dlouhodobě podporuje poplatkový systém financování. Zajišťuje nejvyšší možnou míru redakční autonomie a také stabilní, předvídatelné a transparentní financování médií veřejné služby. Poslanecký návrh, který významně snižuje příjmovou základnu, aniž by jasně doložil své dopady a zajistil jejich kompenzaci, by se nevyhnutelně promítl do rozsahu služeb pro posluchače a také bychom museli přistoupit k dalšímu snížení pracovních míst,“ upozorňuje René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu. Ohroženo by bylo zejména regionální vysílání, zpravodajství při mimořádných událostech, zahraniční a sportovní zpravodajství, původní tvorba, kulturní projekty i obsah pro děti, mladé posluchače a seniory.
Dopady v řádu stovek milionů korun a téměř 200 pracovních míst
Český rozhlas ve svých připomínkách upozorňuje, že dopady návrhu na jeho financování mohou být zásadní. U právnických osob lze podle dostupných dat propočítat roční výpadek poměrně přesně, a to na 46,5 milionu korun. U fyzických osob jde vzhledem k absenci přesných údajů o složení domácností pouze o kvalifikovaný odhad. Celkový maximální potenciální výpadek výnosů u fyzických osob Český rozhlas odhaduje na přibližně 320 milionů korun. Celkový potenciální výpadek finančních zdrojů se tak může podle odhadů Českého rozhlasu pohybovat okolo 360 až 370 milionů korun. Vzhledem k tomu, že nelze předvídat, jak rychle se domácnosti nové právní úpravě přizpůsobí, mohl by se tento výpadek projevovat postupně v horizontu měsíců, případně jednoho až dvou let.
Zásahy by se promítly také do provozu Českého rozhlasu. „Museli bychom přistoupit k výrazné revizi investic, režijních nákladů, distribuce, správy majetku či plateb kolektivním správcům. Ani tato opatření by však nestačila a část úspor by musela být realizována přímo omezením programové nabídky a obsahu poskytovaného posluchačům. Návrh by mohl znamenat také zrušení až 200 pracovních míst a ukončení spolupráce se stovkami externích spolupracovníků napříč kulturní, vzdělávací a uměleckou oblastí,“ uvádí Zavoral.
Je nutné zohlednit i omezení reklamy a sponzoringu
Český rozhlas současně upozorňuje, že při hodnocení dopadů novely nelze vycházet pouze ze změn v oblasti rozhlasových poplatků. Součástí předchozí legislativní úpravy bylo také omezení reklamního a sponzorského prostoru ve vysílání Českého rozhlasu. Pokud má být zachována úroveň financování před přijetím zákona č. 119/2025 Sb., je podle Rozhlasu nezbytné započítat i tento výpadek.
Český rozhlas proto ve svých připomínkách požaduje návrat k předchozímu časovému rozsahu obchodních sdělení v rozhlasovém vysílání, tedy k možnosti zařazovat reklamu v rozsahu tří minut denně na celoplošných okruzích a pěti minut denně na místních okruzích.
Návrh vyvolává právní i praktické nejasnosti
Vedle finančních dopadů Český rozhlas upozorňuje také na řadu právních a praktických problémů.
- Návrh podle něj obsahuje ustanovení, která mohou v praxi vyvolávat interpretační nejasnosti, zvyšovat administrativní zátěž a komplikovat správu evidence poplatníků. Jde například o nedostatečné vymezení některých nově osvobozených subjektů, chybějící kontrolní mechanismy, problematická přechodná ustanovení nebo příliš krátkou dobu pro implementaci navrhovaných změn.
Český rozhlas proto požaduje mimo jiné zpřesnění okruhu subjektů osvobozených od poplatků, jasné nastavení způsobu ověřování nároku na osvobození a stanovení delší legislační lhůty tak, aby bylo možné změny řádně promítnout do systémů pro správu rozhlasových poplatků.
- Navrhovaná novela podle Českého rozhlasu představuje zásah do předvídatelnosti a adekvátnosti financování médií veřejné služby. Snížení příjmové základny by se podle Rozhlasu nevyhnutelně promítlo do rozsahu služeb, jejichž parametry jsou vymezeny zákonem o Českém rozhlasu a Memorandem o poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání na období 2025–2030.
Český rozhlas dlouhodobě odmítá legislativní úpravy, které by měnily současný systém financování či stávající výši rozpočtu, díky které může Český rozhlas naplňovat veřejnou službu a poskytovat posluchačům široké spektrum programů a služeb v celostátním i regionálním měřítku.
Kompletní materiál obsahující připomínky Českého rozhlasu k poslaneckému návrhu novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je k dispozici v příloze.