Ranní mrazy se vracejí: jak ochránit kvetoucí stromy a proč jde o víc než letošní úrodu?
Praha 1. května 2026
Meteorologové varují před návratem ranních mrazů, které mohou v následujících dnech klesnout pod −4 °C. Pro ovocné stromy v plném květu to představuje riziko. Po zkušenosti z roku 2024, kdy mrazy zničily 60–80 % úrody u některých druhů a způsobily škody za 1,3 miliardy korun, sledují letos ovocnáři vývoj počasí s obavami. Definitivní dopady letošních mrazů bude možné vyhodnotit až v průběhu května. Každý takový rok přitom rozhoduje i o tom, kolik českého ovoce bude v budoucnu dostupné na pultech obchodů.
Podle meteorologů hrozí ranní mrazíky letos zhruba do poloviny května. Ovocnáři i zahrádkáři tak mohou stále přistoupit k preventivním opatřením, která by dopady mrazu na květy ovocných stromů zmírnila.
„Jarní mrazíky patří dlouhodobě k největším hrozbám pro české ovocnářství. Letos je situace opět citlivá kvůli brzkému nástupu vegetace. Stromy jsou už částečně poškozené, ale rozsah škod zatím nelze přesně odhadnout,“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka je u ovocných stromů běžné, že část květů po mrazech opadne. „Pokud jde o ztrátu do přibližně 50 %, příroda s tím do určité míry počítá a na úrodu to nemusí mít zásadní vliv. Rozhodující budou následující týdny,“ doplňuje.
Jak chránit stromy v květu: rozhodují hodiny
Nejohroženější jsou nyní již odkvetlé druhy – zejména meruňky, broskvoně, třešně a švestky, ale i právě kvetoucí jabloně. Nejen květ, ale především malý plůdek, je přitom extrémně citlivý – poškození může nastat už při teplotách kolem −2 °C.
Pěstitelé mají několik možností, jak dopady mrazů zmírnit:
- Zakrytí netkanou textilií – vytváří ochranné mikroklima a omezuje promrznutí květů
- Zadýmování sadu – zpomaluje ochlazování vzduchu a snižuje tepelné ztráty
- Zavlažení půdy před mrazem – vlhká půda lépe akumuluje a uvolňuje teplo
- Parafínové svíčky či ohřívače – dodatečný zdroj tepla zejména v intenzivních sadech
- Protimrazová závlaha – permanentní zavlažování v intenzivních sadech po dobu záporných teplot, kdy dochází k uvolňování skupenského tepla, které otepluje porost
Zemědělský svaz zároveň upozorňuje, že ochrana musí být provedena správně – například vlhká textilie může naopak poškodit květy přenosem chladu. Stejně důležité je kryty po mrazech včas odstranit, aby nedošlo k přehřátí rostlin.
Mrazy jsou jen špička problému: české ovocnářství slábne
Vedle každoročního rizika mrazů čelí české ovocnářství dlouhodobým ekonomickým problémům. Za posledních 30 let se výměra sadů snížila o více než 40 % a jen v roce 2023 ubylo přes milion stromů. Produkce ovoce se v roce 2024 propadla na přibližně 48 tisíc tun.
„Pěstitelé často nemají jinou možnost než sady likvidovat. Nízké výkupní ceny, vysoké náklady, včetně nákladů způsobených složitými regulacemi, a silná konkurence dovozů – zejména z Polska – v kombinaci s nízkou preferencí domácí produkce ze strany supermarketů postupně vytlačují domácí produkci z trhu,“ upozorňuje Martin Ludvík.
Situace českých ovocnářů je přitom specifická. Na rozdíl od jiných zemí Evropské unie není hlavním problémem samotná cena domácí produkce – ta je ve většině případů srovnatelná nebo nižší než u dovozů ze západní Evropy. Rozhodující roli ale hraje silný tlak levného ovoce z Polska, které v obchodních řetězcích často funguje jako cenový benchmark.
Čeští pěstitelé se tak dostávají do situace, kdy jsou nuceni přibližovat se cenám, které pro ně nejsou ekonomicky udržitelné. Pokud se jim to nepodaří, ztrácejí přístup na trh; pokud ano, produkce se jim dlouhodobě nevyplácí. Výsledkem je postupné omezování investic, stárnutí sadů a snižování produkce, což dále oslabuje jejich schopnost dodávat potřebné objemy.
Ekonomicky dává největší smysl pěstovat vysoce kvalitní jakostní ovoce pro čerstvý trh. S tím je spojen také největší problém. Kvůli nedostatku pracovní síly, kvalitativním škodám mrazem, suchem a krupobitím. Právě čerstvého ovoce se do ČR dováží nejvíce.
Problémem není jen samotné pěstování, ale i to, že čeští ovocnáři přišli o podíl na zpracování a zároveň nedokážou v současné struktuře trhu soustředit dostatečné objemy pro stabilní dodávky do obchodní sítě. Zatímco v minulosti existovala síť zpracovatelských podniků navázaných na pěstitele, dnes většina přidané hodnoty vzniká mimo Českou republiku.
Bez zpracování není stabilita: řešením jsou odbytová družstva
Podle Zemědělského svazu spočívá jedna z cest k větší stabilitě v posílení odbytových družstev. Ta mají v ostatních sektorech zejména úlohu ve vyjednání výhodnější ceny při prodeji maloobchodníkům a případně ve společném zpracování – provozování potravinářských závodů. V ovocnářství to ale není tak černobílé.
„Odbytová družstva jsou klíčem k tomu, aby české ovoce fungovalo jako jeden spolehlivý dodavatel. Nejde jen o cenu – jde o schopnost dodat obchodům stabilní objemy, jednotnou kvalitu a pokrýt delší část roku. Zároveň mohou pomoci lépe využít celou úrodu – například prostřednictvím společného třídění, logistiky a cíleného zpracování plodů, které nelze uplatnit jako čerstvé. Právě kombinace těchto kroků je v řadě evropských zemí důvodem, proč tamní ovocnáři dokážou dlouhodobě obstát, ať už společně vlastní velké zpracovatelské závody nebo pragmaticky sdílejí vybrané činnosti na regionální či národní úrovni,“ vysvětluje Martin Pýcha.
Výzva spotřebitelům: podpora domácího ovoce má smysl
Zemědělský svaz a Ovocnářská unie vyzývají spotřebitele, aby při nákupech dávali přednost českému ovoci. Každý nákup lokálních produktů pomáhá udržet domácí produkci i krajinu.
„O tom, zda budou české sady existovat i za deset let, nerozhodují jen mrazy. Rozhodujeme o tom i my všichni svými nákupy,“ uzavírá Martin Pýcha.
Spotřebitelé mohou s podporou začít už dnes – když ve svém nejbližším obchodě dají do košíku ovoce vypěstované v České republice. České farmáře mohou podpořit také například díky mapě NajdiZemědělce.cz, která propojuje producenty přímo se zákazníky.
Zemědělský svaz České republiky (ZS ČR) je největší zaměstnavatelskou organizací v zemědělství. Členové ZS ČR hospodaří téměř na 1/3 užívané zemědělské půdy a zaměstnávají přes 42 % všech pracovníků v zemědělství. Svaz je člen Konfederace zaměstnavatelských podnikatelských svazů a zastupuje zemědělce v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě). Svaz také zastupuje zemědělce a zemědělská družstva v evropské organizaci COPA/COGECA. Prostřednictvím svého členství v Družstevní Asociaci ČR se také podílí na činnosti Mezinárodního družstevního svazu v evropském regionu – Družstva Evropa.
Více informací naleznete na www.zscr.cz, fb.me/zscrCZ/, www.zemedelstvizije.cz, fb.me/zemedelstvizije/,