Radim Kopáč, Petr Stančík: Kafkova abeceda
Praha 20. května 2024
„Kafka byl vizionář i průkopník mamahotelů,“ prohlašují Radim Kopáč a Petr Stančík, autoři knihy KAFKOVA ABECEDA.
S ilustracemi Štěpána Mareše vydává Malvern.
Literární kritik a publicista Radim Kopáč a prozaik a básník Petr Stančík vzdávají hold pražskému německy píšícímu židovskému spisovateli Franzi Kafkovi (1883–1924). Jejich společná kniha KAFKOVA ABECEDA (Malvern) je neotřelým příspěvkem k letošnímu připomenutí stého výročí Kafkovy smrti. Má formát abecedy: co písmeno, to heslo a ilustrace. Texty vycházejí z konkrétních dat, jmen, míst a událostí, spjatých s Kafkou. Ilustracemi je doprovodil Štěpán Mareš, i díky tomu nelze knihu přehlédnout – Kafkův uhrančivý pohled na obálce přitahuje čtenáře jako magnet. Dílo je klíčem ke Kafkovu dílu a životu.
Pražské uvedení knihy se koná v sobotu 25. května 2024 od 10:00 na Světě knihy Praha, Sál Josefa Škvoreckého, Výstaviště Praha Holešovice. Knihu pokřtí Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Od 11:00 v Křižíkově pavilonu E následuje vernisáž dvaatřiceti původních černobílých kreseb Štěpána Mareše na kafkovský motiv, které vznikly jako ilustrace ke knize Kafkova abeceda. V 11:30 na stánku nakladatelství Malvern HA111 proběhne autogramiáda Radima Kopáče, Petra Stančíka a Štěpána Mareše.
„Čtenáři se v naší knize dozví o Kafkovi spoustu zajímavostí, například co to byl ´odradek´, anebo kde trávil předvečer židovského svátku Yom kippur – a podívají se na něj novýma očima,“ uvádí Petr Stančík, spoluautor Kafkovy abecedy.
„Kniha nemíří na kafkovské fajnšmekry, kteří hledají poslední, dosud nevypátrané ´drobty´ze spisovatelova stolu, ale čtivým, zábavným způsobem otevírá dveře do Kafkova světa. Má čtenáře podnítit, aby pokračovali v objevování Kafky, aby sáhli po Proměně, Procesu či Popisu jednoho zápasu anebo po Ortelu, tedy po textech, které v knize představujeme v konkrétních motivech,“ dodává další z autorů Radim Kopáč.
Kafkova abeceda vizuálně připomíná Abecedu Vítězslava Nezvala z roku 1926. Nejdřív je litera, pak text, pak obraz. „Letos je to právě sto let, co byl poprvé publikován soubor čtyřverší Vítězslava Nezvala Abeceda. O dva roky později vyšlo dílo samostatně, s podtitulem Taneční komposice Milči Majerové, v typografické úpravě Karla Teigeho. Formát nás inspiroval ke Kafkově abecedě. Žádný podobně pojatý úvod do Kafky zatím nevznikl,“ vysvětluje Radim Kopáč.
Podle Kopáče a Stančíka byl Kafka výjimečně citlivý a vidoucí, předjímal, co bude za deset, za sto let a mnohé jeho texty jsou až nebezpečně vizionářské. Na Kafkovi je zajímá intenzivní prolnutí života s dílem, jak jedním sytil druhé, jak nemohl žít bez psaní – a psát bez života. Na druhou stranu se podle autorů nikdy nedokázal osamostatnit, vymanit se z rodičovské bubliny.
„Kafka odmítal dospělost. To, že odešel od rodičů až v jednatřiceti, bylo v jeho době netypické, tehdy se odcházelo v osmnácti a člověk se okamžitě množil,“ uvádí Radim Kopáč. „Byl to mamánek, Dnes bychom řekli, že využíval ´mamahotel´, v tom byl průkopník, zatímco dnes je to móda,“ doplňuje Petr Stančík.
Komiksově laděné černobílé ilustrace Štěpána Mareše výtečně konvenují stylu textu. Kreslíř hledal inspiraci ve fotografických publikacích věnovaných staré Praze. Úzké uličky Židovského města, tehdejší hospůdky, drobní obchodníci, pavlače, ten zvláštní půvab, to vše mu pomohlo autenticky zachytit Kafkovu dobu.
Radim Kopáč, Petr Stančík: KAFKOVA ABECEDATři plus jedna. Tři autoři postavili knihu na počest toho čtvrtého: Kopáč, Stančík, Mareš – a Kafka. První dva dodali slovo, třetí původní, komiksově laděné černobílé kresby – a ten čtvrtý, od jehož úmrtí je to letos 3. června právě sto let, posloužil svým životem a dílem jako inspirace. Kniha je naformátovaná jako abeceda. Jednatřicet liter, a co litera, to heslo plus ilustrace. Napsané je to v žánru info-tainmentu, texty vycházejí z konkrétních dat, jmen, míst a událostí, spjatých s Kafkou, ale jdou po dvou linkách, které byly odjakživa vlastní i jemu: tedy nejenom analýza – ale taky komika. Začíná to „aeroplány v Brescii“ a končí v želízském penzionu, kde si Kafka léčil pochroumaný dech, ale taky potkal svou druhou osudovou milou Julii Wohryzkovou, a v neposlední řadě napsal „dopis otci“. Kniha je ideálním úvodem do Kafkova světa, poslouží jako rozcestník i motivace. A pak samozřejmě připomínka jednoho z největších géniů světové literatury, a nejen minulého století.Ilustrace Štěpán Mareš.Odpovědný redaktor Jakub FráňaGrafická úprava, obálka a sazba: Stará škola136 stran, MOC 298 KčVydalo nakladatelství Jakub Hlaváček – Malvern roku 2024.První vydání.www.malvern.cz
Literární a výtvarný kritik, editor a kurátor Radim Kopáč (* 1976) se zabývá okrajem literatury a kultury posledních století, je autorem řady knižních publikací, mj. Všechno je špatně, zpátky na stromy!, Praha erotická a Praha ožralá; studiemi uvedl mnohé knihy autorů původní české i překladové literatury.
Básník, prozaik, esejista, dramatik a textař Petr Stančík (* 1968) je od roku 2016 spisovatelem na volné noze. Napsal mj. řadu próz (Pérák, Mlýn na mumie, Pravomil aj.) a knih pro děti a mládež (o jezevci Chrujdovi nebo klanu H2O). Jeho texty byly přeloženy do mnoha jazyků. Kromě literatury se věnuje středověké historii.
Ilustrátor, grafik a komiksový kreslíř Štěpán Mareš (* 1972) se do povědomí veřejnosti zapsal především spoluprací s časopisem Reflex, pro nějž 28 let každý týden kreslil komiks Zelený Raoul. Vedle komiksu se věnuje kresbě, grafice a především malbě. Ilustroval řadu knih a přebalů hudebních nosičů.
Denisa Novotná