Helena Kadečková: Život s Islandem
Praha 14. března 2022
Podmanivé vzpomínky Heleny Kadečkové přibližují životní odyseu legendy české skandinavistiky, osudově spojenou s Islandem.
Helena Kadečková (1932–2018) byla v české skandinavistice posledních šedesáti let tím, čemu se říká legenda. Svými cestami, překlady, přednáškami a popularizační prací se stala neformální vyslankyní islandské či šíře severské kultury u nás a vyslankyní české kultury na Islandu. Na pražské filozofické fakultě vychovala několik generací skandinavistů včetně překladatelů a diplomatů. Své vzpomínky na Island dopsala v prosinci 2017, několik měsíců před smrtí, ale zároveň se dá říct, že je psala celý život. Zčásti vyšla ze svých starých poznámek, dopisů i publicistiky z přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, část knihy napsala nově. Autorka nám líčí Island, který do značné míry již zanikl. Vidíme ho dvojí perspektivou: okouzleným pohledem studentky, která z komunistického Československa vtrhla do svobodného světa, a pohledem pětaosmdesátileté ženy, která se vděčně ohlíží za celým životem s Islandem, ale se současnou podobou či stereotypními obrazy této ostrovní země nesouzní a nesouhlasí. Jako by tu promlouvaly dvě kontrastní stránky téže osobnosti: jedna silně kritická, odpovědná a racionální, druhá nadšená, přátelská a dobrodružná. Právě té druhé mohla dát na Islandu průchod, a proto v její knize hraje prim.
Dokončený rukopis Života s Islandem, který po prvním přečtení už nemohla dál redigovat kvůli rychlému postupu nemoci, svěřila Helena Kadečková své přítelkyni, editorce a literární redaktorce Daniele Iwashitě. Ta se ho ujala a vydala ho v nápaditém grafickém ztvárnění Otakara Karlase, s redakčním přispěním autorčiných přátel.
Vzpomínky doplňuje doslov editorky Daniely Iwashity a životopisný rozhovor pro revui Souvislosti, který s Helenou Kadečkovou vedla. Dílo doprovázené řadou vzácných fotografií vyšlo v nové edici HAF.
Helena Kadečková: ŽIVOT S ISLANDEM
V roce 1957 se pětadvacetileté absolventce germanistiky a dánštiny Heleně Kadečkové podařilo vycestovat z komunistického Československa na roční stáž na Island. Do této země i jejích obyvatel se zamilovala a zažila tu pocit bezmezné svobody: „Náhle se mi poprvé v životě zdálo, že můžu vše a za vše odpovídám jen já sama.“ Intenzivně se seznamovala s jazykem, kulturou, zvyklostmi i s pestrou společností studentů, literátů a umělců. Poznávala život jak v Reykjavíku, tak na severu, kam jezdila na sezonní práce na statek nebo jako solička sleďů. Na další studijní cesty na Island se vydala v letech 1961 a 1965. Procestovala i obeplula celý ostrov, dvakrát se zúčastnila rybářské výpravy, týden sama stanovala na Sněmovních pláních, s kamarádem Gunnarem proputovala Západní fjordy, na jihu spatřila čerstvě vynořený ostrov Surtsey… Spřátelila se se spisovateli Guðbergem Bergssonem, Halldórem Laxnessem či Þórbergem Þórðarsonem. Do Þórbergova rodiště, na usedlost Hali na jihovýchodě ostrova, se vracela po desetiletí.
Vzpomínky Život s Islandem dopsala až šedesát let po první cestě. Čerpala v nich z vlastních poznámek, dopisů i článků, které přibližují dnes již zaniklý Island let 1957–1965. Výsledný text je stylově různorodý, místy beletristicky ztvárněný, jinde dokumentární. Jak autorka píše, pojítkem knihy není ani chronologická posloupnost, ani líčení islandských přírodních a kulturních krás, ale vzpomínání na lidi, které potkávala. K okouzlenému pohledu tehdejší studentky se však přidává perspektiva pětaosmdesátileté ženy. Ta konstatuje, že se k jejímu smutku Island proměnil, avšak stále mu vděčí „za to nejlepší ve svém životě“.
Text doprovázejí vzácné barevné snímky Islandu, jak jej zachytila sama Helena Kadečková a její přátelé. Do knihy je vložena zmenšená reprodukce autorčiny cestovní mapy, kam si výpravy po moři i po souši zakreslovala.
Fotografie Helena Kadečková a její archiv
Malby Gunnar Guðmundsson (přebal a s. 100) a Ísleifur Konráðsson (s. 34)
Grafická úprava Otakar Karlas
Edičně připravila, závěrečnými texty doprovodila a vydala Daniela Iwashita
Edice HAF, svazek 1
240 stran, cena 577 Kč
První vydání, 2022
Helena Kadečková (* 14. srpna 1932 Praha, † 30. června 2018 Čerčany) – vysokoškolská učitelka, překladatelka z islandštiny, staroislandštiny, norštiny i dánštiny, editorka a autorka beletrie, odborných i popularizačních pojednání o severských autorech, literatuře, kultuře a dějinách. Nositelka islandského Sokolího řádu (1991), norského královského Řádu sv. Olava (1992) a Královského norského řádu za zásluhy (2002).
V letech 1952‒1957 studovala na FF UK němčinu a dánštinu. Během tří pobytů na Islandu v letech 1957‒1965 absolvovala studium islandštiny na univerzitě v Reykjavíku. V letech 1958‒2011 vyučovala a soustavně budovala obor severských studií na katedře germanistiky a nordistiky (nyní Ústav germánských studií) FF UK.
O severské literatuře publikovala desítky článků, předmluv a doslovů. Napsala knihy Óli, tvůj kamarád z Islandu (1971), Soumrak bohů: Severské mýty a báje (1998, 2009, 2018 a 2021), Dějiny severských literatur: Středověk (1989, 1993 a 1997) či Dějiny Islandu (2001). Vzpomínkový rukopis z roku 2017 Život s Islandem vyšel až posmrtně (2022).
Od poloviny šedesátých let vycházely její překlady severských autorů, zejména z islandštiny (Jóhann Ólafur Sigurðsson, Þórbergur Þórdarson, Halldór Stefánsson, Halldór Laxness, Guðbergur Bergsson, Fríða Á. Sigurðardóttir, Jón Kalman Stefánsson, Auður Ava Ólafsdóttir, Gyrðir Elíasson, Sjón) a norštiny (Cora Sandelová, Knut Hamsun, Liv Ullmannová či Tarjei Vesaas). Jako poslední přeložila v roce 2017 dánsky psanou novelu Islanďana Gunnara Gunnarssona Advent.
Z nejstaršího severského písemnictví převedla do češtiny Ságu o Ynglinzích a Eddu Snorriho Sturlusona (1988 a 2003), Příběh Amleta, prince jutského, jak jej ve své dánské kronice napsal Saxo Grammaticus (1996), s Veronikou Dudkovou rovněž Staroislandské povídky (1999) a Ságu o Völsunzích a jiné ságy o severském dávnověku (2011). Připravila také edici Eddy (2004) v překladu Ladislava Hegera.
Editorka Daniela Iwashita (* 1971) je literární redaktorkou, badatelkou a editorkou. Dlouhodobě se věnuje korespondenci a dílu Jakuba Demla a ediční přípravě moderní a současné literatury. Působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR.