Narine Jurjevna Abgarjanová: Tři jablka spadlá z nebe2530
Praha 2. října 2020
Román Arménky Narine Abgarjanové TŘI JABLKA SPADLÁ Z NEBE vypráví o umění přijímat život s vděčností.
Jak dát tragédii smysl – to je jedno ze sdělení románu Narine Abgarjanové Tři jablka spadlá z nebe, který nyní vydává nakladatelství PROSTOR. Ona tragédie není okamžikem ani mimořádnou událostí, ale dědičným prokletím, o němž se obyvatelé horské vesničky Maran domnívají, že jim přineslo utrpení a smrt. Kletba se během staletí stala jakýmsi přijímaným zvykem – nestříhané, dlouhé vlasy žen jsou údajně jedinou ochranou proti jejím škodlivým účinkům. Jedna z ústředních postav, Anatolie Sevojancova, o svou ochranu přijde, když jí násilnický manžel utne copy sekyrou. Otřesení obyvatelé Maranu strnou v úzkostném očekávání, jak to s Anatolií dopadne.
Dílo arménské autorky líčí každodennost malé, vymírající komunity kdesi vysoko v horách, jejíž členové, často podivíni odvyklí spojení s okolním světem, věří v nadpřirozeno. Největším zázrakem zde však je láska, která doslova vrátí život nejen lidem, ale také jejich zapomenuté pustině.
Kniha vyznamenaná prestižní ruskou literární cenou Jasná Poljana byla přeložena do 14 jazyků a dosáhla mezinárodního úspěchu. V překladu Kateřiny Šimové vydává PROSTOR.
Nakladatelství PROSTOR vydalo před třemi lety románový debut mladé tatarské prozaičky Guzel Jachiny Zulejka otevírá oči, který se tu setkal s příznivým přijetím (momentálně se chystá jeho třetí vydání). Nyní přichází s další literátkou mladší generace z oblasti někdejšího SSSR, tentokrát s arménskou spisovatelkou Narine Abgarjanovou a jejím románem Tři jablka spadlá z nebe. Ačkoliv obě autorky žijí v Moskvě a píší rusky, ve svých dílech se vracejí do zemí svých předků, do minulosti.
Narine Abgarjanová (1971) má již za sebou povícero titulů. Za Tři jablka spadlá z nebe obdržela v roce 2016 mimo jiné literární ocenění Jasná Poljana – stejně jako Guzel Jachina za román Zulejka otevírá oči. Její knihy jsou překládány do řady jazyků a dá se rozhodně mluvit o evropském renomé.
Název románu Tři jablka spadlá z nebe odkazuje na říši pohádek a kouzel, přitom nás zavádí do drsné reality chudé horské vesnice Maran. Poznáváme její stárnoucí obyvatele a historii, sahající několik generací zpátky. Maran se však na mapě Arménie najít nedá, vlastně ani o Arménii není nikde ani zmínka. Přitom osud vesnice ovlivňují skutečné dějinné události, jako byla arménská genocida Turky, hladomor či válka o Náhorní Karabach. „Příběh Maranu tak může fungovat stejně dobře jako obraz tragické arménské historie i nadčasové podobenství o tradičním životním řádu vzdorujícím tlaku modernity,“ píše v doslovu překladatelka Kateřina Šimová.
V tomto ohledu má text blízko k Márquezovu románu Sto roků samoty, k němuž jako k inspiračnímu zdroji se Abgarjanová přímo hlásí a s nímž její text pojí přímé paralely a aluze. „Macondo i Maran jsou fiktivní vesnice odloučené od vnějšího světa, stojící mimo konkrétní časoprostor, přesto se v nich zrcadlí tragické dějiny dvacátého století, ať už toho jihoamerického, nebo arménského. K Márquezovi vede také žánrová charakteristika románu – magického realismu, pro nějž je typická přirozená koexistence realistických a fantaskních motivů,“ pokračuje Šimová.
Sílu prózy podtrhuje autorčin bohatý lyrický jazyk, evokující vůni smažených kousků brynzy, hořících polen a krajíců domácího chleba opékaného na kamnech.
Narine Abgarjanová: TŘI JABLKA SPADLÁ Z NEBE (anotace)
Životem usmýkaná Anatolie Sevojancova se chystá na smrt. Nepochybuje, že má nevyléčitelnou nemoc a že to s ní půjde rychle. Osud však pro ni má připravenou úplně jinou cestu… Podmanivý příběh o lásce a smrti se odehrává vysoko v horách ve starobylé kamenné vesnici Maran, kterou s vnějším světem spojuje pouze zastaralý telegraf a strmá cesta. V chátrajících domcích zůstává jen třináct stařen a osm starců, kteří nechtěli opustit hroby svých blízkých a odejít do nížiny. Jejich životy se odvíjejí v souladu s přírodou a prastarými tradicemi. Své místo tu mají sny, věštby, zázraky i prokletí. Do tohoto uzavřeného světa pronikají události bouřlivého dvacátého století – velké řeže, revoluce, hladomor a války, jež poznamenávají osudy jednotlivců i celé vesnice. Arménská autorka Narine Abgarjanová propojuje reálné s magickým a s jemným humorem a nesmírnou něhou vypráví univerzální příběh o tom, že láska vždy vítězí nad smrtí. A že zázraky se dějí. A že na ně nikdy není pozdě…
Román Tři jablka spadlá z nebe získal prestižní ruskou literární cenu Jasná Poljana, byl přeložen do 14 jazyků a dosáhl mezinárodního úspěchu.
Z ruského originálu С неба упали три яблока, vydaného nakladatelstvím Astrel imprint v Petrohradě roku 2015, přeložila Kateřina Šimová
Odpovědný redaktor Ondřej Horák
264 stran, MOC 297 Kč
Vydalo nakladatelství PROSTOR roku 2020
První vydání
www.eprostor.com
Narine Jurjevna Abgarjanová (1971) se narodila v arménském městečku Berd. Od roku 1993 sice žije v Moskvě a píše rusky, ale ve svých prózách se do Arménie a ke svému arménskému dětství a mládí stále vrací. V roce 2010 ji proslavila dětská novela Maňuňa o veselých příhodách dvou malých rozpustilých kamarádek v kulisách arménského maloměsta osmdesátých let, které díky velkému úspěchu přibyla v následujících letech další dvě pokračování. Dětské literatuře se Abgarjanová věnuje i nadále. Autobiografickou trilogii o arménském dětství doplnila v roce 2011 kniha Náplava (Ponajechavšaja), tragikomická historie mladé dívky, která v divokých devadesátých letech přijede z malé horské republiky dobývat Moskvu. S Arménií a jejím prostým, nehybným a poetickým světem jsou neoddělitelně spjaty i autorčiny prózy psané na vážnější notu, sborníky povídek Lidé, kteří jsou vždy se mnou (Ljudi, kotoryje vsegda so mnoj, 2014) a Zuzali (2016) i román Tři jablka spadlá z nebe (PROSTOR, 2020). Zatím poslední autorčinou knihou je drásavý soubor krátkých povídek o lidských osudech poznamenaných válkou o Náhorní Karabach Žít dál (Daleje žiť, 2018).
Kateřina Šimová (*1979), překladatelka českého vydání
Vystudovala rusistiku na Filozofické fakultě UK a ruská a východoevropská studia na Fakultě sociálních věd UK, kde pokračuje v postgraduálním studiu v oboru moderní dějiny. Mezi oblasti jejího badatelského zájmu patří dějiny ruské kultury a rusko-české kulturní vztahy. Je spoluautorkou knihy Cesty do utopie: Sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů (PROSTOR, 2017), pro nakladatelství PROSTOR přeložila román Michaila Osorgina Příběh jedné moskevské ulice (2018).
S takřka pohádkovou atmosférou vypráví Narine Abgarjanová příběh o rodině, přátelství a síle společenství.
FOREWORD REVIEWS
Něžný a podivuhodný příběh o umění přijímat život, o vytrvalosti a lásce. Odlehlá vesnice je dějištěm překvapivého romantického vztahu, vykresleného s humorem, empatií a půvabem.
Mary Chamberlainová, autorka Švadleny z Dachau
Vyprávění čerpající z arménské lidové tradice zpracovává mytická témata v čarovném příběhu plném podrobně vykreslených denních činností, domů s „komíny, které se chytaly za podolek nebe“ a působivých detailů ze života pokorných postav.
PUBLISHERS WEEKLY