Emil Hruška a Jacqueline Giesová: Pán Protektorátu K. H. Frank a jeho pravá ruka Rebert Geis
Praha 17. února 2020
Kniha Pán Protektorátu Emila Hrušky přináší portrét Karla Hermanna Franka, nacisty, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v protektorátu Čechy a Morava, není obyčejnou životopisnou knihou, nýbrž detailně zpracovaným příběhem jednoho z tyranů vlastního národa. Na stránkách knihy poznáme nejen jeho osobní život i rodinu, ale také vztah k dalším nacistickým pohlavárům – Konradu Henleinovi, Konstantinu von Neurathovi, Reinhardu Heydrichovi, Kurtu Daluegemu či Wilhelmu Frickovi, seznámíme se s Frankovými poradci, mezi nimiž nad jiné vynikal jeho osobní tajemník Robert Gies, i s koncepcí protektorátní politiky, s jeho podílem na vyhlazení Lidic a Ležáků či s aférou o „tajné sekretářce“.
K. H. Frank by však nedokázal svou roli plnit, kdyby neměl k ruce a za zády vysokého důstojníka SS dr. Roberta Giese jako svého osobního tajemníka a později šéfa ministerského úřadu. Gies, Heydrichův člověk, byl mocným mužem v pozadí, skutečnou „šedou eminencí“, označovanou též za Frankova „zlého ducha“. Jak pamětníci, tak historikové se shodují v tom, že na všech Frankových závažných činech a opatřeních se Gies podílel a stál rovněž za vznikem pro nacisty klíčových memorand, Frankem podepsaných, včetně toho, které se týkalo „konečného řešení české otázky“. Robert Gies byl nakonec lépe informován o dění v protektorátu než sám K. H. Frank a jeho reálná moc byla obrovská. Na knize o SS-Standartenführerovi Robertu Giesovi spolupracoval Emil Hruška s jeho vnučkou Jacqueline Geisovou.
Emil Hruška
PÁN PROTEKTORÁTU
Portrét Karla Hermanna Franka, nacisty, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v protektorátu Čechy a Morava, není obyčejnou životopisnou knihou, nýbrž detailně zpracovaným příběhem jednoho z tyranů vlastního národa. Na stránkách knihy poznáme nejen jeho osobní život i rodinu, ale také vztah k dalším nacistickým pohlavárům – Konradu Henleinovi, Konstantinu von Neurathovi, Reinhardu Heydrichovi, Kurtu Daluegemu či Wilhelmu Frickovi, seznámíme se s Frankovými poradci, mezi nimiž nad jiné vynikal jeho osobní tajemník Robert Gies, i s koncepcí protektorátní politiky, s jeho podílem na vyhlazení Lidic a Ležáků či s aférou o „tajné sekretářce“…
Kniha vychází ve druhém, opraveném a doplněném vydání úspěšného titulu renomovaného autora literatury faktu.
(ukázka z přebalu knihy)
Mohl jsem přednášet skoro bez přerušení a Vůdce po mém výkladu prohlásil, že s těmito návrhy zcela souhlasí a schválil je. Já jsem se měl rychle vrátit do Prahy k jejich provedení. Poprosil jsem potom Vůdce, abych se mohl vyjádřit ke své osobní situaci. […] Vůdce okamžitě prohlásil: „Už na začátku jsem vám k tomu sdělil své stanovisko. Chci ale, abych vás zcela uklidnil a nevzal vám radost z vaší práce, říci vám teď následující: Konstrukce v jistém smyslu samostatného uzavřeného území – českého prostoru – bude pod říšským protektorem nebo pod podobným funkcionářem, řekněme jakýmsi ,vicekrálem‘ – bude ještě dlouhou dobu zachována. […]
Pro politiku v protektorátu může být v budoucnosti – pokud nedojde jako nyní k mimořádnému stavu – příslušný a odpovědný státní tajemník samotný. Vy jste jediný a skutečný znalec českého prostoru a problému, a proto jste pro mě nepostradatelný. Z tohoto důvodu vám ještě jednou výslovně nařizuji, abyste od nynějška jezdil s co největším zajištěním, tedy s opancéřovaným autem, které vám dám k dispozici, a s odpovídajícím ozbrojeným doprovodem. Jste v protektorátu trvalým elementem, politickým ministrem, bez jehož vědomí a souhlasu nemůže být proveden žádný politický akt.“
(28. května 1942)
E-shop: http://epocha.cz/kniha/emil-hruska-pan-protektoratu-druhe-vydani-vazana-s-prebalem/
E-kniha: https://www.palmknihy.cz/dejiny-fakta/pan-protektoratu-2-vyd-202885
Emil Hruška, Jacqueline Giesová
PRAVÁ RUKA K. H. FRANKA
Je pravdou, že K. H. Frank byl v letech 1939–1945 faktickým pánem Protektorátu Čechy a Morava. Po celou tu dobu usiloval nikoli neúspěšně o to, aby Hitlerem mu zadaná politická linie – udržet na svěřeném území co největší klid a zajistit chod zbrojní výroby – byla striktně dodržována, a to jak tvrdými represivními opatřeními, tak politikou „cukru“. Frank by však nedokázal svou roli plnit, kdyby neměl k ruce a za zády vysokého důstojníka SS dr. Roberta Giese jako svého osobního tajemníka a později šéfa ministerského úřadu. Gies, Heydrichův člověk, byl mocným mužem v pozadí, skutečnou „šedou eminencí“, označovanou též za Frankova „zlého ducha“. Jak pamětníci, tak historikové se shodují v tom, že na všech Frankových závažných činech a opatřeních se Gies podílel a stál rovněž za vznikem pro nacisty klíčových memorand, Frankem podepsaných, včetně toho, které se týkalo „konečného řešení české otázky“. Robert Gies byl nakonec lépe informován o dění v protektorátu než sám K. H. Frank a jeho reálná moc byla obrovská. Gies stál rovněž za tzv. úklidovými opatřeními prováděnými nacisty na konci války, dohlížel na ukrytí „štěchovického archivu“ a zcela nepochybně věděl, kam byly z Prahy odvezeny insignie Univerzity Karlovy a její archiv.
Po skončení války Robert Gies „zmizel“: po krátké internaci Američany se skrýval v západním Německu pod falešným jménem, aby po nějaké době zahájil svou další kariéru. Pokusy v 60. letech postavit Giese před soud jako válečného zločince vyzněly do prázdna.
(ukázka z přebalu knihy)
Historie protektorátní éry z hlediska nacistické okupace, represe a exploatace byla psána ostrým perem K. H. Franka, kdy inkoust do kalamáře mu doplňoval věrný a spolehlivý Robert Gies, jenž začasto pod Frankovo pero položil list s textem, který vypracoval pouze on sám a s nímž se Frank ztotožnil. Oba byli pověstnými „pachateli od psacího stolu“, ale zatímco Frankovu odpovědnost, vzhledem k jeho funkcím a pravomocím, bylo možné kvantifikovat a klasifikovat (zejména po válce, kdy Frank stál před soudem), u Giese to je mnohem složitější právě kvůli jeho roli „muže v pozadí“, „šedé eminence“. Obecně platí, že Gies uskutečňoval nacistickou politiku v protektorátu stejně aktivně a důsledně jako jeho šéf, leč jeho formální rozhodovací pravomoc byla nesrovnatelně nižší, a tudíž i osobní odpovědnost, z právního hlediska, mnohem menší. Odpovědností morální, svědomím, není třeba se u těchto „pachatelů od psacího stolu“ jakkoli zabývat; pokud snad existovala, pak jen jako ten pověstný špendlík v kupce sena…
E-shop: http://epocha.cz/kniha/emil-hruska-prava-ruka-k-h-franka-prvni-vydani-vazana-s-prebalem/
E-kniha: https://www.palmknihy.cz/dejiny-fakta/prava-ruka-k-h-franka-202950
Emil Hruška (* 1958)
Vystudoval práva (s pozdější specializací na právo průmyslového vlastnictví) a žurnalistiku. Mnoho let působil jako novinář a podnikový právník (mimo jiné v plzeňském holdingu ŠKODA). V rámci výkonu své profese pobýval v řadě evropských zemí a také v Mongolsku. Od roku 2004 se specializuje na problematiku Evropské unie a působí jako poradce některých českých poslanců Evropského parlamentu. V letech 2004–2009 pobýval trvale v Bruselu. Literární činnost a publicistika se často překrývá s jeho profesním zájmem. Z dlouhé řady jeho knih jmenujme například Akce Zeppelin (1999), Sudetoněmecké kapitoly (2008), Konrad Henlein – Život a smrt (2010), Boj o pohraničí (2013), Aktovky v dějinách (2015), Nacisté a české poklady (2016), Stíny nad Belgií (2017), Pravá ruka K. H. Franka: SS-Standartenführer Robert Gies v protektorátu (2019). Je také autorem řady povídek, jejichž překlady vyšly i v Německu a Číně. Publikoval rovněž velké množství článků a odborných statí v českém a německém tisku.
Jacqueline Giesová (* 1967)
Vystudovala dějiny umění a dnes pracuje jako učitelka. Už v mládí pátrala po „temných stínech zločinů“ svého dědečka, které trápily jejího otce. Jacqueline Giesová je vnučkou SS-Standartenführera Roberta Giese, svého času šéfa ministerského úřadu K. H. Franka, jehož byl v letech 1939–1945 nejbližším spolupracovníkem. Giesová se postupně přiblížila minulosti svého dědečka a tím se přiblížila i svému otci, majícímu po celý život výčitky jako „syn pachatele“. V roce 2017 se J. Giesová rozhodla předstoupit před veřejnost s tím, co o svém dědečkovi zjistila a jak o něm smýšlí jak ona, tak její otec, zesnulý v roce 2018. Jacqueline Giesová žije v Berlíně.
Informace o knize
Titul: Pán protektorátu
Podtitul: K. H. Frank známý i neznámý
Autor: Emil Hruška
Obálka: Lukáš Tuma
Formát: vázaná s přebalem, 145 x 205 mm
2. vydání, 368 stran, MOC 345 Kč
Nakladatel: Nakladatelství Epocha
ISBN: 978-80-7557-226-4
Informace o knize
Titul: Pravá ruka K. H. Franka
Podtitul: SS-Standartenführer Robert Gies v protektorátu
Autor: Emil Hruška, Jacqueline Giesová
Obálka: Lukáš Tuma
Formát: vázaná s přebalem, 145 x 205 mm
1. vydání, 200 stran, MOC 199 Kč
Nakladatel: Nakladatelství Epocha
ISBN: 978-80-7557-227-1
O Nakladatelství Epocha
Nakladatelství Epocha se zaměřuje především na literaturu faktu a historii, velký prostor je však věnován i beletrii a titulům v žánrech fantasy, sci-fi a horor. Většina produkce Nakladatelství Epocha je dostupná rovněž ve formě e-knih.
Jan Dlouhý