Milan Syruček: Bude Putin odhodlán použít i jaderné prostředky? Ubohá Ukrajina

Praha 25. února 2022

Před dvěma dny jsem na tomto místě psal o rusko-ukrajinských vztazích a mj. jsem z knihy Solženicyna Rusko v troskách citoval tuto větu: ,,Rusko nemůže v žádné formě bez váhání zradit mnohamilionové ruské obyvatelstvo na Ukrajině, zříci se naší jednoty s ním…´´

Jak o tom svědčí události posledních hodin, Vladimír Putin do posledního písmene naplňuje činem tato slova. Náznaky toho byly v posledních dnech v tom, že u ukrajinských hranic se soustředilo na 190 000 ruských vojáků. Jak se ukazuje, nebyly tam jen proto, aby ,,osvobodily´´ dvě samozvané republiky – Doněckou a Luhanskou, s jejímiž představiteli okamžitě podepsal dohody jako se zcela nezávislými státy.

Nyní je vlastně celá Ukrajina podrobena ruským náletům a s největší pravděpodobností budeme svědky pokusu vojensky obsadit celou zemi. Ještě včera jsem doufal, že tomu tak nebude. Spíš bych měl napsat, že chtěl jsem doufat, protože jsem se domníval, že Putin přece jen nepřekročí určitou červenou čáru a nezačne skutečnou válku v samém srdci Evropy. Ale dnes ve čtyři hodiny ráno se tomu tak stalo.

Samozřejmě nemohu předvídat, jak se situace bude dál vyvíjet, ale začalo-li masové bombardování, je to vždy předzvěst frontálního útoku. Putin se prostě rozhodl Ukrajinu okupovat a připojit ji k Rusku, tak jako to učinil s levobřežní částí Dněpru v roce 1654 ruský car, když tím odpověděl na žádost Bohdana Chmelnického, aby mu pomohl odrazit polský útok na západní Ukrajinu. 

Nejvíce mě znepokojila Putinova slova z jeho projevu, jímž oznamoval zahájení vojenských operací proti Ukrajině, jeho zmínka, že zvážil všechny okolnosti, včetně toho, kdyby se někdo pokusil z vně Ukrajiny této zemi pomoci. Při zvážení všech možností z toho vyplývá jediné možné východisko: nebude váhat použít i jaderné prostředky. To by však znamenalo celosvětovou katastrofu.

Aby to zdůvodnil, argumentoval tím, že jednak tím brání samotné Rusko a jednak, že je nezbytné zlikvidovat na Ukrajině neonacistické síly, které se v současné době podle něj podílejí na vedení Ukrajiny. Ale neonacistické síly jsou přece dnes v řadě jiných zemí, dokonce v samotném Rusku, byť nijak vlivné. A jestli tím  myslí následovníky banderovců, které ukrajinský prezident Viktor Juščenko glorifikoval, tak za prvé banderovci s nacisty neměli nic společného, to měl přece Vlasov, který byl Rusem, nikoliv Ukrajincem. A za druhé toto rozhodnutí o jejich jmenování národními hrdiny už v roce 2010 zrušil ukrajinský soud. O jakých neonacistech tedy Putin mluví a jak silní by podle něj měli být, když se rozhodl též z tohoto důvodu bombardovat řadu ukrajinských měst?

Vnucuje se tedy stále silněji otázka, proč se Putin vůbec rozhodl vojensky napadnout svého pokrevního bratra a proč tak učinil právě nyní? K ochraně Rusů, kteří na Ukrajině žijí? Ale vždyť v drtivé většině ti, kteří na Ukrajině mají za svůj mateřský jazyk ruštinu, nejsou přece Rusové, ale stejně takoví Ukrajinci, jako ti v západní části země, která z řady důvodů je prostě dvojjazyčná. Jistě, poněkud zjednodušuji, protože podle televizních záběrů ti ruskojazyční Ukrajinci ze dvou donbaských republik ve své většině skutečně vítali současné ruské vojáky jako své osvoboditele. Do jisté míry to připomíná sudetské Němce v dobách naší první republiky. Ale každé historické srovnání pokulhává a nelze jednu historickou zkušenost přenášet na jinou současnou skutečnost.

Tak jaký tak závažný důvod ho vedl k rozhodnutí začít válku o Ukrajinu právě nyní? Přiznám se, že stále o tom přemýšlím, zvláště když se chystal vést vážná jednání s americkým prezidentem o změkčení současné poměrně napjaté mezinárodní situace. Nebylo to právě proto, aby se nemusel Bidenovi v něčem zavázat? Zhodnotily jeho zpravodajské služby dostatečně to, že reakce na jeho čin bude sice slovně ostrá, ale nezvratně nepřekročí jistou mez? Samozřejmě musí očekávat odpověď minimálně v sankcích? Spočítal si jejich dosah, zvláště z toho hlediska, že mohou postihnout ty ruské oligarchy, kteří ho zatím podporují? Pravda, těch nejsilnějších je sotva stovka, ale budou-li postiženy jejich podnikatelské a tedy životní zájmy, budou ho v této expanzi i nadále podporovat? Vždyť mohou ho ohrozit i nepřímo, tím že podlomí ekonomiku, vyvolají inflaci, nedostatek zboží a tím nespokojenost obyvatel. Ale to už zabíhám do sféry spekulací a to není moje parketa, zůstaňme u faktů. K nim se vyjádřil i náš prezident a musím s uspokojením říci, že jeho slova souzněla s mým myšlením.