Charles Webb, Terry Johnson, Calder Willingham, Buck Henry: Absolvent
Praha 1. února 2022
Premiéra 12. února 2022 Divadlo Na Fidlovačce
Paní Robinsonová: Benjamine, co si o mně myslíš?
Benjamin: Paní Robinsonová, myslím, že jste nejpřitažlivější ze všech přátel mých rodičů.

Benjamin Braddock se vrací domů jako úspěšný absolvent prestižní univerzity a jeho zazobaní rodiče uspořádají na jeho počest slavnostní večírek. Na Benjamina podle všech hostů čeká jasně nalinkovaná skvělá budoucnost plná kariérních zářezů, válení se v hromadě peněz, zbytečných věcí, prázdných žvástů, dobrého pití a sexuálních prožitků. Benjamin má ale pocit, že do tohoto světa ještě nepatří, chce prožít něco opravdového. A tak oslavu sabotuje. Dojemně nesmělý mladík zaujme atraktivní paní Robinsonovou, manželku přítele Benova otce. Rozhodne se Benjamina svést a vrátit svému nudnému životu něco alespoň trochu šťavnatého a dobrodružného.
“Když jsem se dozvěděla o nabídce Divadla Na Fidlovačce zahrál si Paní Robinsonovou, vnitřně jsem zajásala. Protože ta role a je skvělá a já jsem snad do ní už vnitřně dozrála. Měla jsem velkou radost. Absolvent je můj oblíbený příběh. Film je nádherně vizuální a herecky je prostě famózní. Má styl a názor a to bych si přála přenést i na divadla. Mám štěstí na Benjamina. Dan Krejčík je vynikající parťák – lidsky i herecky. A nadšená jsem z režie Natálie Deákové, která nás vede k pravému činohernímu divadlu.” Jitka Schneiderová, představitelka Paní Robinsonové
Situace se zkomplikuje, když se Benjamin zamiluje do dcery paní Robinsonové, Elaine. A až klasický příběh milostného trojúhelníku se přetaví do generační vzpoury mladých vůči hodnotám rodičovského světa. Benjamin ve své lásce k Elaine zahlédne i svou šanci na osvobození se z prototypu americké dokonalosti, kdy věci ovládají život člověka a spoutávají ho stejně jako potápěčský skafandr. Není jednoduché se z něj vysoukat, ale Benjamin se o to pokusí s veškerou vášní, která se v něm vzedme. Jeho útěk od hodnot a životního stylu rodičů je ale spíše osamělý. Po útěku ze svatby se Benjamin a Elaine ocitnou sami, mírně otřesení svou rebélií, a míří do budoucnosti, která je plná otazníků. Vítej, temnoto, má stará přítelkyně.

Příběh Benjamina, Elaine a paní Robinsonové, který v roce 1963 vydal tehdy čtyřiadvacetiletý neznámý spisovatel Charles Webb, se záhy dostal na filmové plátno. Díky režii Mika Nicholse a hereckým výkonům Dustina Hoffmanna a Anne Bancroft se z Absolventa stal nesmrtelný kulturní fenomén. Předznamenal také velmi bouřlivé změny, které se v Americe šedesátých let odehrály.
“Šedesátá léta mě jako fenomén velmi zajímají. Během práce na Absolventovi jsem si připomněla historicko-společenský kontext této dekády v Americe, i samotnou proměnu společnosti během této doby, a nemohla v ní nevidět neuvěřitelné paralely s dneškem. To, jak se v posledních letech bouří mladší generace vůči generaci otců, je velice podobné tomu, jak se tehdy chovala generace hippies, která byla logickým vyústěním celých šedesátek. Zažíváme podobnou společenskou revoluci a vztahy mezi muži a ženami, mezi rodiči a dětmi, procházejí podobnou proměnou. Starý řád se otřásá v základech a otěže přebírá nový, postavený na zcela opačných principech. Myslím, že Absolvent rezonuje s každou mladou generací, ale s některými zásadněji, někdy je ta vzpoura masivní a prorůstá do celé společnosti. A tu velkou proměnu, myslím, žijeme právě teď,” říká k Absolventovi režisérka Natália Deáková.
Divadlo Na Fidlovačce zařazuje na repertoár divadelní úpravu Absolventa z pera Terryho Johsona z roku 2000, která zazářila na londýnském West Endu a měla 750 repríz. V hlavním rolích se představí Jitka Schneiderová a Daniel Krejčík.
Divadlo Na Fidlovačce zařazuje na repertoár divadelní úpravu Absolventa z pera Terryho Johsona z roku 2000, která zazářila na londýnském West Endu a měla 750 repríz. V hlavním rolích se představí Jitka Schneiderová a Daniel Krejčík.
Hello darkness, my old friend
I’ve come to talk with you again
Because a vision softly creeping
Left its seeds while I was sleeping
And the vision that was planted in my brain
Still remains
Within the sound of silence
Úryvek z písně Sound of Silence, kterou pro film Absolvent složili Simon&Garfunke
Lucie Purchartová
Charles Webb, Terry Johnson, Calder Willingham, Buck Henry
ABSOLVENT
Překlad: Pavel Dominik
Režie: Natália Deáková
Dramaturgie: Kateřina Jonášová
Scéna: Lukáš Kuchinka
Kostýmy: Jana Smetanová
Hudba: Jakub Kudláč
Pohybová spolupráce: Rostislav Šrom, Adéla Stodolová
Asistent režie: Petr Veselý
Herecké obsazení:
Benjamin Braddock Daniel Krejčík
Paní Robinsonová Jitka Schneiderová
Elaine Robinsonová Martina Jindrová
Pan Robinson Václav Vašák
Pan Braddock Daniel Rous
Paní Braddocková Dana Černá
Recepční, číšník, gogo tanečník, psychiatr Petr Kolman
Bohatý bez peněz – Charles Webb
Benjamin: Miluješ mě. Já to vím. – Robinsonová: Nic neříkej, Elaine. – Elaine: Když si vezmu tebe, zkazím si život. – Benjamin: Nezkazíš. – Robinsonová: Zkazí.

Výjimečný životní příběh autora románu The Graduate, knižní předlohy filmu i divadelní hry Absolvent, Charlese Webba, je předobrazem toho, jak mohl pokračovat příběh Benjamina a Elaine po jejich útěku z kostela. Charles Webb se narodil v roce 1939 v San Francisku a vyrůstal v Pasadeně. Pocházel z velmi dobře situované rodiny. Otec byl kardiolog. Charles získal titul z americké historie a literatury na univerzitě v Massachusettes. Ačkoli patřil mezi průměrné studenty, podařilo se mu získal dvouleté spisovatelské stipendium, které využil k napsání Absolventa. V roce 1962 se oženil se svou osudovou láskou Evu Rudd, kterou poznal za studií. Svatba, kterou si prosadili i přes protesty Eviných rodičů, se stala gestem loučení se středostavovským materialistickým světem. Vypadali sice jako typický americký novomanželský pár – nevěsta v bílém, školní kaple, na seznamu hostů celé město – ale udělali vše proto, aby se jím nestali.
Všechny svatební dary prodali zpět hostům a peníze věnovali na charitu. Systematicky se zbavovali veškerého majetku: prodali všechny tři domy, které postupně vlastnili, rozdali dědictví po rodině Webbů včetně uměleckých děl od Andyho Warhola, Roye Lichtensteina či Roberta Rauschenberga.
Koncem 70. let se přestěhovali do Kalifornie a své dva syny, Johna a Davida, se rozhodli vzdělávat doma, což v té době nebylo v Americe legální. Často se proto stěhovali, bydleli v obytňáku a jezdili z jednoho kempu do druhého. V rozhovoru pro The Washington Post v roce 1992 John Webb nazval tuto část svého vzdělání „unschoolingem“. Charles a Eva Webbovi střídali různá sezónní zaměstnání: pracovali jako pokladní v Kmartu, pomocníci na poli, uklízeči.
“Když vám dojdou peníze, je to očistný zážitek.” Charles Webb
V roce 1981 se na protest proti instituci manželství rozvedli, ale zůstali párem. Znovu se vzali v roce 2001 kvůli britským imigračním pravidlům a zůstali spolu až do své smrti v roce 2019. Eva si na protest proti diktátu ženské krásy oholila hlavu a přijala umělecké jméno „Fred“ ze solidaritě s kalifornskou podpůrnou skupinou pro muže s nízkým sebevědomí. Fred se zabývala především výtvarným uměním a performacemi.
Před americkými zákony a také dluhy, které na ně tlačili, v roce přesídlili do Anglie, kde žili v naprosté vědomé chudobě. Charles psal celý život (je autorem 9 románů), ale nikdy už nedosáhl fenomenálního úspěchu Absolventa, před kterým celý život spíše prchal. Odmítal autogramiády svých knih, považoval je za nemorální. David Webb, jeho syn, údajně v rámci své umělecké performance vařil a jedl výtisk The Graduate s brusinkovou omáčkou. Otec byl prý nadšen.
Filmová práva na jeden z nejvýdělečnějších filmů historie prodal Charles Webb za symbolických jednorázových 20 000 dolarů, ačkoli scénáristé filmu v podstatě jen opsali knižní dialogy. Autorská práva Charles věnoval Anti-Defamation League (Lize proti pomluvám). Po obrovského úspěchu filmu nabídl producent Joseph E. Levine Webbovi kompenzaci ve výši 10 000 dolarů. Režisér filmu Mike Nichols inkasoval 1 000 000 dolarů.
Na začátku 90. let Charles Webb napsal román “Gwen“, příběh vyprávěný dcerou Benjamina a Elaine. Benjamin jako školník ve své staré škole a našel vysvobození v tom, že se vzdal svého majetku, aby mohl sloužit druhým. Gwen ale nebyla nikdy publikována. V dubnu 2006 oznámil vznik pokračování Absolventa s názvem Home School, ale odmítl je publikovat v plném rozsahu z důvodu mezery v autorských právech.
Když v 60. letech prodal filmová práva pro “The Graduate”, vzdal se i filmových práv na všechna pokračování. Pokud by tedy publikoval Home School, Canal+, francouzská mediální společnost, která nyní vlastní práva na The Graduate, by jej mohla bez jeho svolení jakkoli audiovizuálně zpracovat. Věc se nicméně vyřešila a kniha vyšla v roce 2007.
Fred zemřela v roce 2019 a Charles o rok později. Dokázali to, o čem Benjamin s Elaine jen snili – žít svůj život bez omezení věcmi, mocí společnosti, peněz a konzumu, v naprosté oddanosti umění a své vzájemné lásce.
“K literární předloze jsem se dostala až během příprav na naši inscenaci, pořídila jsem si ji v originále, k mému velkému překvapení jsem zjistila, že neexistuje český překlad. Kniha mě nesmírně zaujala svou strohostí, minimalismem, kdy autor zcela nezaujatě, až s jakýmsi reportérským odstupem popisuje Benjaminův příběh, aniž by nám dal nějaká zásadní vodítka k pochopení psychologie hlavních postav. Komplexní obraz postav se skládá až z jejich jednání, ovšem mnohé si jako čtenáři musíme domyslet. Ta forma mi přijde velmi originální, nečekaná a na tu dobu nejspíš i revoluční. Bez zbytečných literárních kudrlinek Webbs formuluje velmi silnou generační výpověď, aniž by byla jakkoli mladicky hysterická či křiklavě apelativní. V tomhle všem spatřuju velkou inspiraci – a o minimalismus a koncentrovanost se snažím jak ve vedení herců, tak v samotných situacích.”
Natália Deáková
Jesus loves you more than you will know
“Tušili jsme, že to bude dobré, ale o takovém úspěchu jsme si netroufali ani snít. Je to jako výbuch, protržení přehrady. Kdekoli se Absolvent hrál, za jakéhokoli počasí, v jakoukoli denní dobu, všude bylo vyprodáno. A lidé se vraceli dvakrát, třikrát, aby ho znovu viděli. Za celé ty roky, co jsem v oboru, jsem nic takového nezažil.” Joseph E. Levine, prezident Embassy Pictures
Absolvent se stal kulturním fenoménem. Za prvních šest měsíců vydělal v devíti stech padesáti kinech více než třicet pět milionů dolarů – z toho více než dva miliony v New Yorku, a stal se jedním z nevýdělečnějších filmů historie. Absolvent měl ovšem nejen komerční úspěch. I podle filmových kritiků se jednalo o výjimečné dílo: “Je to milník v historii amerického filmu,” píše Stanley Kauffmann v New Republic. Byl zahrnut do žebříčků deseti nejlepších filmů, které sestavil Newsweek, Saturday Review, Cue, National Board of Review či Times. Získal pět ze sedmi cen Zlatý glóbus, byl nominován na sedm Oscarů a získal Oscara za nejlepší režii. Jeho ústřední píseň — Mrs. Robinson od dua Simon&Garfunkel – byla řadu měsíců číslem jedna americké hitparády. Čím tato hořká komedie režiséra Mikea Nicholse z roku 1967 tak okouzlila celýsvět a Ameriku především? Bylo to kombinací Nicholsovy výrazné energické a silně vizuální režie, hereckých výkonů, především dojemného Dustina Hoffmanna v roli neobvyklého rebela Benjamina, geniální hudby Simona&Garfunkela a souznění s dobovými i univerzálními tématy. Druhá polovina šedesátých let v Americe toužila stejně jako každá jiná doba po hrdinovi, který zboří starý svět – svět plný násilí, rasových a genderových nerovností, přetvářek a moci peněz. Ale udělá to jemně, nehrdinsky, nemotorně. Benjamin Braddock si – mnohem masověji než vrstevnické filmy Bony a Clyde nebo Easy Rider – srdce Ameriky získal
svou blízkostí k prožitkům a skutečnému životu mladé generace. Takových “benjamínků”, kteří chtějí žít možná jen trochu jinak, než jak jim to linkují jejich rodiče, je pořád plný svět.
• Paul Simon původně napsal pro film Absolvent dvě písně, ale ani jedna se Nicholsovi nelíbila. Tak přišel se skladbou Mrs. Robinson, která se původně jmenovala Mrs. Roosvelt a ve filmu zazněl jenom refrén, protože zbytek ještě nebyl v době natáčení filmu hotov.
• Při konkurzu byl Dustin Hoffman nervózní a často se zakoktával. Odešel v domnění, že roli v žádném případně nedostal. U Nicholse ale vyhrála právě jeho rozpačitost.
• Anne Bancroft byla o pouhých 8 let starší než herečka Katharine Ross, která hraje její dceru.
• V castingu na roli Benjamina se vystřídali Robert Redford, Jack Nicholson nebo Warren Beatty, který téhož roku zazářil jako gangster ve filmu Bonnie a Clyde.
• Postavu pana Braddocka si mohl zahrát Ronald Reagan, ale neprošel konkursem.
• Mike Nichols se stal prvním režisérem, který dostal 1 000 000 dolarů za film.
• V roce 2006 se film dočkal pokračování s názvem Co je šeptem… s Jennifer Aniston a Kevinem Costnerem v roli Benjamina.
• Dustinu Hoffmannovi bylo v době natáčení už přes 30 let. “Film Absolvent rozhodně patří mezi ty zásadní, ty, které člověka tak trochu zasáhnou na celý život. Obzvlášť když ho vidí v ten správný životní moment, v tomto případě v momentě, kdy definitivně končí dětství a začíná dospělost. Film totiž toto životní rozpoložení vystihuje jako málokterý jiný, dal by se nazvat až iniciačním. Nadchla mě představa se tímto procesem zabývat a zkoumat ho.“
Natália Deáková
Na poličce Oscar, Emmy, Grammy i Tony Mike
Nichols se narodil jako Igor Michail Peschkowsky v roce 1931 v Berlíně, odkud s rodinou uprchl před Hitlerem do Ameriky. Svou uměleckou kariéru začal jako komik a improvizátor v Chicagu. Se svou improvizační partnerkou Elaine May vytvořili komediální duo Nichols a May, které se stalo broadwayskou hvězdou a první z jejich tří alb vyhrálo cenu Grammy za nejlepší komediální album.
Poté, co se toto duo v roce 1961 rozpadlo, začal Nichols režírovat divadelní hry. Jeho režijním debutem na Broadwayi byla hra Bosé nohy v parku Neila Simona v roce 1963 s Robertem Redfordem a Elizabeth Ashley. V roce 2012 získal svou šestou cenu Tony za nejlepší režii hry Arthura Millera Smrt obchodního cestujícího s Philipem Seymourem Hoffmanem v hlavní roli. Nichols během své plodné kariéry režíroval nebo produkoval více než 25 broadwayských her.
V roce 1966 mu Warner Brothers nabídli režii jeho prvního filmu. Kdo se bojí Virginie Woolfové? S Elizabeth Taylor a Richardem Burtonem získalo Nicholsovi pověst nového Orsona Wellese, vyhrálo pět Oscarů (ze 13 nominací). Mezi další filmy, které Nichols režíroval, patří Absolvent (1967), Hlava 22 (1970), Hořkost (1986), Ptačí klec (1996), Barvy moci (1998), Na dotek (2004) nebo seriál Andělé v Americe (2003). Je jedním z 16 lidí v historii, kteří vyhráli všechny čtyři hlavní americké ceny za zábavu: Emmy, Grammy, Oscar a Tony.
“Pracuje se mi až překvapivě dobře. Vždy se snažím vytvořit prostředí vzájemné důvěry, kdy se herec ani režisér nestydí „chybovat“, tedy v rámci hledání šlápnout vedle, aby pak následně našlápl správně. Ne vždy se to daří, z různých důvodů. V tomto případě jsem se ani nemusela snažit a vzniklo velmi vzácné prostředí plné vzájemného respektu, klidu a zároveň zdravé posedlosti dosáhnout co nejlepšího výsledku. Ideální kombinace, dalo by se říct.”
Natália Deáková
Zdroje: Wikipedie, The New York Times