Miloš Balabán: Třicet let poté

Praha 24. prosince 2021

Diplomatická válka kolem Ukrajiny a kolem nerozšiřování NATO na východ pokračuje. Pokud k němu dojde je Rusko připraveno k vojensko-technickým opatřením s tím, že na nepřátelské kroky bude reagovat tvrdě, jak prohlásil ruský prezident Putin.

Vyjádřil také rozpaky nad rozšiřováním NATO na východ po studené válce, navzdory někdejšímu téměř spojeneckému vztahu mezi Moskvou a Západem. Podle něj je expanze NATO na východ důsledek euforie a mylných představ po skončení studené války. Moskva proto dnes chce dosáhnout od USA právně závazné bezpečnostní záruky v souvislosti s přibližováním se NATO k ruským hranicím.

Nevrací se nám znovu po třiceti letech od rozpadu SSSR nevyřešená koncovka studené války? Jeden český novinář, signatář Charty 77, kterého nelze podezřívat z nadbíhání Rusům došel k zajímavému závěru: „Dnešní ideologové Západu působí jestřábštěji, než historičtí jestřábové západních dějin. Ruský pohled na ohrožení – srovnáte-li mapy, uvidíte, jak se areál NATO za třicet let přiblížil k srdci Ruska – si nejen nepřipouštějí, ale sami by takovou empatii pokládali za zradu západních hodnot.“

Takže co teď s ruskými požadavky? Prezident Biden musí složitě manévrovat protože  nechce s Ruskem otevřenou vojenskou konfrontaci. Volí taktiku „ostražitého balancování“ s cílem dosáhnout diplomatického urovnání krize. Naznačuje se připravenost Američanů k rozhovorům o urovnání situace v rámci Minských dohod z roku 2014 a 2015. To by mohlo vést ke „kvazi autonomii“ odštěpeneckých republik na východě Ukrajiny. Putinovi to nestačí: chce garance, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO. Takový požadavek je pro Bidena nepřijatelný i když USA nemají v úmyslu Ukrajinu do NATO přijmout.    

Vysoce postavený představitel americké administrativy podle Washington Post uvedl, že Ruskové chápou, že některé jejich požadavky budou nepřijatelné, nicméně jsou tam elementy, o kterých můžeme jednat.

Takový postoj se následně zjevně odráží i na formování pozic v bruselské centrále NATO.  Podle jednoho vysoce postaveného aliančního diplomata, citovaného Financial Times nelze Rusům říct na jejich požadavky jednoduše ne, protože pak nezůstane prostor pro rozhovory. Dosud ale není rozhodnuto, jaký formát by měly mít. Dosáhnout shody garantující jednotu NATO nemusí být jednoduché. Severské země a Pobaltí ruské požadavky jednoznačně odmítají.

Rusko se tak orientuje hlavně na jednání s USA. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan jednal v pondělí s poradcem ruského prezidenta Ušakovem. USA jsou podle Sullivana připraveny i k dvoustranným jednáním. Rusové přitom nevynechaly možnost uštědřit políček EU, jednat s ní podle náměstka ministra zahraničí Rjabkova znamená utopit se v debatách a slovíčkaření. Otázkou ovšem je, zda nějakou roli v jednání s Ruskem nebudou hrát Německo a Francie – obě mocnosti jsou součástí  Normandského formátu, který je platformou k řešení situace na Donbasu.  

Složitá partie ve vztazích Ruska a Západu tak pokračuje. Nebude jednoduché jí s historickou zátěží dohrát do přijatelného konce pro obě strany sporu a koneckonců hlavně pro svět.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)