V pozici silného partnerství

Praha 26. října 2021

V průběhu let suverenity se příliv přímých zahraničních investic, které Kazachstán ročně přilákal, zvýšil více než 13krát. Toho bylo dosaženo postupným vytvářením legislativního rámce a zaváděním moderních, někdy až unikátních nástrojů na podporu investorů.

Ukazatel pro rok 2020 činí 17 miliard dolarů, v roce 1993 byl vyčíslen na 1,3 miliardy dolarů. V první polovině letošního roku se opět zvýšil o 30,4 % na 11,1 miliardy dolarů.

Od získání nezávislosti získal Kazachstán přímé zahraniční investice v celkové výši více než 330 miliard dolarů z více než 120 zemí. Polovina přílivu pochází z Evropské unie, dalších 15 % ze Spojených států a přibližně 5 % ze Spojeného království a Číny.

A to je nejlepší výkon ve střední Asii, například podle UNCTAD se Kazachstán v roce 2018 podílel na investicích v regionu téměř 60 %. Na konci října 2019 v zemi působilo již 16 800 společností se zahraničním kapitálem (i zde byl zaznamenán nárůst o 18,1 %) a Kazachstán patří mezi 55 nejlepších v celosvětovém žebříčku konkurenceschopnosti.

Vše samozřejmě začalo za jiných okolností. Na počátku 90. let, v nejtěžších dobách ekonomické nestability a ztráty spojení, se právě zahraniční investice staly hlavním prostředkem přežití kazašských podniků.

Je zcela zřejmé, proč bylo pro investory výhodné vybrat si Kazachstán. Země má jedinečné přírodní zdroje a nachází se mezi dvěma největšími světovými trhy, což jí dává exportní potenciál a přístup na velké asijské a evropské trhy. V bouřlivých devadesátých letech to však byl potenciál na jedné straně a riziko neznámého na straně druhé. Západ neměl představu o spolehlivosti Kazachstánu jako hospodářského partnera. Navíc naše země prostě neměla žádný právní rámec, žádné zkušenosti a kromě slov hlavy státu neexistovaly žádné záruky.

Byl to právě první prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev, kdo položil základ pro vytvoření investičního prostředí v zemi – v roce 1993 doslova přesvědčil tehdejšího prezidenta společnosti Chevron Corporation Kennetha Derra, aby uzavřel dohodu o unikátním ložisku Tengiz.

 Seděl jsem naproti prezidentovi společnosti, panu Derrovi, a dohadoval jsem se s ním o daních, kolik pro Kazachstán, kolik pro něj, jaké území. A on mi říká: „Pane prezidente, nemáte zákony, nemáte odborníky, nemáte technologie. V co můžeme doufat? O čem nás přesvědčujete?“, – řekl mnohem později Nursultan Nazarbajev o klíčových událostech na úsvitu nezávislosti.

Nicméně příchod Chevronu do Kazachstánu byl určitým signálem pro další zahraniční společnosti, zejména pro ropný a plynárenský průmysl v zemi: Exxon Mobil, Shell, Eni, Chevron Texaco, Total, Britsh Petroleum, Lukoil, China National Petroleum Corporation.

Klíčovou roli při získávání investorů tehdy hrál mechanismus dohod o sdílení produkce (PSA). Samozřejmě, že postupem času, kdy si naše republika již získala investiční renomé, bylo rozhodnuto režim PSA na nové projekty neuplatňovat. A skutečnost, že investoři nepřestali do kazašské ekonomiky vkládat své prostředky, jen dokazuje, že země je pro zahraniční společnosti atraktivní jako rovnocenný partner.

Za druhou etapu procesu investování do národního hospodářství Kazachstánu lze považovat období od roku 1998 do roku 2007. V současné době lze jasně vysledovat systematické úsilí naší vlády o vytvoření právního rámce a posílení atraktivního investičního prostředí.

Především v zájmu vyrovnání domácí nerovnováhy se investiční politika zaměřila na přilákání zahraničních financí do méně atraktivních odvětví. Mezi prioritní oblasti patřilo zemědělství, výroba, průmyslová infrastruktura, sociální, kulturní a turistická zařízení a zařízení mladého hlavního města.

Současně pokračovalo zlepšování právního a regulačního rámce. Zákony „O státní podpoře přímých investic“, „O daních a jiných povinných platbách do rozpočtu“, „O trhu s cennými papíry“, „O zahraničních půjčkách a řízení zahraničního dluhu“, „O investičních fondech v Republice Kazachstán“ a řada dalších přijatých normativních právních aktů se staly transparentními.

Stabilita, předvídatelnost a důslednost se projevily ve světě, mimo jiné tím, že v roce 1998 byla vytvořena Rada zahraničních investorů při prezidentovi Republiky Kazachstán. Tato instituce, která funguje dodnes, zajišťuje přímý dialog mezi vedením naší země a zahraničními společnostmi s cílem účinně řešit problematické otázky.

Mimochodem, skutečný průlom v přilákání zahraničního kapitálu do ekonomiky Kazachstánu nastal právě od roku 2001, kdy objem ročního hrubého přílivu přímých zahraničních investic začal prudce růst a v roce 2012 dosáhl vrcholu 29 miliard dolarů.

Také mezinárodní uznání potvrdilo, že se země ubírá správným směrem. Kazachstán byl mezi prvními zeměmi SNS, které Evropská unie a USA uznaly za tržní ekonomiku. Jako první ze zemí bývalého Sovětského svazu získala v roce 2002 investiční rating pro závazky v cizí měně (Moody’s InvestorServices) a v roce 2003 pro závazky v domácí měně (Standard & Poor’s).

Tvorba odpovídající legislativy pokračovala ve zlepšování finančního prostředí v zemi s ohledem na mezinárodní zkušenosti. V roce 2003 byl přijat nový zákon o investicích. Byly provedeny zásadní změny s cílem zajistit rovná práva pro domácí a zahraniční investory a zlepšit mechanismy řešení sporů. K tomu přispěl i „Program přímých investic na období 2003-2005“.

Aktivně se začal používat i takový právní nástroj, jako jsou mezistátní dohody. Od té doby Kazachstán podepsal 47 dvoustranných a 1 mnohostrannou dohodu o vzájemné ochraně a podpoře investic, které zaručují práva investorů.

To vše přineslo výsledek: v roce 2005 se Kazachstán stal lídrem v objemu přilákaných zahraničních investic na obyvatele mezi zeměmi SNS.

Světová hospodářská krize v roce 2008 zahájila třetí etapu rozvoje zahraničních investic v Kazachstánu, která vyžadovala přesvědčit zahraniční společnosti mimo jiné k podpoře diverzifikace ekonomiky. A úspěšná realizace Státního programu nuceného průmyslově-inovačního rozvoje Kazachstánu se stala takovým argumentem pro zahraniční kapitál.

Údaje o profilu injekcí svědčí o tom, jak moc se změnily principy zahraničních investic. Například ve struktuře přímých zahraničních investic činil podíl investic do ropy, kovových rud a metalurgie v roce 1999 77,7 %, v roce 2000 to bylo 75 % a v roce 2020 již 48 %. Zároveň dochází k největšímu nárůstu ve zcela odlišných odvětvích. V první polovině roku 2021 se například nejvíce zvýší zahraniční investice do zpracovatelského průmyslu – 57,2 %, obchodu – 45,8 %, těžby – 27,1 % a dopravy – 20,4 %.

Současná etapa vytváření atraktivního investičního prostředí začala v roce 2017 a zaměřila se na systematické a komplexní úsilí o zvýšení přílivu zahraničních investic do země. Kazachstán se například připojil k Deklaraci OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích a získal také status přidruženého člena Výboru pro investice OECD.

V témže roce vláda přijímá Národní investiční strategii 2018-2022, která byla vypracována ve spolupráci se Světovou bankou. Tento dokument lze označit za investorský manifest, který podrobně popisuje jasné záměry Kazachstánu posílit svou pozici ve spolupráci se zahraničními společnostmi.

Strategie se zaměřuje především na přilákání přímých zahraničních investic do odvětví, která nejsou zaměřena na suroviny a jsou primárně orientována na vývoz. Celá ekonomika se konvenčně dělí na dvě skupiny. Do první skupiny patří odvětví se stávajícím potenciálem: potravinářský průmysl, hutnictví, chemický a petrochemický průmysl a strojírenství. Druhým jsou perspektivní odvětví: informační a komunikační technologie, finance a cestovní ruch. První je určena pro krátkodobý nebo střednědobý horizont, zatímco druhá zahrnuje odvětví, o která mohou mít investoři zájem v dlouhodobém horizontu.

Kromě zlepšení investičního prostředí v Kazachstánu se zavádějí nová operativní opatření, která mají zvýšit transparentnost a předvídatelnost investiční politiky. Bylo například rozhodnuto aktivněji zapojit soukromý sektor do tvorby předpisů a zajistit investorům přístup k národním dohodám o investicích jejich zveřejněním v angličtině.

Za zmínku stojí také zřízení Koordinační rady pro přilákání investic a investičního ombudsmana a otevření „front office“ pro přilákání investorů na kazašských velvyslanectvích.

Novým provozním nástrojem je NC „Kazakh Invest“JSC. Je to v podstatě jediný vyjednavač jménem vlády, který poskytuje investorům celou škálu služeb na jednom místě – od vyhledání nápadu až po období po investici.

V rámci strategie byl také zaveden informační a monitorovací systém pro investiční projekty – zaznamenává všechny dohody, plány a úkoly všech účastníků procesu. Kromě toho je do stejného systému integrována Mapa investičních projektů, která je rozdělena do dvou skupin – perspektivní projekty, které budou nabídnuty investorům, a projekty v realizaci. Je nutné zohlednit regionální specifika.

Tato struktura umožňuje zahraničním společnostem snadno se orientovat v ekonomice naší země, zjistit spolehlivost investiční politiky a perspektivy spolupráce. V Kazachstánu byla v podstatě vybudována „měkká infrastruktura“ pro investory: „Kazakh Invest je také zodpovědný za vysvětlování kazašské legislativy, postupů a rozhodovacích algoritmů. Díky tomu nyní trvá otevření firmy v naší zemi pouze jeden den a registrace nemovitosti pouhé tři dny.

Konkurence o investice je na současné úrovni globalizace velmi vysoká a vítězí země, které zaručují bezpečnost finančních prostředků, právní stát a komfortní podnikatelské prostředí. V návaznosti na to Kazachstán realizuje postupné reformy pro práci s investory. A není náhodou, že dnes je naše země v první světové desítce podle takových ukazatelů, jako je ochrana práv menšinových investorů a dodržování smluv, a v hodnocení Světové banky „Doing Business 2020“ mezi 190 zeměmi zaujímá 25. místo.

SveP.