Miloš Balabán: Další varování

Praha 5. října 2021

Pandemie covid-19 ještě neodezněla a na dveře Evropy klepe další krize: nedostatek energetických zdrojů.

. Ceny na plyn vzrostly jen tomto roce třiapůl krát. Tlak na „zelenou politiku“ vedl k tomu, že řada zemí Evropy, na prvním místě pak Německo, zbrkle uzavírala svoje uhelné doly a atomové elektrárny bez reálných propočtů co to způsobí. Výsledek? Značné omezení rezervních energetických zdrojů, které je možné využívat ve složité situaci na trhu s energiemi.

Kontinent je vystaven kritickému nedostatku plynu a uhlí, „zelená energie“ z větru a slunce nestačí.

Varovný hlas zazněl z britské společnosti Stelrad, jednoho z největších výrobců radiátorů. Jeden z jejích expertů Chris Harvey hledí na rostoucí energetickou krizi s obavami. Pokud bude podle jeho slov zima stejně studená jako předcházející, kdy byly zásoby plynu v zásobnících na kriticky nízké úrovni může dojít k tomu, že ústřední topení v obytných domech se stane rozkoší dostupné jen bohatým, a nikoliv standardem pro všechny.

Řada vlád, včetně České už přijímá opatření k zastropování prudce rostoucích cen energií, což postihuje především nízkopříjmové vrstvy obyvatel.

 Přistoupila k tomu i jaderná velmoc Francie. Vláda se obává znovuzrození Hnutí žlutých vest dříve protestujících proti rostoucím cenám pohonných hmot a nákladů na bydlení. Další protesty mohly ohrozit ambici prezidenta Macrona podruhé zvítězit v prezidentských volbách.

Růst cen generuje napříč Evropou inflaci, a tudíž další zdražování, což se může stát pro široké kategorie obyvatel už neúnosné.    

Nepříznivý je globální kontext. Asie musí pálit více uhlí, aby bylo dost energie, jenže i toho je nedostatek. V Číně kvůli tomu dochází k omezování výroby, mj. u dodavatelů firem Apple a Tesla. Čínská ekonomika by mohla růst pomaleji a ohroženy jsou dodávky strojních dílů a textilu. Ke krizi s nedostatkem kontejnerů a čipů tak přibývá další.

A vzhledem k tomu, že zařízení na výrobu plynu v Asii přechází z důvodu jeho nedostatku na naftu rostou ceny ropy. Podle banky Goldman Sachs má koncem roku její barel stát 90 dolarů.

Problém Evropy s plynem by mohl částečně řešit plynovod Nord Stream 2 z Ruska do Německa, jenže jeho certifikace podle energetické společnosti Uniper potrvá a nedá se během očekávat jeho aktivní využití. Urychlí ho krize? Na Rusku ale záleží, zda bude v Evropě dost plynu: v roce 2019 se podílelo na jeho dovozu téměř třemi čtvrtinami.

 Stávající situace na trhu s energiemi tak vyvolává řadu otázek. Třeba zda se v praxi nesetkáváme s dopady „klimatické psychózy“, jejímž důsledkem je nedostatek energetických zdrojů, což může v konečném důsledku vést k vážné společenské nestabilitě.

Čelit negativním změnám klimatu je třeba, bez vážného sociálního auditu přijímaných opatření v klimatické politice se ale neobejdeme. Bez toho mohou ambiciózní záměry „Green Dealu“ vést spíše k dalším krizím.   

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)