Miloš Balabán: Uprchlické domino

Praha 22. srpna 2021

Na pozadí chaotického konce dvacetiletého amerického a západního angažmá v Afghánistánu vidíme jasněji i obrysy hrozby další vážné migrační vlny z této země.

Čísla a fakta hovoří jasně. 18 milionů Afghánců, téměř polovina populace, se nachází v nouzové situaci. Přispívají k ní čtyři faktory: dlouhodobě nestabilní bezpečnostní situace, absence existence veřejné správy a vládnutí, sucho a pandemie covidu. Již v lednu měl Afghánistán druhý nejvyšší počet lidí na světě ohrožených nedostatkem potravin. Tři a půl milionu Afghánců je „vnitřními“ uprchlíky a jejich počet stále roste.

Nabízí se otázka, zda mohl Západ svojí dlouholetou přítomností nějakým způsobem alespoň částečně eliminovat takto nepříznivý vývoj. Možná ano. Britský list The Guardian přinesl jedno nelichotivé srovnání. Podle něj Spojené státy na válečné výdaje od října 2001 so konce roku 2019 vynaložily 978 miliard dolarů (téměř 21 bilionů korun), Celkové výdaje na správu a rozvoj země byly za stejné období 36 miliard dolarů. Ale i tato menší částka ve srovnání s výdaji na vedení konfliktu místo toho, aby byla alokována na rozvoj země také končila u zkorumpované afghánské elity a obyčejní občané zůstávali na okraji zájmu.

Takže i zde může být jedna z příčin rychlého vítězství Tálibánu a potenciální vážné uprchlické vlny. Šéf Evropské diplomacie Josep Borell má tudíž pravdu, když v projevu v Evropském parlamentu řekl k situaci v Afghánistánu „Dovolte mi mluvit jasně a otevřeně. To je katastrofa“.  Ano, je, nicméně nejsou toto pozdní krokodýlí slzy?   

Evropa má proč se obávat opakování nezvládnuté uprchlické krize z roku 2015.kdy mezi uprchlíky bylo i nemálo Afghánců. V Evropě je jich nyní okolo půl miliónu a dá se čekat, že jejich příbuzní a známí se k nim budou chtít připojit. Miliony Afghánců jsou v Pákistánu a Íránu. Turecko již hrozba pohybu masy uprchlíků donutila ke stavbě zdi na hranici s Íránem.

Přijetí dalších uprchlíků ke stávajícím čtyřem milionům by mohlo vést k růstu napětí ve společnosti a ohrožení pozice prezidenta Erdogana. S podobným scénářem se dá počítat i v Íránu.   

Evropští politikové vyjadřují většinově názor, že nechtějí, aby se opakovala situace šest let stará. Francouzský prezident Emmanuel Macron pronesl k dění v Afghánistánu krátký televizní projev, v němž explicitně uvedl, že „Francie a Evropa se musí bránit ilegálním migračním proudům.“Klíčovou otázkou je jak.

Podle některých vyjádření má být strategie taková, že uprchlíci by měli zůstávat v nejbližším okolí Afghánistánu. Zřejmě se počítá s „tureckým modelem“, tedy, že státům ochotným k takové variantě by se zaplatilo. Bude to ale stačit? Nebudou třeba Írán nebo Pákistán chtít i něco více? Třeba některé politické ústupky? V případě politicky ostrakizovaného Íránu se to vyloučit nedá. A Turecko už Evropě vzkázalo ústy ministra zahraničí, že Turecko není ani pohraničník Evropy, ani uprchlický tábor…

Dění v Afghánistánu tak má dominový efekt. A ekonomicky a politicky oslabená Evropa musí řešit další bolehlav. Zda se jí to povede je nejisté.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)