V Kazachstánu slaví 175 výročí narození velkého básníka a zpěváka Žambyla Žabajeva

Nur-Sultan/Praha  31. května 2021

Hlas stepi: před 175 lety se narodil Kazašský básník Žambyl Žabajev.

Tvůrčí dědictví vynikajícího básníka a improvizátora dvacátého století Žambyla Žabajeva je pokladem kazašské poezie, národu. Celý svůj dlouhý a plodný život zasvětil Žambyl Žabajev opěvování těch nejlepších lidských vlastností – vlastenectví, ušlechtilosti, věrnosti právu a spravedlnosti.  Účastníci finále odhalili originalitu a talent velkého akyna. Byla to velmi zajímavá soutěž, která zahrnovala humor, vynalézavost a obratnost. Žambyl se stal nejen hrdostí kazašského lidu, ale také vrcholem poezie světové úrovně. A proto můžeme s plnou jistotou říci, že tvorba akyna bude žít po staletí. Žambylova díla byla přeložena do mnoha jazyků světa a rozšířena do celého světa. Žambyl je skutečně internacionalistický básník, který ve jménu dobra nesdílel ani rasu, ani národnost.

Žambylův poetický způsob se vyznačoval psychologickou bohatostí a konkrétností zobrazení života, upřímností a epickou jednoduchostí vyprávění. Uměl spojit ústní formy s literárními, básnické pasáže s prozaickými.

Jeho písně představují jasnou stránku kazašské literatury sovětského období. Žambylova poezie je spojena se životem obyčejných lidí. Vyzýval k přátelství mezi kazašským a ruským lidem, složil mnoho lyrických, každodenních, sociálně-satirických písní, hrdinských básní a pohádek («Pes Baje Kadyrbaje», «Černý výnos», «Báseň rozzlobeného srdce», básně «Utegen batyr», «Suranshi batyr», příběh «Khan a Akyn», «Podobenství o líném muži» atd.).

Během válečných let napsal slavnou báseň «Leningradci, děti moje». «Leningradci, děti moje! Leningradci, moje hrdost! V proudu stepního proudu vidím odraz proudu Něvy». Toto dílo pomáhalo obyvatelům Leningradu přežívat potíže blokády. Pro básníka se Velká vlastenecká válka stala osobní tragédií – jeho syn Algadaj byl nezvěstný. «Válka, granáty, bomby vybuchují a já se dívám – je tu dav lidí. Přibližuji se, dívám se – a je tu novinový stánek, dokážete si to představit? Tam jsou noviny k prodeji, kde je vytištěna jeho báseň, a lidé se nebojí ničeho, stojí v řadě a kupují si je. Kupují si ve frontě noviny, kde je vytištěna báseň Žambyla Žabayeva», vzpomíná vnučka Žambyla Žabayeva Saltanat Žambylova.

Mnoho z akynových prací je stále aktuální, proto se v Kazachstánu učí na školách. V každém městě je ulice nebo státní instituce pojmenovaná po básníkovi.

V roce 1941 byl Žambyl Žabajev oceněn stalinskou cenou. Byla udělena za vynikající práce v umění a literatuře. Laureáty prohlásil osobně Josef Stalin.

Básnické dědictví velkého akyna, «Homera» kazašské stepi Žabajeva vstoupil do zlatého fondu duchovní pokladnice světové kultury. Celý svůj dlouhý a plodný život Žambyl Žabajev zasvětil opěvování těch nejlepších lidských vlastností – vlastenectví, ušlechtilosti, věrnosti právu a spravedlnosti. Dnes jeho tvorba získala zvláštní význam pro duchovní obnovu společnosti.

Žambyl zaujímá zvláštní místo v kazašské literatuře a kultuře. Básník jako improvizátor pozvedl na vysokou úroveň poetické umění. Ajtys za účasti Žambyla se vždy vyznačoval svou hloubkou, malebností, svou historií a za to ho lidé milovali. Žambyl se stal nejen chloubou kazašského lidu, ale také vrcholem poezie světové úrovně.

Velvyslanectví Republiky Kazachstán v České republice v rámci oslav „Dnů kazašského lidu v Praze“ plánuje v září promítat dokumentární filmy o velkém kazašském básníkovi, uspořádat poetickou hodinu a také vyprávět českým čtenářům o nesmrtelné tvorbě syna kazašského národa. 

RK