Miloš Balabán: Migrační varování
Praha 16. května 2021

Německý ministr vnitra Horst Seehofer tento týden varoval, že pokud každoročně dorazí do Německa příliš mnoho migrantů mohou vyvstat „sociální a politické problémy“. Varoval také, že počty migrantů pronikavě rostou, zejména na balkánské trase s tím, že je nutné s tím něco udělat, aby to opět nenabylo povážlivých rozměrů.
Je to možné vnímat i jako jemnou distanci od „vítací“ politiky odcházející kancléřky Merkelové, což může sehrát svoji roli v zářijových volbách do Bundestagu. Téma migrace poněkud potlačené pandemií ale vyvstává do popředí v celé Evropě. Jistě se promítne i do dalších významných voleb – prezidentských ve Francii.
Ve francouzské společnosti to bublá, především kvůli páté koloně islamistů, jak se dají nazvat mnohačetné rozsáhlé uzavřené komunity, kde už de facto neplatí francouzské zákony nýbrž islámské právo šaríja a které se tak vymkly kontrole státu.

Ostré veřejné výzvy penzionovaných a aktivních vojáků označujících to za ohrožení demokracie a požadujících od vlády razantní kroky k nápravě stavu přilily olej do ohně. Nemalá část společnosti sdílí podobný názor a z toho profituje i Marine Le Penová, šéfka Národního sdružení, jistá vyzývatelka prezidenta Macrona, která není ve volbách bez šance.
Migrace jako silné politické karty se ovšem chopil i velezkušený francouzský politik, v letech 2016-2021 unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier, který tím i přiživil spekulace o tom, zda též nehodlá vstoupit do francouzského prezidentského klání.
Podle něj by Francie měla kromě posílení zabezpečení hranice na pět let zastavit migraci ze zemí mimo EU, a to i z bezpečnostních důvodů. Bez obalu řekl, že existují vazby mezi imigračními vlnami a teroristickými sítěmi, které se do nich snaží proniknout. Moratorium na migraci by mělo sloužit k tomu, aby byla migrační politika vyhodnocena, zkontrolována a upravena.
Takové recepty se nemusí některým politikům líbit. Nedává ale Barnierovi zapravdu stále nestabilní bezpečnostní situace v bezprostředním okolí Evropy, v severní Africe a na Blízkém východě? Současné dění v Izraeli to podtrhuje. V úvahu musíme i riziko migrační vlny z Afghánistánu po stažení Američanů a návratu Tálibánu k moci.
A Itálie chce kvůli velkému počtu migrantů z nestabilní Libye přimět EU k tomu, aby uplatnila „turecký model“, tj. poskytla Libyi finance výměnou za to, že bude uprchlíkům v plavbě do Evropy účinně bránit. Má o tom být řeč na následujícím summitu EU. Deset let po západní intervenci do této země je to její další chabý výsledek.
Nicméně v Evropě roste vědomí, že nezvládnutá migrace plodí uvnitř ní nemalou politickou nestabilitu. Čas na migrační experimenty snad už vypršel.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik