Miloš Balabán: Vakcinační lekce pro Evropu

Praha 27. března 2021

Evropská unie neprožívá nejlepší časy. Nervozita vlád a obyvatelstva z nezvládnutých dodávek vakcín a očkování může mít zásadní vliv i na výsledek parlamentních voleb v některých zemích.

 Nezbývá než sahat i ke krajním opatřením. Evropská komise tak navrhla šestitýdenní omezení vývozu očkovacích látek do těch zemí, které je samy produkují nebo už předstihují Evropu v proočkovanosti populace. Míří to především na Británii tři měsíce po dokonaném brexitu. Popravdě řečeno tomu moc nepomohl ani britský premiér Johnson prý vtipem na online konferenci Konzervativní strany, že britský očkovací úspěch lze přičítat „hamižnosti a kapitalismu“.

Není to nakonec holá pravda? Lze se totiž hodně ptát. Pokud se na území EU nachází kapacity na výrobu vakcín, v daném případě konkrétně firmy AstraZeneca, jak si Evropská komise smluvně ohlídala, že budou primárně využity pro Evropu? Bylo radno o tom uvažovat ve chvíli, kdy bylo jasné, že se vakcíny stanou strategickou komoditou. K tomu zjevně nedošlo a teď si musí EU lámat hlavu nad tím, jak omezit svobodný trh, jehož je horlivým zastáncem.

Nepříjemné zároveň je, že Evropa dostala košem i od Spojených států, které odmítly poskytnout EU své přebytečné dodávky AstraZeneky, které byly vyvezeny k americkým sousedům do Kanady a Mexika.

Po loňské lekci se zdravotnickým materiálem a pomůckami, kdy se ukázala fatální závislost na Číně tu máme další lekci o tom, jaký je reálný obsah pojmu strategická autonomie Evropy.

Unie jako globální aktér neposílí, pokud nebude mít přehled o všem, čím může v krizi disponovat, a pokud nebude nezávislá svými schopnostmi a kapacitami na okolním světu. A to i na nejbližších spojencích, kteří v krizi mohou upřednostnit svoje zájmy.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)