Miloš Balabán: Zabiják a tenký led

Praha 20. března 2021

Za vlády Donalda Trumpa jsme si užili dost nediplomatických výrazů, které už byly za hranou. S Joe Bidenem byla spojována naděje, že spolu s heslem „Amerika zpět“ se do politiky vrátí i víc rozvahy a slušnosti.

Teď se ale zdá, že to tak být nemusí. V reakci na zprávu americké tajné služby DNI o ruském vměšování do amerických voleb v listopadu 2020 přitakal v interview pro TV stanici ABC na otázku, zda považuje prezidenta Vladimíra Putina za „zabijáka“, a dodal, že za to zaplatí. Kreml takový závěr i výrok odmítl.

Téma ruského vměšování do amerických voleb je v USA evergreenem od Trumpova vítězství v roce 2016. Obvinění bylo sice několikrát zpochybněno, nicméně to nebrání tomu, aby se znovu a znovu vynořovalo.

Shodou okolností se k tomu vyjádřil minulý týden na webu National Review vlivný americký publicista, děkan prestižní fakulty mezinárodních a bezpečnostních studií v Marshallově centru v Garmisch-Partenkirchenu Andrew Michta.

V článku Chiméra globalistického impéria připomněl šok, když se, newyorský realitní developer a televizní celebrita nejenže prosadil u republikánů, ale i zvítězil proti masivně financovanému a podporovanému demokratickému kandidátovi. Jenže místo hledání toho, co vládnoucí třída udělala špatně, že k tomu mohlo dojít nabídli demokraté jako jediné vysvětlení „cizí zásah“.

Zdá se, že tato rána z roku 2016 část amerického establishmentu dodnes nepřekousla, a navíc zjevně nehodlá přijmout, že Trump přes loňskou porážku získal takovou podporou, která může věstit problémy do budoucna. Trump ostatně nevylučuje opětovnou kandidaturu na prezidenta. Podle jeho slov pro Fox News je silná šance, že republikáni ve volbách do Kongresu příští rok získají většinu, a dodal, že poté se rozhodne co dál. Proto nemusel být Bidenův aktuální výpad náhodný. 

Možná by ale nebylo od věci, aby byl Biden v souvislosti s „vměšováním do voleb“ a v konfrontaci s americkou minulostí i žhavou současností zdrženlivější. I s ohledem na to jak americkou politiku a demokracii ovlivňuje cenzurní chování globálních soukromých korporací Twitter a Facebook, bruslí na tenkém ledě.   

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)