Miloš Balabán: Zpozdilý střet o Sputnik

Praha 7. března 2021

Takovou reklamu jako Sputnik V nemá žádná jiná vakcína proti covidu. Denně se k ní  vyjadřují politici, experti a média v celé Evropě.

Vznikly tábory jejích odpůrců a příznivců. Ukrajina jí zakázala, Maďarsko jako člen EU jí naopak přijalo s otevřenou náručí. Na Slovensku kvůli Sputniku dokonce vypukla vládní krize. Slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok ho neváhal označit za nástroj hybridní války Ruska proti Západu. Někdy vzniká dojem, že někteří jedinci ve skrytu duše vyznávají filozofii radši umřít s covidem než se očkovat Sputnikem.

Vášně mohou snad opadat poté co Evropská léková agentura začala posuzovat jeho účinky. Začal tak standardní proces, po kterém volá řada politiků a expertů. Evropa bude potřebovat každou kvalitní vakcínu, aby dostala covid do defenzívy. A jestli Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic, který se na výrobě očkovací látky podílí říká, že souhlas EMA umožní zajistit vakcínu Sputnik V pro 50 milionů obyvatel EU počínaje červnem letošního roku je to dobrá zpráva.

Někteří budou mít náskok jako Maďaři a uvidíme, zda i Slováci. A možné evropské razítko bude i dobrou potvrzovací zprávou pro 43 zemí ve světě, které použití Sputniku už schválily.  Nemělo by vadit, že se převážně jedná o země rozvojové a chudší. Pokud je potřeba ke globální porážce covidu naočkovat sedmdesát procent globální populace zaplaťpánbůh za to. Dvacet dolarů za dvě očkovací dózy je přitom velmi slušná cena.        

Mluví se o tom, že Sputnik je nástrojem Ruska používaným v geopolitickém boji. Není o tom pochyb, nežijeme nikoliv ve světě altruistickém ale ve světě reálném s jeho protivenstvími v éře soupeření velkých mocností.

Koriguje obraz Ruska jako nějaké zaostalé mocnosti, která se podobá Sovětskému svazu, o němž bývalý německý kancléř Helmut Schmidt kdysi prohlásil, že je to „Horní Volta s raketami“.  A Rusko nepochybně využije Sputnik k tomu, aby se dobře zapsalo především u řady zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky, což se může zužitkovat třeba na půdě OSN.  

K tomu je ovšem třeba dodat, že ve světě se pracovalo na více než 170 projektech vakcíny a bylo jasné, že ta společnost, která jí vyvine přispěje svému státu k rychlejší ochraně občanů, získání mezinárodní prestiže, upevnění globálního vlivu a spolu s tím dosáhne miliardových zisků.

Evropa o tom jistě přemýšlela také. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na jedné konferenci v listopadu minulého roku řekla, že EU chce očkovat lidi v Africe i na západním Balkánu. Zatím má co dělat u sebe doma.

Aktuální střet o Sputnik nicméně vede k úvaze, že by nebylo špatné, aby především politici hlavních světových mocností přemýšleli v konfrontaci s ničivou pandemií o tom, že při eliminaci katastrof je dobré táhnout za jeden provaz. Měli by se pokoušet o racionální spolupráci a eliminovat projevy nepřátelství a falešné morální převahy. Opak vede, což nám pandemie jasně ukazuje, i ke zbytečným ztrátám na životech. 

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)