Miloš Balabán: Očkovací naděje
Praha 13. prosince 2020
Devadesátiletá Britka Margaret Keenanová se stala na okamžik světovou celebritou – jako první na světě byla naočkována vakcínou proti covidu -19 od společnosti Pfizer a BionTech. První země světa tak odstartovala plošné očkování populace, ve kterém půjde příkladem i britská královna Alžběta.
Fakta jsou jasná: k eliminaci pandemie v globálním rozsahu je třeba, aby bylo pročkováno sedmdesát procent světové populace. Kolik je času pro takový úkol? Problém nebude s rozvinutými zeměmi, které mají objednány téměř čtyři miliardy vakcín od různých výrobců.
Na zbytek světa, nízkopříjmové a chudé státy s vysokým počtem obyvatel jich připadá přes tři miliardy. Expertní odhady tudíž počítají s tím, že proočkovanost populace zde bude koncem příštího roku pouze dvacetiprocentní. Další počítají s tím, že na některé rozvojové země dojde s očkováním řada až v roce 2024.
Od některých západních státníků zaznělo, že vakcíny by se měly stát „globálním veřejným statkem“. Hovoří o tom i velké farmaceutické firmy. V praxi to ovšem může být složitější.
Tvrdá konkurence mezi nimi a též nemalá státní podpora některým z nich zmíněný bohulibý záměr omezuje.
Pro ilustraci: společnost BioNtech získala na vývoj vakcíny od německé vlády 445 milionů dolarů, Moderna miliardu dolarů od americké Agentury pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj a Agentury perspektivních obranných výzkumných projektů a AstraZeneca více než miliardu liber od britské vlády.
Jistý „vakcinační nacionalismus“ tak otevírá prostor pro silné nezápadní aktéry a jejich vakcíny. Čína, Rusko a také Indie nabízejí řadě chudším zemím vakcíny za nižší ceny. Je to nepochybně spojeno i s politickými a ekonomickými cíli.
Eyck Freymann a Justin Stebbing v listopadovém Foreign Affairs dokonce označili Čínu za vítěze v závodě s vakcínami s tím, že je připravena stát se hlavním dodavatelem vakcín pro rozvojové země. Západ by tak v podmínkách dlouhodobě probíhajícího geopolitického a geoekonomického souboje neměl „vakcinační diplomacii“ jako ukázkový projev měkké moci rozhodně opomíjet.
Očkovací proces ale může přinést i mnohá překvapení, přeci jenom se lidstvo vydává do nikoliv úplně probádaného terénu a výsledky očkování bude nutné hodnotit až s odstupem. Navíc jde o složitou globální logistickou operaci. Stojíme na začátku období, kdy virus už nebude bezprostřední hrozbou, ale politici ve světě zřejmě budou muset tlumit přehnaná očekávání veřejnosti.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)