Miloš Balabán: Hlava v písku

Praha 8. prosince 2020

Francouzské ministerstvo vnitra oznámilo, že nechá prověřit 76 podezřelých mešit s cílem zjistit, zda se v místních muslimských komunitách neprojevuje „separatismus“. Po jejich prohlídkách úřady může dojít k uzavření až 18 z nich.   

Separatismus je nyní ve Francii de facto ztotožněn s radikálním islamismem a proti němu má být namířen nový zákon, který chce francouzská vláda prosadit v parlamentu. Jedná se tak o další etapu úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona eliminovat jednu mimořádně nebezpečnou bezpečnostní hrozbu, která má dlouhou genezi vývoje, nicméně  byla ale dlouhodobě ignorována a přehlížena.

Profesor Sorbonny a šéf Centra arabských a orientálních studií Bernard Rougier uvedl, že islamisté nejprve v tichosti začali od 80. let prosazovat radikální islamismus v rámci muslimských zemí mezi umírněnými vyznavači islámu a pak se postupně infiltrovali i do řady evropských států, včetně Francie. Opírali se především o pomoc Saudské Arábie, jež z velké části financovala budování mešit i vzdělání a platy imámů v západních zemích.

Účet za tuto indoktrinaci? Ostrovy nenávisti vůči demokratickému zřízení nejen ve francouzských městech, nerespektování zákonů muslimskou populací, „no-go zóny“ kde se bojí zasahovat policisté a v neposlední řadě celá řada teroristických útoků. Od roku 2012 jen ve Francii islamisté zavraždili 300 lidí. Poslední vlnu brutálního teroru zažila Francie v nedávných měsících. 

Macronova výzva k vytvoření francouzského republikánského islámu podepřená i konkrétními kroky ovšem spustila vlnu nesouhlasu v islámském světě. Hodně se v ní angažoval turecký prezident Erdogan. Důvodem je i fakt, že samo Turecko podporuje islamistickou indoktrinaci ve Francii a v západní Evropě. Minulý pátek dokonce Erdogan prohlásil, že doufá, že se Francie brzy zbaví prezidenta Macrona, který je pro ni přítěží. Jistě to lze považovat za pokračování války slov, nicméně by určitě nemělo projít bez povšimnutí, že se tak bezprecedentně vyjadřuje lídr státu, který je spolu s Francií v NATO. Nebo se opět ve „vyšším“ zájmu strčí hlava do písku a potvrdí se jeden symptom alianční „mozkové smrti“?   

Ve hře je hodně. Sascha Lehnartz v německém listu Die Welt uvedl, že s ideologií, pro kterou jsou ospravedlnitelné vraždy jako reakce na hypotetickou urážku Proroka je nutné bojovat, a to nejen ve Francii ale i v celé Evropě.

Podle Lehnartze by se tento boj měl stát evropskou prioritou a nebylo by od věci, aby i Německo pochopilo, že islamismus je mnohem větší hrozbou svobodnému demokratickému zřízení než některá opatření proti covidu.

K tomu lze dodat, že i Evropská komise a některé členské státy EU by se mohly zamyslet nad tím, zda největším ohrožením pro unii je skutečně dodržování vlády práva v Maďarsku a Polsku. Není větším problémem vymahatelnost práva původními obyvateli některých velkých měst třeba ve Francii, Německu či Švédsku, kde si islamisté už často dělají, co chtějí a stát je na ně krátký, resp. je bezmocný? Příkladů není málo.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)