Miloš Balabán: Recept pro postcovidový svět

Praha 24. listopadu 2020

Ve výroční zprávě Vojenského zpravodajství za rok 2019 se objevil pozoruhodný závěr: „Možný konflikt globálního charakteru, ke kterému svět v současnosti směřuje, je zatím v první fázi své přípravy“. V části bezpečnostní komunity i v některých médiích byl považován za zveličený a zbytečně znepokojující.

Nicméně vojenští zpravodajci k němu určitě nedošli náhodou. Stačí se jen podívat na celou řadu expertních studií publikovaných v posledním roce na Západě, které zvýšené riziko nového globálního konfliktu připouští, hlavně v souvislosti se zvyšujícími se tenzemi mezi Spojenými státy a Čínou. A nebyli to jen akademici, ale i bývalí vysoce postavení politici, např. bývalý australský premiér Kevin Rudd. 

Osmého listopadu se podobně jako naše Vojenské zpravodajství vyjádřil v britské televizní stanici Sky News generál Nick Carter, náčelník Štábu obrany britských ozbrojených sil. Otevřeně řekl, že současná globální nejistota a obava uprostřed hospodářské krize vyvolané pandemií koronaviru vyvolávají riziko další světové války. Jejím spouštěčem může být i eskalace regionálních konfliktů.

K tomu lze dodat, že za určitých okolností takový potenciál měl i poslední „bleskový“ konflikt v Náhorním Karabachu. Ke globální nejistotě přispívá i stále sílící a zostřující se trend ekonomických sankcí a obchodních válek. 

Na pozadí takové situace se nyní už téměř nemluví o procesu odzbrojování a snižování mezinárodního napětí. Poslední velká odzbrojovací smlouva mezi Ruskem a USA podepsaná v Praze před více než deseti lety START 3 visí na vlásku. Další odzbrojovací smlouvy nejsou na obzoru, a naopak se všude doslova horečně zbrojí i navzdory tomu, že pandemie covidu zavádí svět do největší globální ekonomické recese po druhé světové válce. A kdo si dnes vzpomene, že přesně před třiceti lety lídři evropských zemí i tehdejšího Sovětského svazu, USA a Kanady společně podepsali Pařížskou chartu pro novou Evropu, v níž se prohlašuje, že „éra konfrontace a rozdělení Evropy skončila“. Pohled na současnou realitu je ale frustrující.

Dost možná se Západ dostal do pasti mantry dvou procent HDP na zbrojení. Velezkušený německý diplomat, předseda Mnichovské bezpečnostní konference a také velký zastánce prohlubování transatlantických bezpečnostních vztahů Wolfgang Ischinger kontruje zajímavou ideou: místo dvou procent HDP na zbrojení uvažovat v rovině tří procent – tří „D“, v angličtině defence, diplomacy a development (obrana, diplomacie a rozvoj).

Není právě toto vhodný recept pro postcovidový svět? Vždyť rovnováha mezi třemi prvky Ischingera chybí. Třeba by stálo za úvahu otevřít tyto otázky i v aktuální debatě o výši vojenského rozpočtu u nás.

Publikováno v deníku Právo.

 (Autor je bezpečnostní analytik)