Milena Městecká: Na Skaláku slunce nezapadá

Praha 28. září 2020

Nová kniha PERU 1970 / ČEŠTÍ HOROLEZCI POD HUASCARÁNEM.

Libor Dušek (*1983), etnolog, publicista, horolezec a skialpinista z Krkonoš je autorem již čtvrté knihy věnované tragédii českých horolezců. V květnu 1970 nalezlo 15 z nich smrt pod štítem Huascaránu Norte. Hora jim vzala život v několika minutách jako dalším 70 000 obyvatelům, převážně indiánům z okolních měst a vesnic. Žhavý titul přináší na trh nakladatelství JOTA v roce 50. výročí této události.

… jak zdůrazňuje sám autor, neboť i on slézal stěny horolezeckého ráje u skal a štítů Hruboskalska. V roce 1970, kdy se na Skaláku konala tryzna a slavnostní panychida za tragicky zahynulé horolezce československé expedice byl, jak též sám v úvodu podotýká, „ještě třináct let na houbách“. Projevil tedy dostatek pokory a úsilí vžít se do tehdejších osudů, zcela nepředstavitelných nám v pohodlí žijícím čtenářům jakož i mnohým z řad dalších generací zdatných a s dávnými kolegy a kamarády sympatizujících horolezců a skialpinistů. Až by se chtělo říci, chlapci pod Huascaránem to měli lehčí – smrt je postihla všechny náhle. Včetně prvního tragicky zahynulého. Jen dva týdny před tragédií uklouzl náhodně a nešťastně na stezce při přenášení nákladu. Zřítil se ze skály a dopadl na hlavu, Na místě byl mrtev. Jeho pohřeb mohl být varováním. Nikdo však nemohl následnou tragédii předvídat.

• 

• 

Jak nám kniha přiblíží, hoře veliké nastalo hlavně poté. Tady doma, pro všechny blízké a příbuzné, kamarády horolezců zahynulých 31. května 1970 v zemětřesení a následném závalu oblasti pod Huascaránem A co teprv v samotném Peru, kde záchranné akce následovaly na několika desítkách kilometrů čtverečních po několik dalších měsíců. I dojmy a autentické zážitky peruánských přeživších katastrofy nám autor přináší. Především nám však v úvodu publikace představuje jednoho po druhém všech patnáct účastníků expedice. Rozkrývá, že byla oficiální a dlouho připravovanou, také úřady a vládou požehnanou akcí vysoké úrovně a prestiže. Velmi složitě byla expedice původně plánována na Aljašku. Cíl v USA, v „nepřátelské zemi“ se znelíbil, expedice byla složitě přesměrována. Mohlo i to být varováním?

Jací byli pánové horolezci?

… a jací byli jejich nejbližší, to vše se nám autor snaží zdařile a mistrně přiblížit. Dostal jedinečnou možnost, za kterou v knize velmi děkuje, získat k prostudování a zvěřejnění osobní korespondenci především od manželek horolezců, ale i dalších příbuzných a přátel, pamětníků té doby a událostí. Vyslechl téměř dvě desítky z nich a z nesčetných vzpomínek sestavil obraz pro dnešního čtenáře. Ten střídá chvíle veselé až bezstarostné – strávené na cestě letadlem se zastávkou v exotické Africe a pak v samotném Peru a hlavním městě Limě – s těmi méně příjemnými. Ať už napjatými a dobrodružnými z výletů do nebezpečné peruánské džungle či rozčarování z rozkradeného lodního nákladu zásob a výbavy expedice. Nebo již zmíněný navýsost nečekaný a pro ně všechny otřesný zážitek smrti kamaráda.

• 

• 

Až úsměvné a upřímně líčené zážitky příbuzným z doby čekání v Limě na zásoby vše odlehčují, přináší nám, a jistě i dodnes všem blízkým, jejich milé ještě plné života. Přispívají k pochopení jejich charakteru, tak nabitému nadšením cestovatelů, kteří vše kolem naplno vnímají a přenášejí to alespoň svými řádky do vzdáleného Československa. Naštěstí se jejich poslední dopisy a fotografie dostaly k nám – absurdně díky předání k odeslání u příležitosti pohřbu zahynulého kamaráda. Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. A kruté, jak se pro ně záhy nato potvrdilo.

BOYS 1970 – cesta na vrchol

Život se ale nezastavil. Jak předmluva knihy s nelíčeným potěšením a velkým uznáním sděluje, v srpnu 2019 vystoupali dva mladí horolezci s myšlenkou na tragicky zahynulé kamarády, jež nemohli oba ani znát, prvovýstupem na šestitisícovku Huandoy Norte, tyčící se přes údolí naproti Huascaránu. Jeden z několika cílů, jež expedice v roce 1970 měla v plánu uskutečnit. Cestu nazvali na jejich počest BOYS 1970. Jejich líčení výstupu s kouzelnými novodobými fotografiemi autor zařadil do knihy jako závěrečnou kapitolu Hořící nebe. Hned po několika dalších vyprávěních z novodobých expedic do Peru, které proběhly od roku 2015. Včetně dvou, jichž se autor sám zúčastnil. Vždy s myšlenkou na muže z roku 1970 – ani dnes se na ně nezapomíná.

Nutno dodat, že fotografií je v knize velmi mnoho, kvalitních a vzácných. Též z osobních archivů, k nimž autor získal přístup a jež nám přibližují výpravu i samotné osobnosti horolezců, mezi nimiž byli i tři „umělci“, jak sami sebe nazývali, sochař, fotograf a publicista, všichni špičkové úrovně a proslulého jména. Samostatnou kapitolu tvoří i reprint souboru fotografií z expedice z dříve konané výstavy Poslední hora. Kniha se tak stává velmi uceleným souborem materiálu, i s přehledem všeho, co dosud o výpravě vzniklo.

A nešlo jen o již vydané tři knihy – autoři dvou předchozích napsali této současné předmluvu, kterou podepsali v duchu pověstné horolezecké sounáležitosti „z celého srdce“ a s přáním „ať se v pořádku vrátíte domů“. Byly to také početné filmy a dokumenty, které vznikaly a vznikají až do dnešních dnů. Životy to chlapcům nevrátí, ale jsou to díla, která dokazují, že zůstávají v mnohých srdcích a že nám vrchol a vzdálené peruánské Bílé Kordillery pomohli všem přiblížit. Dokázali tak velký kus toho, co si předsevzali. Více neprozrazujme, najdete si vše jistě v knize sami. A v kinech můžete dnes shlédnout čerstvý dokument o nich i jejich následovnících – Boys 1970 aneb vteřiny věčnosti.

A ještě jedno pro ně může udělat každý z nás. Dojet na symbolický hřbitov horolezců na Skaláku. Vzpomenout na ně a vzdálený Huascarán. Postát pod dřevěným sluncem na skále – které nikdy nezapadá.

Libor Dušek (1983), žije v Hořejším Vrchlabí, zúčastnil se v letech 2016 až 2019 expedic s cílem vrcholů šestitisícovek a sedmitisícovek, včetně peruánských Bílých Kordiller. Jmenujme i jeho dokumenty Střípky ze života a BOYS 1970, na kterých se podílel jako scénárista a producent. Je také autorem několika odborných knih v rámci svého profesního oboru etnologie a sociální antropologie zaměřených na Střední Asii a Krkonoše – posledně jmenovaným českým velehorám se věnuje dlouhodobě a to nejen na stránkách časopisu Krkonoše-Jizerské hory.

Foto z knihy PERU 1970, archiv autorky článku