Miloš Balabán: Zázrak na Sprévě a plynovod v ohrožení

Praha 27. září 2020

Alexeje Navalného otráveného vysoce smrtícím jedem novičok se podařilo zachránit a vypadá to, že se za čas plnohodnotně vrátí do života. Ne každému se to podaří. Prostě zázrak na Sprévě.

Němcům ovšem kauza přidělala pořádné vrásky. Ještě před necelým měsícem německý ministr zahraničí Heiko Maas prohlašoval, že bez Ruska nebo proti Rusku nebude Evropa bezpečnější – v tom musí být Evropa realistická. Teď musí být opatrnější: volá se po dalších sankcích proti Rusku kvůli Navalnému na úrovni EU, a dokonce se připouští i nedostavění plynovodu Nord Stream 2.

Analýza vlivného německého Fondu vědy a politiky před odstoupením varuje, neboť takový krok bude mít seismický charakter. Německo půjde po nové sankční linii: nejedná se o obchod, přístup k finančním trhům ale o infrastrukturní projekt. Ten byl zahájen navíc po roce 2015, tj. po anexi Krymu. A k napadání disidentů v Rusku docházelo i dříve a na Nord Stream to nemělo žádný vliv. Je tak případ s Navalným principiálně novou situací? 

Na druhé straně by podle analýzy ukončení projektu mohlo vyřešit zásadní vnitroevropský konflikt. Německo nezatížené plynovodem může více přispět evropské integraci v zahraniční a vnitřní politice s poukazem na to, že v jejím jménu samo přineslo oběť. Někteří mluví o příkladu zrušení dodávky vrtulníkových výsadkových a velitelských lodí třídy Mistral z Francie do Ruska kvůli konfliktu na Ukrajině.

 Na takovou variantu to nevypadá.  Minulý týden v Bundestagu sice strana Zelených předložila návrh, aby Německo projekt ukončilo, neboť „rozděluje Evropu“, nicméně se ocitla v izolaci.  Proti se vyjádřili zástupci CDU/CSU, SPD, Levice i Alternativy pro Německo. Taková jednota je ojedinělá.  Důvody?  Možné ekonomické škody. Projekt stál dosud 10 miliard euro. Německo by muselo řešit kompenzace západním firmám, které se na projektu podílely. Zpochybnění stability ekonomického prostředí v Německu pro energetické firmy se musí též brát v potaz.   Argumentovalo se i tím, že ruský plyn jistí energetické přechodné období k éře Německa s obnovitelnými zdroji, ve kterém se vypnou uhelné i atomové elektrárny.  

A poslanec Dietmar Bartsch z Levice se zeptal Zelených, proč nepožadovali zákaz dovozu saudskoarabské ropy po politické vraždě novináře Džamála Chašogiho uskutečněné na příkaz z nejvyšších saudskoarabských politických kruhů. Na toho by ostatně celý Západ určitě neměl v současných hodnotových bitvách se svými soupeři zapomínat. 

Takže vše asi skončí přijetím strategie kancléřky Angely Merkelové: kauza Navalný a dostavba Nord Stream 2 jsou dvě oddělené otázky, které nelze spojovat. Plynovod bude dostavěn, neboť je řízen ekonomickými subjekty jak v Rusku, tak v Evropě.

Možná, že si ale politicky zkušená kancléřka, která je v úřadu už dlouhých patnáct let musí klást klasickou otázku Cui bono?, tedy v čí prospěch mohla být otrava Navalného zorganizována a provedena. Nemohla být součástí složité geopolitické hry v okamžiku, kdy Německo sílí a oponuje slábnoucí Americe, která se ale přesto snaží za každou cenu hájit svoje zájmy? Příkladem budiž politický a ekonomický nátlak a vyhrožování sankcemi ze strany USA Německu kvůli plynovodu. To je fakt, nikoliv domněnka.

Třeba ale budou na stůl položeny jasné a nezpochybnitelné důkazy, že vše bylo jinak. Uvidíme.          

Publikováno v Právu.

(Autor je bezpečnostní analytik)