Jiří Krutina: Etický konzumerismus

Praha 12. července 2020

 Demagogická indoktrinace mládeže střední třídy globalistickým ne-myšlením v mentálních debatách pořádaných neziskovkami.

Poznámka: z připravované knihy Nový svět?

Cituji z facebookového “lovení” duší pro indoktrinaci:

V debatě budeme diskutovat o tom, jestli je možné praktikovat něco jako etický konzumerismus, nebo zda jsou tyto pojmy ve vzájemném rozporu. Dále budeme společně diskutovat o tom, jestli je vůbec možné udržitelně jednat jakožto spotřebitel či jednotlivec.

Akci podpořil Česko-německý fond budoucnosti/ Deutsch-Tschechischer Zukunftsfonds

Úvod

V současné době se ze západu (Německo, Brusel) do našich luhů a hájů s postupnými procesy globalizace dostává spousta virového ne-myšlení v podobě nejrůznějších indoktrinací, kterému jsou vystaveni zejména mladí lidé tzv. střední vrstvy. Jde v zásadě o ideologie a agendy vytvořené globalisty pro “zabavení-zaměstnání” myslí mladých dosud naivních nevědomých lidí, druhotnými problémy, aby byla před lidmi skrytá skutečná podstata nelidskosti, které jsme v nejrůznějších oblastech svědky a účastni a současně projevem udržované lidské nevědomosti, která to podporuje.

Fakt, že mnoho mladých lidí naskakuje na nejrůznější “boje proti náckům”, “podporu rozmanitosti v podobě LGBT”, “udržitelný rozvoj”, “veganství a boj za práva zvířat” či snaze o prosazování zeleného aktivismu za snížení CO2, nebo propagace tzv. “etického či dokonce “uvědomělého konzumerismu” je výsledkem mnoho skutečností. Základem je nedostatek vědomí a schopnosti samostatného vnímání a myšlení, dalším je pak indoktrinace ze škol a ze sociálních bublin, v kterých mladí lidé žijí.

Stručně k celému zcela uměle vytvořenému “tématu” etický či uvědomělý konzumerismus:

Je to jedna velká LEŽ jak věž, jak se mezi sedláky v Čechách říká, jejímž pozadím je zkušenostní a intelektuální nevědomost. Dále si ukážeme proč.

Poutač k debatě?

Prvně se podívejme na samotný poutač a jeho znění k debatě pořádané neziskovou organizací, viz výše. Debata je o možnosti praktikovat něco, co se nazývá “etický konzumerismu” nebo zda tyto pojmy jsou ve vzájemném rozporu. A o tom, zda je možné “udržitelně jednat” jakožto “spotřebitel” či jednotlivec.

Již samotné uvedení téma debaty ukazuje, že vlastě nejde vůbec ve skutečnosti o debatu nad věcmi, ale nad tím, jak něco lze “dělat”, tedy “praktikovat”, něco co nějak nazýváme “etický konzumerismus”, aniž bychom vedli prvně debatu o tom, co jest vlastně onen “konzumerismus”, jak chápeme samotnou “etiku” a zda vůbec dává smysl mentální koncept který se nazývá “etický konzumerismus” a zda to “dělaní toho” vlastně odpovídá tomu, co daný koncept slibuje.

To jsou primární skutečné OTÁZKY vhodné pro debatu a nikoliv to, zda je možné hned něco takového “praktikovat”. Přesně to je rozdíl mezi skutečnou věcnou chceme-li filozofickou diskuzí-debatou nad věcmi a nad aktivistickými náborovými ideologiemi umisťující programy do myslí lidí. Ty se zaměřují na to, aby změnili  – tedy programovali myšlení a jednání lidí skrze skrytou manipulaci – jak si ukážeme dále.

Ani není otázkou, jak uvádí poutač k debatě, zda pojmy “etický” a “konzumerismus” jsou v rozporu. Oba pojmy něco konkrétního vyjadřují a jako takové sami nemohou být v rozporu – spíše je otázkou co právě “složený” koncept “etický konzumerismus”, který je cílem protlačit posluchačům do hlav ve skutečnosti říká.

Další otázkou je co vlastně vůbec znamená “udržitelné jednání”. Jenom už název ukazuje, že nejde opět o skutečná témata týkající se reality, tedy bytí, a orientovaná na bytí věcí ale zase na nějaký “aktivismus” v podobě dělání, kterému se dá nějaká “vznešená” nálepka a využijí se opět programované masy k žádanému zabavení s cílem změnit jejich chování – je to takový “trénink” duševně nedospělých děcek globalistickými “mágy”.

Jde o hraní se slovy, s mentálními koncepty, za které se schovává určité “jednání” a s ním spojené “pocity”, které si naprogramovaný otrok kupuje.

To, že akci sponzoruje česko-německý fond je alarmem sám o sobě, ale to zde nechci komentovat. Tento fond mimo jiné podporuje sudetoněmecké aktivity na našem území různě maskované za různé “sbližující” akce.

A nyní k samotnému významu používaných slov, ať víme, o čem hovoříme a pak k samotné ideologii.

Konzumerismus

Obecně se tím míní “nad přiměřená spotřeba” jako tendence, chování nadměrně nakupovat a hromadit předměty a požitky za účelem zvyšování osobního štěstí.

Slovo je odvozeno od konzumu=spotřeby. Spotřeba je hnacím motorem neoliberální kapitalistické ekonomiky – doslova je na něm postavená. Jinými slovy neoliberální kapitalismu a konzum jdou ruku v ruce jako dvě strany téže mince. Lidé uctívají boha peněz, kterému s v hlubokém předklonu s chytrým mobilem před sebou dnes klaní a pak si kompenzují svou frustraci, životní naplnění, prostě kupováním zážitků, luxusu a tedy oním konzumem, který může v individuálních případech přerůstat v onen konzumerismus. Jinými slovy onen konzumerismus není nic jiného, než vytvoření závislosti na vnějších zdrojích osobního štěstí a dobrého pocitu, který vede k nakupování luxusu, zdravých etiky nezávadných věcí a nejrůznější “zábavy”. Masy otroků si tak v kapitalismu pak nakupují často zcela zbytečné a nepotřebné zboží, který do té doby, než nám jej marketing, reklama a jiné techniky “programování” podsunuli, že bez nich bychom nemohli žít, nebyli tak cool, atd.

Samotný konzumerismus jako individuální tendence pro uspokojování svého frustrovaného ega, není v zásadě nic jiného, než psychická závislost na trávení – prokrastinaci svého času nakupováním prožitků a věcí, do kterých promítáme své štěstí a uspokojení. V zásadě jde o spirituální nevědomost prvního řádu – hledání osobního naplnění skrze vnější věci, která může přerůst až v chorobnou závislost na konzumu a luxusu jako kompenzaci za kapitalistické vykořisťování našeho času, která není v zásadě rozdílná od třeba takové závislosti na drogách, či sledování seriálu na Netfixu, či jiných podobách návykového kompenzačního chování.

V souvislosti s tím je třeba ale rozlišovat jednotlivce – tedy lidskou bytost a “konzumenta” – tedy to, jak člověka vidí a nazírá kapitalistický systém. Lidská bytost – tedy jednotlivec je něco zcela jiného než “konzument” a prostě jednotlivce se nerovná konzument, jak hlásá poutač k debatě! Opravdu chceme o sobě o nás samých vůbec smýšlet jako o “konzumentech”, jak nám diktuje ekonomika kapitalismu?

Konzumerismus i “etický konzum” zůstává zase jenom KONZUMEM!

Etika – etický

Etika je obecně část filozofie zabývající se ethosem(mravy) – základem pro morální jednání a myšlení.

Je tedy evidentní, že etika se týká zejména otázek samotné spirituální podstaty a bytí člověka jako takového a jëho vztahů k jednání a k druhým, ke světu, k sobě samému.

Když se podíváme na obsahy obou slova “konzumerismus” a “etika”, je zřejmé, že vznikly ve zcel ajiných kontextech a duševních prostředí. Etika je pojem ze zcela jiné doby, vztahující se k samotné spirituální podstatě lidské bytosti a druhý pojem je daleko mladší vyvstávající z myšlenkové prostředí  – tedy již rámcového duševního prostoru koncepty spojenými s kapitalistickým ekonomickým systémem. Tedy jde asi tak o rozdílné kontexty a myšlenková prostředí jako obrazně řečeno “nebe a dudy”.

Otázkou skutečného MYŠLENÍ není produkování stále nových konceptů a pojmů, ale skutečné chápání významů slov, který skutečně nesou.

Ptejme se, jaký “duch” je “specialistou” na toto spojování různých slovy a vytváření stále nových mentálních konceptů = nálepek pro různé aktivity? Jde opravdu o projev autentického myšlení nebo o snahu vytvářet iluze, KLAMY?

Už jenom spojení – tedy nový uměle sestavení spojením dvou slov koncept “etický konzumerismus” podsouvá, že etika má něco společného s konzumem a konzum s etikou.

Ze stejné kategorie je “humanitární bombardování”, stejně jako “etický konzumerismus” nebo “etický kapitalismus”.

Lidé bděte, prosím!

Ideologie “etický- konzumerismus”

Stručná charakteristika

Na míru městské střední vrstvě připravený program-indoktrinace přesvědčení, že člověk může mít všechno – módu, zábavu, cestování, krásu – a přitom zachovat ekologickou šetrnost, stačí jednat “eticky” či “uvědoměle” – to je podstata onoho “etického konzumerismu”.

Nesprávní přesvědčení:

Vlastním výběrem toho co nakupuji, mohu přispět ke zlepšení či dokonce záchraně světa!!!

Ideologie “etického konzumerismu” nám podsouvá, že každý náš nákup se rovná doslova „morálnímu či etickému aktu či úkonu“ (zde je skryté modloslužebnictví, že finanční transakce, kterou musíme podstupovat, když se chceme najíst, obléci, apod. z důvodů kapitalistických trhů je doslova posvátný etický čin), že to je příležitost „volit penězi“ takový svět, jaký bychom rádi viděli. Tvrdí se nám, že pokud se nám nelíbí, jak se nějaká společnost chová, máme přestat kupovat její produkty a tím ji donutit ke změně. Věříme, že nabídneme-li konzumentům transparentnost a informace, budou se rozhodovat správně.

Ve skutečnosti nás tento program utvrzuje v tom, že jsme konzumenti a sami sebe jako otroci tak začínáme vnímat a dále tak pomáháme jako poslušný otrocí kapitalismus udržovat – prostě jednáme programově podle tohoto vloženého programu do systému, aniž by jím samotný systém byl ovlivněn.

Odkud se tyto myšlenky vzali, či odkud vítr fouká? Nejde vlastně o stejné myšlenky, které jsou v pozadí tzv. filantropie, jako způsobu jak financemi budovat “dobro” lidstva v nejrůznějších oblastech, tedy přístup, který sami ulaťnují globalisté, majitelé peněz a bohatá finanční elita?

Nejde jenom o replikaci programu na nižších stupních řízení a budování globalistického společnosti a snahu tak programovat jednání mas?

Kdo vybírá daná témata jako je “etický konzumerismus”?

Vzešli skutečná z lidu a třeba z našich luhů a hájů? To jako fakt musíme přebírat každou blbost s ciziny, jenom, že je cool a moderní a že je tématem pro městskou mládež?

Nebo nám vůbec tyto pojmy zprostředkovali až nejrůznější neziskovky s mezinárodním přesahem financované z nejrůznějších fondů, nejrůznějších vlastníků s nejrůznějšími ryze osobními zájmy?

Proč “etický konzumerismus” nefunguje v rámci kapitalismu a je jen jeho další rakovinotvornou odnoží?

Co je onen skrytý slon v místnosti v celé nabízené ideologii?

KAPITALISMUS sám. To, že budeme “eticky” nakupovat  a staneme se poslušnými etickými spotřebiteli, pomůžeme jenom zvýšit spotřebu o další produkty označované bio, rae, etické, atd., na čemž je samotný kapitalistický systém postaven.

Volit na základě podsouvání demagogie, že nákupní transakce je v kapitalistickém systému “akt morální volby” a současně zcela ignorovat podstatu kapitalismu jako takového, tedy jeho strukturální pobídky a nejrůznější přerozdělované regulované dotování, které jako celek samo vede k neudržitelným obchodním i systémovým modelům a plánovaným krizím, je IGNORANSTVÍ.

Pokrytectví kapitalismu spočívá v tom, že primárně celý marketingový a reklamní průmysl jen vymýšlí nové potřeby, o kterých jsme ani netušili, že je máme. A současně prodává v tomto rámci indoktrinaci, že když se budeme chovat šetrně a “eticky nakupovat”, tak zlepšíme projevy kapitalismu samotného.

Současně tím je naše vůle a pozornost odváděna od skutečného problému a skutečných otázek, které stojí v pozadí.

Elitářství a “morální nadřazenost” “etických spotřebitelů” a veganů.

Všem aktivistům a indoktrinované mládeži tímto tento bezduchý naprogramovaný aktivismus možná nabízí lepší pocit ze sebe samých, ale falešný a na dluh a rozhodně nepřináší to, co slibuje.

Ve skutečnosti jde o egalitářství a elitářství. Na etický a udržitelný konzum je potřeba mít dost slušný příjem, dále zálibu ve svém “volném” čase k prověřování produktů. Dále vyžaduje luxus ohrnout nos nad devadesáti pěti procenty běžné nabídky, kterou musí konzumovat ti méně majetní.

Proto tyto ideologie mají živnou půdu pouze u střední třídy z velkých měst a zejména u její mládeže, která není dosud zvyklá pracovat, nebo jí živí rodiče. Tito lidé třeba často vůbec nechápou, že většina lidí nemá takové příjmy  jsou nucení kupovat “neuvědoměle” ty “eticky závadné”  ty nedostatečně bio a raw jídla, nebo vajíčka z velkochovů, prostě proto, že také chtějí jíst, oblékat se a zajistit děti, což třeba příjmy, které stačí od výplaty k výplatě, jen tak pokryjí – ještě by se měli tito lidé cítit “ne-etičtí”?

Jsou proto, že druzí si nemohou koupit bio produkty, nebo dražší vajíčka z volných výběhů ti méně etičtější snad?

Vybírat si oblečení vyrobené z konopí, nakupovat sekáči, šikanovat číšníka kvůli tomu, jak byla odchycená vámi objednaná ryba, nebo se třeba pídit po tom, jestli vaše město recykluje vršky od PET lahví, či si pořídit minimalistické vybavení domácnosti,nakupovat v sekáči,  to vás může zahřát na “hipsterské” dušičce, může to povzbudit pár sociálních podnikatelů a snad vám to pomůže cítit se in a cool ve vaší sociální bublině. Ale to je asi tak vše, systematickou změnu ve společnosti to přinést nemůže, naopak, nijak jsme k ní nepřispěli, poslušně jsme se zařadili do programování kapitalistickými zájmy.

Milí, mladí, nevědomý, byli jste podvedeni, využití a to těmi, kteří si skutečnou změnu rozhodně nepřejí, pouze chtějí z globalizovat stávající systém kapitalismu a stále zaměstnávat lidi různým aktivismem.

Navíc se hraje na podvědomé struny elitářství, pocitů výjmečnosti, že děláte něco více pro svět než druzí a tohle vše se bude nějakým způsobem projevovat ve vašich vztazích k druhým i ke světu. Není neobvyklé, že se takový mladý indoktrinovaný aktivista klidně pohádá s “eticky neuvědomělými” rodiči, za jejichž neetický konzum se leckdy stydí!

Veganský extremismus nebudu ani komentovat, to je spíše duševní deformace podobně jako každý problematický vztah k jídlu samotnému. Namyšlenost některých “spirituálních” veganů a aktivistů a současně jejich agresivita je známa.

Organické a eticky nezávadné produkty

Jde o nálepku mající “ulevit svědomí” náboženským ovečkám této indoktrinace – ale klame, že se tím podílíme na zlepšování světa, že jsme etičtí, uvědomělí.

Nic z toho se nám takto “prodává” za falešné pocity – které mnohé frustrované své vlastní bytí neznající mládeži podsouvá, ale tímto programovým, jednáním nezískáváme.

Nejsme vědomější, ani etičtější, jenom bují ego, falešná osobnost a žijeme něčí programy, nikoliv svůj vlastní život a rozhodování se ve vztahu k celému životu z našich vlastních nejhlubších hodnot.

Výroba “organických” či “eticky nezávadných produkt”, je opět jenom business, tedy obchod marketovaný reklamou pro konzumenty v rámci kapitalismu, který tím vlastně dále udržuje při životě a pomáhá mu bujet o další a další oblasti trhů, bio, raw, veganství, atd.

Ták samozřejmě, trochu dobra “muší bít”, když to cáluje ten společný česko-německý fond.

Drobné kroky uvážlivých konzumentů – recyklování, lokální potraviny, koupě blůzy z organické bavlny místo polyesterové – svět nezmění, ať samy o sobě jako projev přirozenosti jsou jiště dobré. Samy – jakékoliv vnější činy nás nicméně ale nedělají etičtějšími než druzí, co nevyznávají “eticko-konzumerství” a ani vědomější.

Chovat se skutečně “udržitelně” je primárně otázkou našeho vědomí a otázkou poznání toho, kdo jsme, jak jsme a kam směřujeme. Bez toho, aniž by se prvně lidé začali zabývat skutečnými otázkami po povaze svého bytí a světa v kterém žijí, rozpoznali to, kým pravdu jsou a z tohoto širšího vědomí vnímali svět a rozhodovali se ve svém jednání a myšlení, tak nastane zcela přirozeně nejen “udržitelná”, ale skutečně zdravá společnost.

Pokud bychom skutečně chtěli změny, museli bychom začít volit skutečné zástupce národů, kteří odmítnou nastupující globální ekonomický systém, který svět i jednotlivce vidí jenom jako masy k vytěžení, zkomoditizování a zkapitalizování. Dokud se budeme klanět bohů peněz a necháme vlastníky peněz manipulovat ekonomikou, dotud mají i jejich “programy” korigující společnost svůj úspěch.

Závěr

Uvědomělý či etický konzumerismus je navenek morálně ctnostné hnutí. To, co skutečně mění svět je naše vědomí a naše bezprostřední vztahy v rodinách, komunitách a společnosti, nikoliv žádný druh jednání a programové aktivity s hezky znějícími nálepkami typu “eticky-konzumerismus”.

Prostě “eticky” konzumovat pouze vybrané výrobky na základě nejrůznějších důvodů, není nic jiného, než rozmnožování konzumu samého, nic více, chování nadnárodních korporací a celkového ekonomického klimatu to nezmění.

Odmítněme, domnělou vinu, která se přenáší na spotřebitele a pokud chceme opravdu činit změnu, zaměřme se na nás samé, naše vědomí, vlastní život a naše bezprostřední vztahy kolem nás, a současně kultivujme politické vědomí doby v které žijeme, abychom se nenechávali zatahovat do her jiných a nestávali se v nich pouze užitečnými – byť z podstaty dobrými “idioty”. Doporučené zdroje:https://qz.com/920561/conscious-consumerism-is-a-lie-heres-a-better-way-to-help-save-the-world/