Ivan Černý: Vavřinecká pouť a rok 1939

Domažlice  12. srpna 2019

O víkendu prvního srpnového týdne opět po roce rozkvetly Domažlice chodskými kroji a rozezněly se dudáckou muzikou. V pátek 9.8 začal ve jmenovaném městě 65. ročník Chodských slavností, největšího folklorního festivalu v Čechách. Tento lidový svátek si nelze představit bez tradiční Vavřinecké pouti. A letos je to právě 80 let od slavné mše na Vavřinečku, která se v roce 1939 stala manifestací národa proti německé okupaci.

Co se zde dělo před 80 lety, kdy na naše území vtrhla německá vojska, začala okupace i druhá světová válka? Na řadu otázek má odpovědi Kristýna Pinkrová z Muzea Chodska, která se zdejší historií pilně zabývá. Citujeme z její badatelské práce.

„S myšlenkou uspořádat v Domažlicích manifestační pouť přišel tehdejší vládní komisař Domažlic dr. Otakar Kalandra. Byl ustanoven výbor pouti, který oficiálně jednal s protektorátními úřady o její povolení.“

Záminkou ke schválení akce byla církevní podstata shromáždění lidu, ba i propagace přírodních krás Chodska. Vzhledem k teprve krátké době okupace a teprve narůstajícím represím vůči českému obyvatelstvu ještě protektorátní orgány nebyly až tak přísné a pouť, vzhledem k její tradici, povolily. S podmínkou, že účastníci poutě nebudou mít sebou vlajky bývalého Československa.

A tak se již od sobotního rána 12. srpna sjížděly do Domažlic tisíce lidí.

„Hosté z celých Čech bydleli i ve Kdyni, v Klatovech a v Přešticích. Hlavním programem sobotního večera byl koncert pěveckého sboru Čerchovan, který přednesl Jindřichovy úpravy chodských písní…“

Lidé se slzami v očích zpívali zároveň s vystupujícími, a v každém textu hledali sílu a oporu pro své vlastenectví, které tak dávali hlasitě najevo.

Ohromná účast

V neděli 13. srpna proudily od časného rána do Domažlic další tisíce návštěvníků. Podle dobových pramenů tehdy přijelo do města deset tisíc automobilů a motocyklů, železničáři přivezli třemi desítkami zvláštních vlaků na osmdesát tisíc lidí. Velkou práci v propagaci pouti vykonal spisovatel Jan Vrba a Hanči Kozinojc ze Stráže v tehdejším rozhlase. Lidé přijeli i na kolech a žebřiňácích, mnozí dorazily pěšky. Chodům z vesnic, připojených z okleštěné mapy republiky k Říši, Němci účast na pouti nepovolili a zakázali.

„Místní však využili své znalosti lesních stezek a v noci či časně ráno přešli na území protektorátu, aby se poutě na Vavřineček a mohutného vlasteneckého shromáždění lidu též zúčastnili…“ podtrhuje muzejnice Kristýna Pinkrová.

Celkem se v Domažlicích tehdy sešlo na 120 000 lidí. Okupanti začali být nervózní, zvláště, když byly stromy vavřinecké rokle polepeny tiskovinami ilegální skupiny „V boj“. V domažlických kasárnách byli připraveni k zásahu němečtí vojáci, v ulicích Domažlic patrolovali němečtí i čeští četníci.

Výzva k obraně národa

Průvod z Domažlic na Vavřinec vyšel po osmé hodině ranní. Před poutním kostelíkem na Vavřinci promluvil ke statisícovému zástupu kanovník vyšehradské kapituly Msgre Bohumil Stašek.

„Stašek ve svém kázání připomněl boj chodů za jejich práva, jejich lásku ke svobodě a k rodné řeči. S osobní statečností pronesl i zapálenou výzvu k obraně národa a jeho svébytnosti: „Co slíbíme a řekneme své matce české? Slibme jí a přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým a všeho českého lidu, že ji nikdy neopustíme, nezradíme a až do posledního tlukotu srdce milovat budeme!“

Kanovník Stašek sklidil ohromující, burácivý potlesk davu, mezi aplaudujícími byl i novinář Julius Fučík, hudební skladatel Karel Hašler a básník Josef Hora. Vlastenecké shromáždění lidu skončilo zpěvem státní hymny.

Nacistická pomsta

Protektorátní úřady pochopily, jak se jim věci vymkly z ruky a tvrdé represe na sebe nedaly dlouho čekat. Již prvního září byl zatčen, a do koncentračního tábora Buchenwald byl odvezen dr. Otakar Kalandra. Kněz Bohumil Staněk byl po celou válku vězněn v Dachau. Julius Fučík byl popraven nacisty v roce 1943, Karel Hašler byl umučen v KT Mathausen v roce 1941. Spolu s nimi i zahynuly díky nacistickému teroru během protektorátu další statisíce Čechoslováků.

Vzpomeňme jejich oběti nejvyšší, zvláště dnes, při příležitosti Chodských slavností 2019, 65. ročníku folklorního festivalu, jenž se poprvé konal v roce 1955.

Foto archiv: dobové foto momentek z Vavřinecké poutě

Foto z letošních Chodských slavností:  Jana Cidlínská